"Čekáme na ujasnění od nové americké administrativy," řekl premiér na dotaz ČTK. Ratifikační proces se podle něj v České republice nezastavil, jen se mírně přerušil. Úřednický kabinet, v jehož čele Fischer stojí, podle premiéra není v pozici, aby o radaru rozhodoval.
Předchozí vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) stáhla smlouvy ze sněmovny letos v březnu, protože v dolní komoře neměla dostatek hlasů pro jejich schválení. Naopak Senát smlouvy schválil již loni v listopadu.
"Bude to pokračovat po předčasných volbách," řekl Fischer s tím, že až vláda vzešlá z voleb rozhodne, jak dál ve věci umístění radaru v Česku postupovat.
ČR podepsala smlouvy o výstavbě radarové části americké protiraketové obrany v Brdech ještě s administrativou předchozího amerického prezidenta George Bushe. Nová administrativa v čele s prezidentem Barackem Obamou nyní celý projekt a jeho efektivnost i náklady analyzuje.
"Hlavně jsme se zaměřili na operace a mise," nastínil průběh zhruba půlhodinové schůzky Scheffer. "Ujistil jsem naše kolegy..., že Česká republika je připravena naplnit všechny závazky, které máme k NATO," podotkl v této souvislosti Fischer.
Premiér informoval alianční zástupce o tom, že dnes jeho vláda schválila návrh zahraničních misí české armády pro rok 2010. S působením českých vojáků především v Kosovu a Afghánistánu ale ještě bude muset vyslovit souhlas parlament. Mise budou Českou republiku stát do tří miliard korun.
Kromě protiraketové obrany či zahraničních vojenských misí se Fischer s šéfem NATO bavili třeba o prohloubení vztahů mezi aliancí a Evropskou unií a o přípravách setkání ministrů obrany, které se v Bruselu uskuteční ve čtvrtek a v pátek. Jednat se tam bude, jak dnes potvrdil i šéf aliance, mimo jiné o možnosti snížit počet vojáků v mírové misi KFOR v Kosovu.
Podle amerických diplomatických zdrojů v Bruselu aliance údajně zvažuje třetinové zmenšení své mise v Kosovu z nynějších zhruba 15 tisíc mužů na přibližně 10 tisíc do ledna příštího roku.
