Tauscherová je šéfkou podvýboru pro strategické síly ve Sněmovně reprezentantů. V praxi to znamená, že ve velké míře rozhoduje i o tom, jakým tempem by se americké základny v Česku a Polsku stavěly.
Američané přijeli jednat s premiérem Mirkem Topolánkem, místopředsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou, ale i šéfem opoziční ČSSD Jiřím Paroubkem.
Odpoledne Tauscherová předstoupila před novináře. Demokraté a republikáni se podle ní shodují, že protiraketové systémy jsou nezbytné.
"Naprosto jasně se shodujeme na tom, že tento obranný štít by neměl sloužit pouze pro Spojené státy, ale měl by prostřednictvím NATO být rozšířen na celou Evropu," uvedla Tauscherová.
Tauscherová podle ČTK naznačila, že škrty na stavbu raketové základny v Polsku nemusí mít vliv na radar v Česku. Peníze pro Polsko totiž mohou být vyčleněny později.
"Máme maximální zájem na nedělitelnosti atlantické
bezpečnosti, aby Spojené státy a Evropa byly ochraňovány stejným způsobem před raketovými hrozbami," potvrdil shodu v jednání vicepremiér Alexandr Vondra.
Podle ČTK by měl do Česka brzy přijet o radaru jednat i americký minitr obrany Robert Gates.
Ta, co škrtá peníze
Odpůrci amerického radaru vidí v Ellen Tauscherové svého spojence. I když nutno hned říct, že to není úplně pravda. Ona radar v zásadě chce. Stoupenci záměru postavit v Evropě protiraketový štít ji přesto mají tak trochu za fúrii, která svými činy i řečmi vše jen zpochybňuje. Jenže to opět není úplně pravda.
Demokratka z Kalifornie, která se dobře zná s Hillary Clintonovou, je od loňského roku předsedkyní vlivného podvýboru pro strategické síly ve Sněmovně reprezentantů.
V USA musí každý velký vojenský investiční krok schválit Kongres. Tauscherová letos v květnu iniciovala částečné seškrtání financí, které administrativa George Bushe navrhla v rozpočtu pro rok 2008 na vybudování evropské protiraketové obrany. Vláda chtěla 310 milionů dolarů, ale Tauscherová z nich odkrojila 160 milionů.
V Senátu se pak zachovali podobně. Pouze návrh seškrtali jen o 85 milionů dolarů, takže teď je otázka, na čem se shodne dohadovací výbor obou komor Kongresu, který musí normy sladit. Jisté je, že škrtat se bude.
Netřeba se ničeho bát, ujišťují čeští i američtí vládní činitelé už od května veřejnost. Škrty jsou podle nich nastaveny tak, že pokud český parlament a polský Sejm dá příští rok výstavbě zelenou, peníze se tam nalijí zpět.
Podivná pachuť tu nicméně do té doby zůstane. Myslí Amerika svou nabídku vážně, když její zákonodárci jakoby pro jistotu škrtají plánované výdaje? Debata se stále také vede o tom, čeho přesně by se škrty měly týkat.
Jisté je, že "konstrukčních aktivit". Jenže jen aktivit v případě polských raketových sil, jak tvrdí někteří, a ne plánované stavby radaru? Nebo by peníze příští rok chyběly i na stavbu radaru?
Střely dejte na Aljašku
Tauscherová rozhodně patří mezi ty první. Radar v Česku by chtěla, což jistě dnes mnohokráte zdůrazní, ale raketová sila v Polsku moc ne. Že to nedává smysl? Její odpověď bývá následující: Amerika by měla obranné střely umístit na svou základnu na Aljašce a peníze na střely spíše investovat do mobilních odpalovacích zařízení na vojenských lodích, tedy do systémů Aegis.
