O znění sankcí se stálí členové rady shodli už v lednu, s hlasováním se ale čekalo do doby, kdy Mezinárodní agentura pro atomovou energii předloží novou inspekční zprávu z Íránu.
Zpráva, zveřejněná koncem února, konstatuje, že Írán sice projevil větší otevřenost v informování o svém
jaderném programu, ale nevyvrátil podezření, že se tajně snaží vyvíjet jaderné zbraně.
Nové sankce spočívají především ve zpřísnění opatření, která obsahovala už předchozí rezoluce z loňského března. Jde hlavně o rozšíření seznamu společností a fyzických osob, které jsou s íránským jaderným či raketovým programem spojené, a jimž proto budou zmražena finanční aktiva a zahraniční fondy.
Takových společností je nyní 12, jednotlivců 13. Pěti lidí, kteří se podílejí na obohacování uranu v Íránu, se bude týkat zákaz cestování. Vůbec poprvé rezoluce obsahuje i zákaz obchodu s Íránem se zbožím určeným nejen k vojenským, ale i k civilním účelům.
Írán trvá na tom, že jeho jaderný program je určen výhradně k mírovým účelům, tedy k výrobě jaderné energie. Především západní země v čele s USA však obviňují Teherán z úmyslu vyrobit tajně atomovou zbraň.