Rada bezpečnosti prodloužila misi v Bosně

Rada bezpečenosti OSN prodloužila mírovou misi Evropské unie v Bosně a Hercegovině. Podle schválené rezoluce Bosna za poslední rok udělala jen velmi malý pokrok k přijetí zásadních reforem a vstupu do EU.

Organizace spojených národů. | foto: Reuters

Rada bezpečnosti prodloužení mise schválila jednomyslně. Text přijaté rezoluce vyznívá pro Bosnu a Hercegovinu proti loňsku daleko nepříznivěji.

Balkánská země za poslední dobu udělal jen "velmi malý pokrok" k přijetí zásadních reforem na cestě k možnému přijetí do Evropské unie, uvedla agentura AP.

Ministři obrany Evropské unie už počátkem týdne slíbili, že unie nadále v Bosně a Hercegovině povede mírovou misi.  V oblasti tak zůstane 2 500 vojáků, kteří budou dohlížet na bezpečnost. - více zde

Rozhodnutí OSN připadlo letos přesně na den výročí uzavření Daytonské mírové dohody, která v roce 1995 ukončila občanskou válku v Bosně a Hercegovině.

Dnešní Bosna a Hercegovina je rozdělena na Republiku srbskou a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny.

Mezinárodní společenství by rádo vidělo vstup Bosny do evropských struktur jako jednotného státu. Bosenští Srbové ale naléhají, aby jejich Republika srbská zůstala co možná nejvíce autonomní.

Rada bezpečnosti v rezoluci též připomněla, aby Bosna dodržela svůj závazek spolupráce s Mezinárodním soudním tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a vyzvala bosenské představitele k vydání všech obviněných z válečných zločinů.

Jde především o dva nejhledanější válečné zločince, bývalého bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče a jeho nejvyššího generála Ratka Mladiče.

DAYTONSKÁ DOHODA

Po třítýdenních intenzivních vyjednáváních na vojenské základně v Daytonu v americkém Ohiu podepsali 21. listopadu 1995 tři prezidenti - bosenský Alija Izetbegović, chorvatský Franjo Tudjman a jugoslávský Slobodan Milošević - mírovou dohodu. Ta ukončila čtyři roky trvající občanskou válku v Bosně a Hercegovině.

Boje vypukly v Bosně a Hercegovině v roce 1992 poté, co Bosna vyhlásila nezávislost - s tím ale nesouhlasila většina tamních Srbů.

Z Bosny se stáhla jugoslávská armáda, která ale zanechala svou výzbroj bosenskosrbským silám, které měly dlouho převahu nad muslimskými a chorvatskými jednotkami.

Situace na bojišti se začala výrazně měnit až v druhé půli roku 1995, kdy chorvatské a muslimské síly dosáhly velkých územních zisků v Bosně i v Srby ovládaných částech Chorvatska.

K ukončení bojů přispěl nátlak mezinárodního společenství, které po několika masakrech civilistů například v Srebrenici v roce 1995 nasadilo letectvo proti srbským cílům.

Během války v Bosně, která je považována na nejkrvavější konflikt na evropském kontinentě od druhé světové války, zahynulo přes čtvrt milionu lidí.