Iniciativa dostala jméno The Anne Frank Home Sanctuary a jejím cílem je pomoci desítkám tisíc migrantů z Afriky. „Kdo z vás by byl ochotný u sebe nechat bydlet tyto lidi?“ ptala se v úterý během zahájení kampaně rabínka Susan Silvermanová. Jejímu projevu přihlíželo 130 vlivných rabínů a duchovních učitelů. Ruku zvedli všichni.
Fotogalerie |
Silvermanová, která je ve světě poměrně známou aktivistkou a spisovatelkou, do Izraele emigrovala v roce 2006. Její apel, zdá se, bude mít slušný ohlas. Ke kampani se přidala i vlivná organizace Rabíni pro lidská práva. Rabíni, kteří se účastnili úterního setkání, nyní mají apel předat ve všech koutech Izraele.
„Anne Franková je zřejmě nejznámějším člověkem, který se musel během svého života skrývat ve strachu, že ho pošlou na smrt. My máme věrohodné důkazy, že podobně jsou na tom i tito lidé. Při vyhoštění jim hrozí smrt,“ sdělila Silvermanová serveru Haaretz. Narážela na zprávy organizací na ochranu lidských práv, podle kterých musí běženci v mnoha afrických zemí čelit mučení a obchodu s lidmi.
Silvermanová kampaň přirovnává k hrdinským činům lidí, kteří pomáhali Židům během 2. světové války. „Tito lidé riskovali život, aby Židům pomohli. A Izrael teď riskovat odmítá? Vládne nám premiér, který cituje faraona, když tvrdí, že počet migrantů bude jen růst. Podobně mluvil i faraon, když varoval, že židovští otroci se budou množit a nakonec ho svrhnou,“ popisuje Silvermanová.
Susan Silvermanová (druhá zleva) a její dcera Hallel.
Iniciativa však nevolá pouze po poskytnutí přístřeší běžencům. Aktivisté by rovněž chtěli brát žadatele o azyl na komentované prohlídky do Zahrady spravedlivých mezi národy v památníku Jad Vašem. Na pořadu jsou také protesty proti vládním plánům na deportace migrantů, uvedla Silvermanová.
Eritrejec, který četl deník Anne Frankové
Paralela iniciativy s osudy Anne Frankové má podle ní ještě jednu rovinu, která se pojí s příběhem jednoho z mnoha uprchlíků z Eritreje. O příběhu Frankové se dozvěděl z jejích deníků, ke kterým se dostal během pobytu v uprchlickém táboře v Etiopii. Kniha ho tak dojala, že ji přeložil do jazyka tigriňa, kterým se mluví v Eritreji a na severu Etiopie.
Na základě knihy se rozhodl, že zkusí najít lepší život v Izraeli. „Národ Anne Frankové mi bude rozumět a ochrání mě,“ myslel si. K izraelským hranicím se po strastiplné cestě dostal, v zemi však dlouho nezůstal. Nyní podle Silvermanové žije v Kanadě.
Anne FrankováAnne Franková byla dívka z německé židovské rodiny ukrývající se za druhé světové války před nacisty v zadním traktu jednoho domu v Amsterdamu. Psala si zde deník, který ji po smrti proslavil. Protože se zvyšovalo pronásledování a perzekuce Židů, celá rodina se v červenci 1942 ukryla v tajných místnostech kancelářské budovy Otto Franka. Po dvou letech skrývání byla skupina prozrazena a deportována do koncentračních táborů. Anna zemřela na tyfus v táboře Bergen-Belsen. Její otec Otto jediný z rodiny přežil, vrátil se do Amsterdamu a našel její deník. Tento unikátní záznam se rozhodl vydat. Zdroj: Wikipedia |
Premiér Benjamin Netanjahu na počátku roku nařídil svým bezpečnostním poradcům vypracovat plán na vyhoštění žadatelů o azyl z Eritreje a Súdánu, kteří v posledních deseti letech nelegálně překročili hranice země. Podle předběžných plánů by měli za dobrovolný odchod do vlasti dostat odstupné ve výši 3 500 dolarů (asi 72 tisíc korun).
Pokud odmítnou, budou umístěni do detenčního zařízení nebo vězení na neomezeně dlouho dobu a později se vyhoštění stejně nevyhnou. Deportace začnou podle izraelských médií v dubnu a potrvají asi dva roky.
Za posledních deset let žádalo v Izraeli o azyl zhruba 60 tisíc Afričanů, úřady však oficiálně označily za uprchlíky pouze deset z nich - osm Eritrejců a dva Súdánce. Příliv migrantů, kteří do země nelegálně vstupovali přes jižní hranici, výrazně zpomalila výstavba plotu, kterou vláda nařídila v roce 2010. O tři roky později byla zabezpečena celá hranice. V roce 2016 například podle ministerstva obrany hranici překonalo pouhých 16 lidí.
Podle listu Times of Israel, který se odvolává na organizaci African Refugee Development Center, aktuálně žije v Izraeli přes 46 tisíc Afričanů, kteří se považují za žadatele o azyl. Většina z nich - 73 procent - pochází z Eritreje a dalších 19 procent ze Súdánu.
Žijí převážně v detenčním centru Holot v Negevské poušti. Zdejší podmínky však podle lidskoprávních organizací na dlouhodobé zadržování běženců nedostačují (více o podmínkách v Holotu se dočtete zde). Izraelský parlament v prosinci rozhodl, že centrum Holot bude do tří měsíců uzavřeno.
Jak se žije v detenčním centru Holot v Negevské poušti:
