Ruský prezident Vladimir Putin na zasedání takzvaného Valdajského klubu v...

Ruský prezident Vladimir Putin na zasedání takzvaného Valdajského klubu v černomořském letovisku Soči (24. října 2014). | foto: AP

USA dělají svět nebezpečnějším, míní Putin. Přiznal pomoc Janukovyčovi

  • 1875
Ruský prezident ve svém pátečním projevu velmi ostře zkritizoval politiku Washingtonu. Spojeným státům vytýkal, že se snaží překreslit svět podle svých představ a svět je kvůli nim nebezpečnějším místem. Poprvé také přiznal pomoc sesazenému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyči.

Ruský prezident Vladimir Putin Washingtonu vyčetl, že v rovině mezinárodních vztahů nastoluje jednostranný diktát a svět tak dělá nebezpečnějším místem. Varoval, že Spojené státy se coby takzvaní „vítězové studené války“ snaží překreslit svět podle svých zájmů. 

Pomohli jsme Janukovyčovi, přiznal Putin

Šéf Kremlu ve svém pátečním projevu také poprvé otevřeně přiznal, že Moskva pomohla bývalému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi poté, co byl sesazen revolučními událostmi na kyjevském Majdanu. Moskva mu podle Putina pomohla v únoru opustit zemi.

Řeknu to otevřeně - požádal o to, aby byl odvezen do Ruska. A to jsme udělali,“ nechal se slyšet Putin.

„Místo toho, aby zavedly novou rovnováhu sil, která je nutná pro řád a stabilitu, způsobily naopak prudké zhoršení nerovnováhy,“ citovala Putina agentura TASS.

„Takto zacházejí zbohatlíci s nově nabytým majetkem - v tomto případě postavení globálního lídra. Místo toho, aby jej správně využili a sami z toho profitovali, jen všechno zkazili,“ přirovnal Putin  v jednom ze svých nejostřejších projevů od svého prvního nástupu do úřadu v roce 2000.

Podle ruského prezidenta také roste hrozba, že budou porušeny dohody o kontrole zbraní. Vyzval proto k rozhovorům o mezinárodně uznatelných podmínkách použití síly. Rusko podle Putina trvá na procesu jaderného odzbrojení, ovšem bez dvojích standardů, uvedl s odkazem na jeho slova TASS.

„My jsme nezačali“

Za viníky stávající vyhrocené mezinárodní situace mezi Východem a Západem, jejímž středobodem je dění na Ukrajině, přitom ruský prezident označil USA a Evropskou unii. „My jsme to nezačali,“ hájil se podle Reuters šéf Kremlu 

Sankce zavedené vůči Rusku považuje Putin za chybu. Moskva podle něj nebude prosit o to, aby Západ sankce uvalené kvůli dění na Ukrajině uvolnil. „Rusko se nebude stavět do pozice, nebude se urážet, někoho o cokoli prosit. Rusko je soběstačné,“ vzkázal Putin západním lídrům.

Ve svém pátečním projevu prezident Putin také odmítl, že by se Moskva snažila o obnovu někdejší říše. „Tvrzení, že Rusko se snaží obnovit jistý druh impéria, že zasahuje do suverenity svých sousedů, jsou neopodstatněná,“ namítal před zraky účastníků akce organizované mezinárodním diskuzním klubem Valdaj v černomořském letovisku a dějišti letošních olympijských her Soči.

Ruský plyn bude do Evropy proudit dál

Evropa podle Putina nepřestane odebírat ruský plyn. Obnovení dodávek plynu na Ukrajinu před zimní sezonou a režim úhrady ukrajinského dluhu je už dlouhé týdny předmětem intenzivních jednání, která zprostředkovává eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. O objemu plynu, který by měla Ukrajina do konce března z Ruska obdržet, stále není jasno. V neposlední řadě proto, že není zajištěno jeho financování.

Ani přes značné ochladnutí vztahů mezi Západem a Ruskem, které ukrajinská krize způsobila, se Putin neobává ztráty evropských zákazníků. „Že by naši partneři v Evropě sami přestali plyn odebírat, to si nedovedu představit. Cožpak budou kupovat na Blízkém východě, s jeho problémy a Islámským státem? Nebo v USA břidlicový plyn? To by se nedoplatili,“ uvedl Putin.

Evropa by podle ruského prezidenta bez ruského zemního plynu pohřbila svou konkurenceschopnost.

Ze kterého státu máte větší obavy?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 27. října 2014. Anketa je uzavřena.

Rusko
Rusko 6965
USA
USA 5472
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video