K otázkám mezinárodní politiky se Putin dostal až v závěru poselství. Připomněl silnou pozici Ruska v řešení mezinárodní bezpečnostních problémů. „Nehledáme a nikdy jsme nehledali nepřátele. Potřebujeme přátele,“ řekl Putin. Od Trumpa očekává spolupráci v boji proti terorismu. Zdůraznil ale, že Moskva nebude tolerovat žádné pokusy o oslabení ruských zájmů.
Putin v poselství hovořil také o tom, že Rusko v dlouhodobém horizontu vnímá Asii jako středobod zájmů a vztahů. Ocenil úsilí Japonska o větší hospodářské vazby s Moskvou, partnerství s Indií zase označil za prioritu Ruska.
V první části proslovu, která trvala bezmála hodinu, se Putin věnoval vnitrostátním záležitostem. „Strategie rozvoje politického systému, institucí přímé demokracie a posílení volební konkurence stojí na dobrých základech a my v tom samozřejmě budeme nadále pokračovat,“ řekl Putin.
„Ruský národ opět přesvědčivě prokázal, že je schopen postavit se obtížným výzvám, bránit a ochraňovat národní zájmy, suverenitu a nezávislý kurz země,“ řekl Putin v přímém televizním přenosu.
„Za potížemi ruského hospodářství stojí vnitřní problémy, jako je nedostatek investic či odborníků,“ zmínil Putin. Vnitřní problémy, mezi které zařadil i nedostatečný technologický rozvoj, jsou podle prezidenta hlavní příčinou trápení ruské ekonomiky. Řekl také, že letos očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,6 procenta.
Pro srovnání, loni zaznamenala ruská ekonomika propad o 3,7 procenta, nejvíce od globální finanční krize z roku 2009. V cestě k ozdravení ekonomiky stojí i přetrvávající hospodářské sankce, které západní země uvalily na Rusko za jeho postup v ukrajinské krizi, a také vyčerpané fiskální rezervy. Ruská ekonomika navíc zůstává závislá na vývozu surovin.
Výstavba mostu na Krym
Putin v proslovu připomněl také úspěšnou výstavbu mostu na Krym. „Předpokládáme, že auta na něj vyjedou do konce roku 2018 a o rok později také vlaky,“ sdělil ruský prezident. Most přes Kerčský průliv bude dlouhý 19 kilometrů, takže se stane nejdelší takovou stavbou v Rusku.
Každoroční poselství prezidenta Vladimira Putina o stavu země vyslechli v moskevském Kremlu poslanci obou komor federálního parlamentu. Podrobnosti o obsahu Putinovy řeči ruské vedení tradičně do poslední chvíle tají. Mimo poslanců řeči Putina přihlížely stovky novinářů.
Ruský prezident před poslance Státní dumy a Rady federace předstoupil po třiadvacáté, sám Putin už informoval zastupitele o stavu země třináctkrát. Tuto povinnost ukládá hlavě státu ruská ústava.
Putin podle Kremlu věnoval přípravě na projev značnou pozornost, nevydal se kvůli poselství ani na pohřeb kubánského vůdce Fidela Castra (více zde).
