Vladimir Putin.

Vladimir Putin. | foto: AP

V Rusku se rodí nová KGB. Posílí moc Putina a ochrání ho před převratem

  • 998
V Rusku se na příkaz Vladimira Putina rodí dvě nové organizace, které si svým vlivem ničím nezadají s proslulou KGB. Ruský prezident si jejich založením podle bezpečnostních expertů potvrzuje absolutní moc. Zároveň mu mohou sloužit jako pojistka v případě pokusu o převrat, píše server Politico.

Rozšiřování moci Vladimira Putina v Rusku není ničím novým. Vítězství jeho strany v nedávných parlamentních volbách bylo jasné dlouho dopředu (více zde). Ruský prezident svůj vliv šíří i mimo politiku. Zatím posledním triumfem jsou snahy o oživení KGB.

Rošáda v ruských tajných službách má vyvrcholit spojením Federální služby bezpečnosti (FSB) a zahraniční rozvědky. Nový útvar se bude jmenovat Ministerstvo pro státní bezpečnost. Vzniknout by mělo v rámci reforem do roku 2018.

Církev je Putinovou zbraní. Popi v cizině brojí proti EU a loví katedrály

Moskevská bezpečnostní analytička Taťjana Stanovajová tvrdí, že založení Ministerstva pro státní bezpečnost je „vítězstvím pro stranu čekistů“. Odkazuje na bolševickou tajnou policii, takzvanou Čeku (zkrácený název pro Všeruskou mimořádnou komisi pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů RSFSR, pozn. red.), vůbec první tajnou policii v Sovětském svazu.

Pro Putina je to pochopitelný krok. S FSB měl dlouhodobě komplikovaný vztah. Slavila úspěchy, kterými se ruský státník rád chlubí. Zároveň v minulosti provedl několik pokusů o převzetí nadvlády nad FSB. V roce 2007 dosadil do čela Federální služby pro kontrolu obchodu s drogami svého blízkého přítele Viktora Čerkesova.

Měl prošetřit obchod s drogami na úrovni nejvyššího vedení FSB. Neuspěl. Putin později založil speciální Vyšetřovací výbor, kterému jeho lidé svěřovali ty nejdůležitější případy včetně vyšetřovaní vraždy Anny Politkovské či Borise Němcova, píše Politico.

Čistky a nová krev

Letos snahy Putina dostaly nový rozměr. V červnu oznámil založení takzvané Národní gardy, která má mít až 400 tisíc členů. Podle expertů na dění v Rusku má posloužit při potlačování protestů a pokusů o svržení režimu.

V září na veřejnost prosákly zprávy o formování Ministerstva pro státní bezpečnost. „V noci z 18. na 19. září se Rusko změnilo z autoritářské země na totalitní,“ napsal na Facebook někdejší člen Státní dumy Genadij Gudkov.

Historie KGB

KGB byl název hlavní sovětské tajné služby, která současně plnila úkoly špionáže, kontrašpionáže a tajné policie v Sovětském svazu. Kromě těchto oborů pod ni ještě spadala některá odvětví sovětského vojenského výzkumu. Byla pověřena zpracovávat všechny zpravodajské informace, přibližně to, co ve Spojených státech prováděla CIA nebo oddělení kontrašpionáže FBI. Jako tajná služba byla pověřena také potlačováním politické opozice, včetně rozsáhlého použití násilí a provokatérů. 5. července 1978 byla přejmenována na KGB Sovětského svazu. Organizace vznikla 13. března 1954 a zanikla 6. listopadu 1991.

Po rozpadu SSSR se 6. listopadu 1991 následnickou organizací stala FSK (Federální služba kontrarozvědky), která byla 3. dubna 1995 přejmenována na FSB (Federální služba bezpečnosti Ruské federace).

Zdroj: ČTK

Skok v myšlení Putina a snahy o absolutní moc dobře dokládají i čistky, které v posledních měsících provádí. O místo přišly stovky zaměstnanců bezpečnostních služeb. Prezidentskou kancelář musel opustit někdejší parťák Putina z KGB Sergej Ivanov (více o něm se dočtete zde).

Mnozí se nad čistkami podivovali. Putin však dobře ví, co dělá. Staré známé nahrazuje mladou krví. „Putin nemá rád, když ho obklopují lidé, kteří se cítí nedotknutelní kvůli jejich přátelství. Se svými starými přáteli nechce mít nic společného. Chce lidi, kteří budou vykonavateli jeho vůle,“ míní analytik Stanislav Belkovskij.

Soustředění moci do dvou velkých tajných služeb dává smysl. Putin si jejich prostřednictvím upevňuje moc. Stejně jako KGB chránila tehdejší sovětský režim. KGB nebyla tradiční tajnou službou v západním stylu, kde podobné organizace chránily zájmy země a jejích obyvatel. Jejím hlavním úkolem bylo ochránit zájmy režimu.

Známka síly i obav

„K hlavním činnostem patřil hon na špiony, disidenty, dohled nad médii, sportem i církví,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Andrej Soldatov. Přesně to nyní potřebuje Kreml. Rusko ekonomicky nevzkvétá, tíží ho sankce i nízké ceny ropy. Veřejnost začíná být nespokojená. Tajné služby mohou opět sloužit režimu.

Sergej Ivanov: Putinův věrný stín, který se stal šedou eminencí Kremlu

„Z určitého hlediska je to známka síly Putina. Cítí se natolik silný, že může vládnout autoritářsky. Zároveň je to však zčásti projev slabosti, protože za tím může být strach z případného palácového převratu,“ míní Belkovskij.

Politico připomíná, že Putin po pětadvaceti letech uzavřel cyklickou proměnu tajných služeb v Rusku. Když se v roce 1991 dovršil rozpad Sovětského svazu, předznamenalo to konec KGB. Přerodila se v FSK (Federální službu kontrarozvědky) a v roce 1995 do FSB. Cílem bylo vytvořit tajnou službu, která bude jednat stranou politiky. To se však nepodařilo a ještě v 90. letech začalo do fungování tajných služeb prosakovat politické pletichaření.

Kruh se uzavřel v roce 2016. Ministerstvo pro státní bezpečnost a Národní garda Rusko podle bezpečnostních expertů navrátí zpět do doby KGB. Kdo zasedne v čele těchto vlivných aparátů tajných služeb, stane se zcela jistě vlivným politickým hráčem. Skutečným loutkářem však bude bezpochyby Putin.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video