„Pro mě je cílem dosáhnout takového bodu v zavádění dohod z Minsku, ve kterém budeme moci uvolnit sankce Evropské unie proti Rusku,“ prohlásila Merkelová. Kancléřka za klíčové pro mír na Ukrajině označila udržení klidu zbraní, který je základem pro politické rozhovory.
Oba státníci hovořili i o situaci v Sýrii, která podle nich musí být rovněž vyřešena diplomatickou cestou. Putin poznamenal, že se s Merkelovou shodl na nutnosti vést mírové rozhovory aktivnějším způsobem. Ruský prezident se rovněž vyjádřil k dubnovému chemickému útoku na syrské město Chán Šajchún, ze kterého Západ viní režim syrského prezidenta Bašára Asada. Moskva, která je Asadovým spojencem, závěry západních států odmítla (více zde).
Putin použití chemického arzenálu opět odsoudil, zároveň ale vyzval k důkladnému prošetření incidentu a následnému potrestání viníků. Dodal, že trest nesmí přijít dříve, než bude důkladně známo, kdo odpovědnost za útok nese.
Putin dostal od novinářů opětovnou otázku k možnému ruskému ovlivňování prezidentských voleb ve Spojených státech. Tuto možnost prověřují americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a také několik výborů Kongresu USA. Putin však jakékoli zásahy do volební kampaně opětovně odmítl s tím, že Rusko nikdy nezasahovalo do politických procesů v cizích zemích a že samo o ovlivňování vlastní politiky ze zahraničí nestojí.
Tématem rozhovorů byly také stav právního státu a otázka lidských práv v Rusku. Merkelová novinářům řekla, že Putina požádala, aby se zasadil o práva homosexuálů v autonomním Čečensku. V dubnu opoziční list Novaja gazeta informoval o pronásledování a mučení gayů tamní policií (více zde). Putin dodal, že s Merkelovou probíral dubnové zásahy proti protivládním demonstrantům, postup policie byl podle něj v souladu se zákonem.
