Autoritářské metody Vladimira Putina byly zpočátku oprávněné, cenou bylo ale snížení role parlamentu, soudů a občanské společnosti a omezení nezávislosti médií, napsal Gorbačov v článku pro americký časopis Time. Beze změny řízení státu a bez demokracie nemůže podle něj dnešní Rusko uspět.
Putin zdědil po dřívějším ruském prezidentovi Borisi Jelcinovi krizi, ale byl velmi úspěšný ve stabilizaci situace, dokázal zachovat ruský stát a zlepšit jeho ekonomiku, soudí Gorbačov. Autoritářská opatření a režim „ručního řízení“, k nimž se v první etapě uchyloval, byly správné. Cenou bylo ale snížení role parlamentu a dalších institucí a omezeni nezávislosti médií.
„Tyto chyby jsou stále viditelnější: hospodářský růst se zastavil ještě před zhoršením vztahů se Západem a před vyhlášením sankcí a rostoucí měrou ovlivňuje životy lidí,“ konstatoval bývalý prezident.
Za hlavní problémy Ruska Gorbačov považuje stagnující ekonomiku a pokles životní úrovně, masovou chudobu, korupci, nezákonné obohacování hrstky lidí a degradaci vzdělávání, zdravotní péče a vědy. „Prezident každoročně o těchto problémech v parlamentu důrazně mluví. Beze změny systému vládnutí ale nemohou být vyřešeny,“ uvádí exprezident.
„Rusko může uspět jen prostřednictvím demokracie. Rusko je připraveno na politickou soutěž, na skutečný pluralitní systém, na spravedlivé volby a pravidelnou rotaci vlády. Toto by mělo určovat úlohu a odpovědnost prezidenta,“ uzavírá svůj článek Gorbačov.
Jehovisté mají právo se svobodně scházet, říká Brusel
Evropská unie v pátek kritizovala Rusko kvůli zákazu činnosti náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Porušuje prý právo na shromažďování. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Nejvyšší soud Ruska ve čtvrtek náboženskou organizaci označil za extremistickou a nařídil okamžitě uzavřít její regionální pobočky po celém území země (více o zákazu čtěte zde).
Úřad šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové ve svém prohlášení vyzval Rusko, aby dodržovalo vlastní ústavu. „Svědkové Jehovovi, stejně jako jiná náboženská uskupení, mají právo svobodně se scházet. Garantuje jim to ústava Ruské federace a mezinárodní standardy pro lidská práva,“ píše se v prohlášení.
Rozsudek v pátek kritizovalo i Německo a Británie. „Jsem znepokojená řešením soudu označit Svědky Jehovovi za extremistickou organizaci. Kriminalizuje pokojné náboženské vyznání ruských občanů, což je v rozporu s právem na svobodu vyznání, které garantuje ústava,“ řekla britská ministryně pro lidská práva Joyce Alenayová.
Náboženská společnost původně vznikla v USA, pod názvem Svědkové Jehovovi působí od roku 1931. V Rusku, kde svou činnost oficiálně zahájila v roce 1991, má podle tvrzení jehovistů 170 tisíc členů. Proti rozhodnutí soudu se organizace chce odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva.
