Stát s lidmi hraje nedůstojnou hru. Kvůli neschopnosti úředníků dělá z jednoduché věci trauma. Mnozí z nás měli letošní Velikonoce opravdu vypráskané nejspíše je trávili nad "báječným novým" berním tiskopisem.
Situace je to opravdu pikantní - ačkoli sám výpočet daně je poměrně jednoduchý, musíte se k takové kalkulaci probrodit dvěma stovkami kolonek. Zdá se, že úřady nechtějí od občanů jen peníze. Připadá jim to málo. Musí člověka potrápit.
Pro ty šťastlivce, za které podává přiznání zaměstnavatel, maličké přiblížení: Sedíte několikátý večer nad osmi růžovými papíry jen proto, abyste ke svému zaměstnaneckému příjmu přidali pár korun z prodeje jablek. Jen sám formulář má osm stran, pokyny pro jeho vyplnění zaplní 16 stránek drobnopisu. V tu chvíli je vám úplně jedno, zda je daň z příjmu rovná, nebo kulatá: chcete prostě vědět, co kam napsat.
Proč, proboha, musí být daňový formulář tak složitý? A když už jsme u toho, proč je tak komplikované a zdlouhavé papírování při převodu auta? Každý z nás vmžiku dopíše spoustu dalších, stejně pálivých proč.
Politické strany zoufale hledají "volební témata". Zde před nimi přitom leží jasná občanská objednávka: státní úřad zbytečně obtěžuje své živitele. To strany netrápí? Jak to říci ctěné vrchnosti, aby slyšela?
Copak poslanci a ministři nepodávají daňové přiznání? To mají na všechno slouhy? Vězte, milí politici, že v Půlnočním království to ani s chřadnoucím monarchou, ani s jeho ministry nedopadlo moc dobře.
