Ptejte se profesorky Evy Sykové

velikost textu:

vydáno 12.3.2001

Eva Syková, vedoucí Ústavu neurověd 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy i vedoucí Centra pro buněčnou terapii a tkáňové náhrady

OTÁZKA: 1. Zatím mluvíte o transplantaci části mozku. Myslíte, že bude někdy možné vyměňovat větší části anebo dokonce mozek celý? 2. Nakolik se změní vlastnosti člověka, když mu budete transplantovat jenom část mozku? A co když budete vyměňovat větší kusy? Mazal

ODPOVĚĎ: Části mozku nebo dokonce mozek celý asi vyměňovat nebudeme, zdá se totiž, že to není potřeba a ani z etického hlediska bychom neměli vhodné dárce. Navíc transplantace již dospělých tzv. diferencovaných buněk by byla velmi obtížná. Nezralé nervové buňky totiž přežívají lépe, lépe se funkčně zapojují a bude možné je pěstovat v tzv. tkáňových kulturách. V tomto případě nehrozí, že by se vlastnosti takového pacienta změnily. 12.3.2001 12:11

OTÁZKA: Nebojíte se, že díky experimentům s mozkem budou nějací teroristé později měnit duševní vlastnosti svých lidí a také svých obětí? Tuček nikoliv Josef

ODPOVĚĎ: Toho se rozhodně nebojíme v případě transplantací. Ty totiž budou provádět lékaři neurochirurgové a tyto výkony rozhodně výrazně nezmění duševní vlastnosti pacientů. Nebezpečí však nelze vyloučit v případě, že by "teroristé" chtěli ovlivnit mozkovou činnost některými jínými chirurgickými zákroky, které by např. mohly vyřadit určitá mozková centra. To je ovšem velmi nákladné a obtížné a spíše se lze obávat toho, že použijí farmaka a neuroaktivní látky, které výrazně ovlivní mozkovou činnost, dočasně i trvale. Ostatně některé bojové látky dnes užívané tak působí. 12.3.2001 12:18

OTÁZKA: Dočetl jsem se, že probíhá jakýsi Týden mozku. Co to je? To víc pracujete, anebo víc o mozku mluvíte? Jaký to má smysl? Zvědavec

ODPOVĚĎ: I letos se scházejí neurovědci na celém světě, aby informovali veřejnost o svých výsledcích, práci, plánech a již možných aplikacích jejich výzkumu v praxi. Tato iniciativa vznikla v r. 1992 v USA jako tzv. Aliance Dana a v r. 1997 také její Evropská odnož. Jejími členy jsou přední neurovědci, kteří vidí jako jeden ze svých cílů informovat laickou i lékařskou veřejnost o pokrocích ve výzkumu mozku, o nových často veřejností ne dobře chápaných nových cílech výzkumu mozku a možnostech léčby mozkových onemocnění, o nových vyšetřovacích metodách a o možnostech léčby i ve vzdálenější budoucnosti. Základ úspěchu nás vědců je nejen v našich nových poznatcích, ale i v důvěře veřejnosti ve vědu. Je stále více nutné, aby existoval dialog vědců a veřejnosti při projednávání společenských a etických důsledků výzkumu mozku a nových terapeutických přístupů. Tento týden tedy probíhá celá řada takových akcí, setkání se studenty gymnázií, setkání s novináři, publikace článků, rozhovory v informačních mediích, návštěvy pracovišť atp. 12.3.2001 12:32

OTÁZKA: Pamatujete na film Pane, vy jste vdova? Tam taky transplantovali mozky. Myslíte, že to bude fungovat podobně? Jerry

ODPOVĚĎ: V době natočení tohoto filmu, byly naše představy velmi primitivní. Právě na základě nových poznatků, viz předchozí odpovědi, vědci na takové strategii nemají zájem, našeho cíle t.j. léčby mozkových onemocnění, vrozených vad či poúrazových stavů může být dosaženo jednodušeji, např. cestou transplantace nervových buněk. 12.3.2001 12:35

OTÁZKA: Dobrý den. Paní profesorko, je skutečně možné, aby v dospělosti (řekněme 28-30 let) vznikaly nové neurony? Pokud ano týká se tato možnost také dopaminových neuronů? Karel

ODPOVĚĎ: To je velmi kvalifikovaná otázka. Právě výzkum posledních několika let ukázal, že i v dospělosti a vlastě po celý život člověka se tvoří v mozku nové neurony. Jedná se však o malé množství buněk, především v určité oblasti mozku kolem mozkových komor. Tyto ještě nezralé tzv. kmenové nebo prekurzorové buňky pak mohou putovat do oblastí mozku, kde došlo k poškození a tam vytvořit plnohodnotné neurony, např. neurony produkující dopamin. Je však nutno říci, že množství těchto buněk je velmi malé a nestačí k tomu aby došlo ke zlepšení stavu u již rozvinutých onemocnění. Výzkum se proto nyní soustřeďuje do dvou hlavních směrů, 1. najít faktory (např. růst buněk podporující faktory)nebo rehabilitační procedury, které povedou ke zvýšení tvorby nových neuronů a 2. přímo dodat nové nezralé buňky (pacientovy kmenové buňky nebo embryonální buňky)transplantací. Takové buňky je možné množit ve tkáňovývh kulturách a velké množství těchto buněk by pak bylo možné dodat do poškozené oblasti. 12.3.2001 12:47

OTÁZKA: 1.Píšete, že k tvorbě nových mozkových buněk je třeba určité aktivity, nebo určitých látek.O jakou aktvitu a jaké chemické látky se jedná? 2.Mohu já sama nějakou aktivitou (například studiem) podpořit u sebe růstz nových mozkových buněk? Johana

ODPOVĚĎ: Opět výzkum v posledních letech ukazuje, že jak duševní činnost (čtení psaní, učení se novým jazykům, řešení křížovek atp.) tak fyzická činnost (cvičení, pohyb všeho druhu) výrazně zvýší tvorbu nových neuronů. To platí u dětí během vývoje, ale i v dospělosti a ve stáří především. Důležitá je úloha hormonů (dostatek estrogenů) a může to být i dieta, bohatá na vitaminy, antioxidanty. Pokud se týče látek chemických, tak tady nejsou žádné takové faktory přímo k disposici pro již klinické užití, používají se dnes pro množení buněk v kulturách. Přesto však existují podpůrné látky, ty však spíše zabraňují buněčné smrti a poškození buněk. 12.3.2001 12:57

OTÁZKA: Je mozne, ze by se touto metodou dala lecit roztrousena skleroza? Zvedavec 2

ODPOVĚĎ: Ano, právě RS je jednou z chorob, které snad bude možné takto léčit. Zde se jedná o poruchu tvorby myelinu, který obaluje nervová vlákna a který vytvářejí gliové buňky - oligodendrocyty. Tyto buňky lze vypěstovat z kmenových buněk a transplantovat. Pokusy na zvířatech jsou slibné a myslím, že jejich transplantace u člověka bude brzy možná. 12.3.2001 13:02

OTÁZKA: Vážená paní doktorko, toto je soukromá prosba. Prosím Vás, zadali byste se mohla seznámit s případem mé 34 leté dcery, popřípadě i jí pomoci, napište mi na adresu sumbal@gymzn.cz kontakt na Vás a určete si dobu, kdy by vám mohl někdo s naší rodiny zavolat a vysvětlit Vám osobně celou situaci. Předem děkuj ia pevně doufám ve Vaši odpověď. Jste naše poslední naděje.Karel Sumbal, Znojmo, Jarošova 30 Mgr. Karel Sumbal

ODPOVĚĎ: Spojím se s Vámi, mějte však trpělivost. 12.3.2001 13:03

OTÁZKA: >> Pohlaví-MUŽ-Jak to vypada s vyliečenim sklerozi multiplex./mam 38 rokov začalo to u mne pred 10 let.Akt.stav leva noha po 1-1,5km prestava ma poslouchat a leva cast je slabě strpla, prava cast tela-ruka obcas mravenceni,zacinam slabě >> ,dvojitejše videt,raz za 3-5měsícu mam kontroli u přimaře ve VN BRNO. >> Chci oci napravit laserom a hybnost >> zlepšit alebo udržet cyklistikou a lyžovaním.Beru vitaminy a dexametazon,calium. Dík. MIRO

ODPOVĚĎ: Prosim, přečtěte si moji předchozí odpověď. 12.3.2001 13:04

OTÁZKA: Otázka:Mohou Vámi zmiňované preparáty a terapie pozitivně ovlivnit poškození mozku v důsledku porodního úrazu? Mirek

ODPOVĚĎ: V principu by mohly. Právě to je jedna s oblastí kde by výsledky mohly být vzhledem k nezralosti mozku velmi úspěšné. Každý případ je však nutné posuzovat individuálně, t.j. závisí na tom o jaké poškození se jedná. 12.3.2001 13:08

OTÁZKA: 1. jaký odhadujete časový horizont na zavedení léčebných metod do praxe? 2. domníváte se že bude možno využít objevu i pro léčení poúrazových stavů páteře (přerušení / poškození míchy)? Děkuji za odpověď Standa

ODPOVĚĎ: Je těžké odpovědět abychom nevzbuzovali příliš velké naděje. Může to být 5 ale i 10 let. V tomto horizontu určitě k nějakému pokroku dojde. Právě léčba míšních poranění je velice aktuální, tímto výzkum se zabývá mnsoho nejlepších světových pracovišť včetně našeho Centra pro buněčnou terapii a tkáňové náhrady. Pokusy na zvířatech jsou nesmírně náročné a zdlouhavé, vyžadují mezioborovou spolupráci a jsou i velmi nákladné. Existuje celá řada nadací, které byly za tímto účelem vytvořeny v zahraničí a které vynakládají nemalé prostředky na výzkum a léčbu míšního poranění.Sami pacienti jsou v tomto směru velmi aktivní, jelikož se nezřídka jedná o ochrnuté lidi s normální duševní činností. Tak např. na loňském setkání 25.000 neurovědců na neurovědní konferenci v New Orleans, USA vystoupil ochrnutý slavný herec a jiní pacienti spolu s významnými vědci a dělili se o své naděje a zkušenosti. 12.3.2001 13:21

OTÁZKA: Je mi 25 let, v r. 1985 jsem byl operován pro ependymom v pravém tempor. laloku , od té doby trpím levostr. hemiparesou a epilepsií, záchvaty se objevily cca před 8 lety.Může terapie naznačená v článku pozitivně ovlivnit stávající stav? Dík za odpověď. Kontakt: zkrejci@volny.cz Tomáš

ODPOVĚĎ: Je třeba říci, že transplantační terapie zatím není užívána, tato metoda se teprve celosvětově připravuje, pro každé onemocnění bude třeba vyvinout specifický postup, ale v principu si lze představit léčbu jakéhokoliv mozkového onemocnění. Zatím však byla částečně úspěšná transplantační terapie pouze u některých pacientů s Parkinsonovou chorobou. 12.3.2001 13:25

OTÁZKA: Pacientka 40r.z Brna po NCH zákroku AV malformace v ÚVN Praha přetrvává levostranná hemipareza, motorické potíže, třes LHK, ztráta citu, a stále dlouhodobější nesnesitelné bolesti. Poraďte prosím, zda lze v tuzemsku s některým pracovištěm postup léčebné buněčné terapie a pod.konkrétně konsultovat příp.již klinicky řešit.Stav se stává nesnesitelným, za kontakt u3kolov@cis.vutbr.cz dekuji. Eva

ODPOVĚĎ: Vaše otázka je podobná jako nejméně 50 dalších, které jsou na mé obrazovce. Věřte, ža bych Vám ráda sdělila, že již můžete hledat pomoc v buněčné terapii. Moje předchozí odpovědi však ukazují, že bude nutné nejméne 5 let počkat na klinické využití současných poznatků. 12.3.2001 13:30

OTÁZKA: Náš 4-letý syn trpí dystonicko-dyskinetickým syndromem DMO (extrapyramidální porucha)v důsledku streptokokové sepse po porodu. Počet dyskinéz velmi vysoký, umí se pouze překulit na břicho, řeč vázne, intelekt zachován. Bude možné tuto poruchu vyléčit transplantací, klonováním, nanotechnologií ...? A v jakém časovém horizontu? kontakt: katerina.toberna@atlas.cz Kateřina

OTÁZKA: Vazena pani Profesorko, Manzelka (58 let)lezi ochrnuta již 5 mesicu v Pardubicke nemocnici po operativnim zaceleni praskle cevni vydute (FN HK). Bohuzel, ze vsech stran nyni slycham jen to, ze dalsi zlepsovani jejiho stavu zavisi jen na vlastni regeneracni schopnosti organismu (mozku) a ze je to dlouhodoba zalezitost. Lecba nyni spociva v rehabilitacnim cviceni (30 min denne oficialne + obcasne cviceni s rodinnymi prislusniky) a v podavani GERATAMu. Moje otazky zni. Jsou nejake Vami zminovane preparaty pro povzbuzeni rustu a dozravani novych bunek jiz dostupne? Stalo by za to podavat v uvedenem pripade preparaty typu Bio-Biloba (nehrozi u pacientu uvedeneho typu komplikace)? Prosim dale o soukrome sdeleni (na adresu Slavomir.Pirkl@upce.cz), zda-li by bylo mozne manzelcin pripad s Vami konzultovat podrobneji. Predem mnohokrat dekuji. Slavomir

ODPOVĚĎ: Prohlédněte si moje předchozí odpovědi. Vaše otázka je podobná jako nejméně 50 dalších, které jsou na mé obrazovce. Věřte, ža bych Vám ráda sdělila, že již můžete hledat pomoc v buněčné terapii. Moje předchozí odpovědi však ukazují, že bude nutné nejméne 5 let počkat na klinické využití současných poznatků. 12.3.2001 13:33

OTÁZKA: Vazena pani profesorko, prosime o sdeleni moznosti konzultace primo u Vas na pracovisti. Jedna se o poraneni mozku pri porodu, chlapci je nyni 13 let, nejvice vazne vyjadrovaci schopnost. Budeme velmi vdecni za kontakt a dekujeme. zamarta@seznam.cz Martin

OTÁZKA: zajímá mě, kdy bude možnost si nechat operačně rozšířit jazykové znalosti např. angličtiny. Prostě, kdy to půjde bez učení? díky. smot

ODPOVĚĎ: Asi nikdy, rozhodně bude příjemější se učit s dobrým učitelem/kou. 12.3.2001 13:35

OTÁZKA: OTÁZKA:Syn - nyní 20 měsíců, do 12 měs. vývoj zcela normální,pak stagnace a regres hrubé motoriky,neudrží stoj, nožku zvedá rukama. Zjištěno - hypotonie,areflexie na DKK, axonální léze, etiopatogeneze zatím nejasné,ale přesto mě zajímá , zda bude možno postižení periferních nervů léčit klonováním nervových buněk ? Jestli se tímto problémem zabývá některé pracoviště u nás nebo v zahraničí? Pokud ano, které ? Děkuji. martina.vyb@atlas.cz Martina

OTÁZKA: Otázka : Syn - nyní 20 měs. Do 12 měsíců vývoj normální , postupně regres a stagnace hrubé motoriky, neudrží stoj, nožku zvedá rukama. Zjištěno : hypotonie, areflexie na DKK, axonální léze, etiopatogeneze zatím nejasné, přesto mě zajímá zda bude možno postižení periferních nervů léčit klonováním nervových buněk ? Jestli se tímto problémem zabývá některé pracoviště u nás nebo v zahraničí ? Pokud ano, které ? Děkuji. martina.vyb@atlas.cz Martina

OTÁZKA: Může při poškození mozku dojít k trvalé ztrátě některých vzpomínek?Může k ní dojít také po některých lécích?Existuje nějáký způsob jak vyvolat staré příjemné vzpomínky, které už jsou asi velmi hluboko? Slávek

ODPOVĚĎ: Ano, takové stavy jsou běžné. Způsob jak vyvolat některé vzpomínky asi neexistuje, lze však částečně zlepšit některé ztráty paměti a zabránit dalšímu zapomínání (viz moje předchozí odpovědi). 12.3.2001 13:41

OTÁZKA: Rád bych věděl, jaké trvalé účinky má látka Olanzapin. Dochází v důsledku jejího úžívání ke smrti neuronů? Má trvalý vliv na produkci dopaminu i po vysazení? Má nějáké nevratné efekty co se neuronů nebo struktury mozku týče? Student

ODPOVĚĎ: Kontaktujte svého lékaře, nelze na tuto otázku touto cestou zodpovědně odpovědět, závisí na vašem stavu a onemocnění. 12.3.2001 13:43

OTÁZKA: Vážená paní profesorko,v listopadu 1998 došlo u našeho syna k téměř 45 minutovému selhání srdce a v důsledku toho k atrofii mozku.Právě dnes 12.3.2001 je mu čtrnáct let.Podařilo se nám po půlročním pobytu v nemocnici alespoň to, že se syn vrátil od tracheostomie k samostatnému dýchání, je schopen přijímat mixovanou stravu.Je ležící,sedí pouze s naší pomocí nebo na invalidním kočárku,nemluví, není schopen dát najevo ,zda nám rozumí třeba kývnutím,ale není úplně bezkontaktní.Rád poslouchá pohádky,hudbu, básničky,pochopí legraci-např změněný hlas-směje se hlasitě,pozornosti se vyžaduje pláčem,rovněž pláčem dá najevo např. že se pomočil a potřebuje přebalit.Bohužel, i když se synem třikrát denně rehabilituji,projevuje se u něho velká spasticita hlavně dolních končetin, na cvičení reaguje velmi nespokojeně a brání se mu např. protipohybem.Užívá dvakrát denně tabletu Geratamu a 61/2 tablety denně Baklofen.Bylo by možno novými způsoby v léčbě mozku nějak zlepšit stav takto vážně postiženého dítěte/před zástavou srdce v r. 1998 ,která byla způsobena vrozenou srdeční vadou, byl naprosto v pohodě, nebral žádné léky, rekreačně sportoval a dobře prospíval ve škole/,kdy budou tyto metody užívány v praxi a jaká metoda by v tomto případě připadala v úvahu.Pokud by tomu tak bylo, doporučí nám nové způsoby léčby naše neuroložka-jsme z malého města nebo kam se obrátit. Omlouvám se za obsáhlost dotazu a děkuji za jiskřičku naděje , kterou Váš článek zažehl v moc bolavé duši jedné zoufalé mámy.přeji Vám hodně úspěchů. VAMART

ODPOVĚĎ: Velmi s Vámi cítím. Tito pacienti nás vědce-lékaře vedou k tomu, že věnujeme svůj život výzkumu mozkových funkcí a onemocnění mozku. na vaše otázky najdete odpověď v předchozích dotazech. 12.3.2001 13:46

OTÁZKA: OTÁZKA: Vážená paní profesorko,v listopadu 1998 došlo u našeho syna k téměř 45 minutovému selhání srdce a v důsledku toho k atrofii mozku.Právě dnes 12.3.2001 je mu čtrnáct let.Podařilo se nám po půlročním pobytu v nemocnici alespoň to, že se syn vrátil od tracheostomie k samostatnému dýchání, je schopen přijímat mixovanou stravu.Je ležící,sedí pouze s naší pomocí nebo na invalidním kočárku,nemluví, není schopen dát najevo ,zda nám rozumí třeba kývnutím,ale není úplně bezkontaktní.Rád poslouchá pohádky,hudbu, básničky,pochopí legraci-např změněný hlas-směje se hlasitě,pozornosti se vyžaduje pláčem,rovněž pláčem dá najevo např. že se pomočil a potřebuje přebalit.Bohužel, i když se synem třikrát denně rehabilituji,projevuje se u něho velká spasticita hlavně dolních končetin, na cvičení reaguje velmi nespokojeně a brání se mu např. protipohybem.Užívá dvakrát denně tabletu Geratamu a 61/2 tablety denně Baklofen.Bylo by možno novými způsoby v léčbě mozku nějak zlepšit stav takto vážně postiženého dítěte/před zástavou srdce v r. 1998 ,která byla způsobena vrozenou srdeční vadou, byl naprosto v pohodě, nebral žádné léky, rekreačně sportoval a dobře prospíval ve škole/,kdy budou tyto metody užívány v praxi a jaká metoda by v tomto případě připadala v úvahu.Pokud by tomu tak bylo, doporučí nám nové způsoby léčby naše neuroložka-jsme z malého města nebo kam se obrátit. Omlouvám se za obsáhlost dotazu a děkuji za jiskřičku naděje , kterou Váš článek zažehl v moc bolavé duši jedné zoufalé mámy.přeji Vám hodně úspěchů. KontaktVAMART@iol.cz VAMART

ODPOVĚĎ: Zodpovězeno. 12.3.2001 13:46

OTÁZKA: Lze mezi látky povzbuzující růst a dozrávání nových buněk v mozku zařadit stimulátory sestavené z přírodních metabolitů - aminokyselin a lipidů, jak bylo před časem uvedeno v tisku, pokud ano je to nadějné ? Za Vaše stanovisko děkuji. Dotaz

ODPOVĚĎ: Tato otázka je velmi široká a nelze na ni jednoduše odpovědět. Existuje selá řada látek, o některých jsem se již zmínila v předchozích odpovědích, které mohou mít podpůrný účinek. Zázraky se ale od nich očekávat rozhodně nedají. Důležité je spíše si vlastní nervové buňky systematicky neničit např. kouřením, alkoholem, drogami, přejídáním se, stresem atd. a v případě onemocnění vyhledat včas event. preventivně lékařskou péči. 12.3.2001 13:51

OTÁZKA: Vážená paní profesorko!Rád bych se Vás zeptal,jestli předpokládáte,že by se Vámi zmiňovanou metodou dalo vyléčit poškození míchy v důsledku úrazu a přibližně v jakém časovém horizontu?Děkuji Vám za odpověď! Zdenál

ODPOVĚĎ: Prosím, podívejte se na moje předchozí odpovědi. 12.3.2001 13:52

OTÁZKA: Vážená paní profesorko, moje otázka je z poněkud jiného soudku, než otázky Vám položené předemnou. Rád bych znal odpověď na otázku přímích stymulů vybraných mozkových center prostřednictvím tzv. neuročipů, tedy přímého propojení určitých neuronů, např. paměťového centra za účelem ukládání velkého počtu informací, s vnějším světem např. počítačem. Zajímalo by mne především současná úroveň vědeckého vývoje v tomto směru. Děkuji. Petr z Brna

ODPOVĚĎ: Ano, na tomto využití mikročipů se skutečně intensivně pracuje, zvláště pro náhradu funkce některých poškozených mozkových center u pacientů s poruchami hybnosti, sluchu a zraku. Nedomnívám se, že účelem by mohlo být zvýšení kapacity mozku za účelem zvýšení ukládání informací. Otázkou je, zda je něco takového potřeba provádět v lidském mozku a ne jinou cestou. 12.3.2001 13:56

OTÁZKA: Vážená paní profesorko,chtěl bych se zeptat na možnosti uplatnění nových poznatků při léčení dětí postižených DMO, zejména pokud je odstup několika let od poškození mozku takového dítěte v souvislosti s předčasným narozením. Bude možné uměle vytvořit mozkové dráhy pokud tyto vzhledem k poškození mozku nebyly přirozeně vytvořeny? Děkuji Vám Pavel Stejskal pres@jes.cz Pavel Stejskal

ODPOVĚĎ: Ano, je to jedno z onemocnění které snad v budoucnosti přichází v úvahu pro tuto léčbu, viz moje předchozí odpovědi. 12.3.2001 13:59

OTÁZKA: Vážená paní profesorko,v roce 1993 jsem prodělal krvácení do basálních ganglií ggl.1 sin s residuální středně těžkou pravostranou spastickou hemiparesou.Jak víte zůstaly následky -trvalý invalidní důchod. 1)Je možné po vašem léčení zlepšit stav? 2.) Kdy to bude možné? 3)Časový harmonogram vašich výzkumů? Vašek

OTÁZKA: Vážená paní profesorko, myslíte, že při intenzivní mozkové činnosti(např. studium) dochází pouze k tvorbě nových mozkových spjení nebo také ke vzniku nových neuronů? Honza

ODPOVĚĎ: Milý Honzo, studenti jsou obvykle mladí lidé s dostatečným počtem neuronů, asi ani všechny při studiu nevyužijí. Tvorba nových neuronů existuje po celý život, ale v tomto případě je zanedbatelná. 12.3.2001 14:01

OTÁZKA: Otázka: Nově vznikající buňky vznikají na místě, kde už nějáká předtím byla, anebo na místě kde se dodud žádná nenacházela? Antonín

ODPOVĚĎ: Zajímavá otázka, tu také vědci zkoumají. Je známo, že nové buňky putují právě do míst, kde došlo k jejich poškození a to bezprostředně po takové poruše. 12.3.2001 14:03

OTÁZKA: Vážená paní profesorko, je mi 23 let a perspektiva mého života zmizela. Byl bych Vám velmi vděčen za případnou pomoc na muj e-mail mojenadeje@centrum.cz. Určitě by Vám to nezabralo víc než 20 minut. Děkuji, Martin. Nadeje

ODPOVĚĎ: Milý Martine snad najdete některé odpovědi na Vaše otázky v mých předchozích odpovědích. Jinak na léčbu musíte ještě počkat. 12.3.2001 14:06

OTÁZKA: Prosím o kontakt na Vaše pracoviště, nejlépe e-mail. Mám 35 letou matku po mozkové příhodě a potřebuji několik rad. Moc děkuji. rkamba@cb.cro.cz Tereza

OTÁZKA: Reaguji na článek v MF Dnes - zajímalo by mě, v jakém stadiu je zmiňovaná metoda, zda již byla v praxi vyzkoušena (pokud ne, jaký je výhled) a jaké budou náklady v přepočtu na 1 pacienta. Bude se podílet i pojišťovna? Mám naději se takto léčit? Jsem 2 roky po úrazu. Pavel Vlasák inv. 23 let Litoměřice Pavel Vlasák

ODPOVĚĎ: Na vaše otázky jsem částečně odpověděla v předchozích dotazech. V každém případě se bude muset na léčbě podílet pojišťova a léčba může být i velmi nákladná. Snažíme se však nají cestu, jak vytvořit tzv. buněčnou banku, kde bychom měli dosáhnout toho, abychom měli dostatečné nožství buněk pro všechny vhodné pacienty. Operační řešení by nemělo být nákladnější než jiné neurochirurgické operace. Drahá by mohla být léčba růstovými faktory a genetické manipulace s buňkami, či pěstování buněk tzv. na míru,t.j. buněk pacientovi odebraných, modifikovaných a zpětně implantovaných. Otázka, kdy bude možné léčbu uskutečnit nezávisí jenom na výzkumu, ale také na legislativě, t.j. kdy taková léčba z etického a společenského hlediska bude povolena, jaké buňky budeme moci použít a zda je bezpečné je nějak pozměnit. Manipulace s lidskými buňkami a jejich transplantace by totiž mohla indukovat i některá nová onemocnění, nádorové bujení a jiné vedlejší účinky. My se v neposlední řadě věnujeme i výzkumu umělých materiálů, nosičů, které by usnadnily propojování a přežívání implantovaných buněk, které by byly prosyceny látkami podporujícími buněčný růst a vlastní schopnosti organizmu k tvorbě nových buněk. 12.3.2001 14:21

OTÁZKA: Má sestra (28let) má od dětství epilepsii a nyní k tomu alzaimerovu nemoc. Velmi časté záchvaty. Vyzkoušena už všechna zde dostupná léčba. Vždy zabere na půl roku a když si tělo zvykne opět se to horší. Byla by nějaká možnost zlepšení stavu po operaci. Děkuji za odpověď. Kontaktní spojení ask@seznam.cz ASk

ODPOVĚĎ: Váš popis stavu a onemocnění Vaší sestry není dostatečný pro to, abych Vám mohla na vaši otázku odpovědět. Konzultujte její stav s některým z našich předních neurologických pracovišť. Buněčná terapie zatím nepřichází v úvahu. 12.3.2001 14:26

OTÁZKA: Je mi 45 let a jsem 2 roky po CMP s ochrnutím levé horní končetiny a její nefunkčnosti. Lze stav napravit pomocí transplantace neuronů? Rolničky

OTÁZKA: Vážená paní profesorko,rád bych se zeptal na možnosti uplatnění nových poznatků při léčbě stavů po resekcích tumorů (nezhoubné astrocytární gliomy II.gr.).Existují nějaké klinické studie ? Děkuji P.P.

ODPOVĚĎ: Také toto je problematika na které vědci pracují. Po rozsáhlých resekcích, zvl. nezhoubných tumorů by buněčná terapie mohla být využita. Tady pracujeme např. i na implantaci hydrogelů po resekcích. Pokusy na zvířatech ukazují, že hydrogely usnadńují vrůstání nových buněk, zhojení a funkční propojení. 12.3.2001 14:30

OTÁZKA: Vážená paní profesorku, před rokem náš 72 letý děda utrpěl mozkovou mrtvici, pravá krční tepna je ucpaná, špatná hybnost v pravém zápěstí a kotníku, občas problém s pomočováním, který jej velmi trápí. Před 8 lety byl na operaci prostaty - myslíte, že problém vzpůsobila mrtvice nebo je to problém urologický? Poraďte, prosím, jak můžeme pomoci v léčbě my jako rodina a jaká je možnost pomoci odborné. Děda je fyzicky velmi zdatný, ale psychicky svou nemoc velmi těžce nese. Děkuji Janatová M., Sokolov Janatová

ODPOVĚĎ: Je těžké odpovídat na konkrétní krátké dotazy týkající onemocnění vašich nejbližších. Ke skutečně zodpovědné odpovědi bych potřebovala znát výsledky všech vyšetření a pacienta vidět. Domnívám se však, že problém vašeho dědy by mohl být urologický. Muži tyto stavy všeobecně velmi těžce nesou, podobné problémy mohou ženy zvládat lépe, jelikož o sebe dovedou lépe pečovat. Doporučuji Vám investivat, či získat od vašeho ošetřujícího lékaře urologické pomůcky na které má nárok a tím usnadnit dědečkovi psychické problémy. 12.3.2001 14:39

OTÁZKA: Vazena pani Prof.Sykova,mam prosim dotaz,jsou jiz nadejnejsi moznosti k vyleceni roztrousene sklerozy? ma mlady /32 let/nadeji? Syn lecen kortikoidy, hormon./4 roky/. Leci se i tato nemoc ve Vasem Centrum. Kontaktni spojeni:smidova@troja.fjfi.cvut.cz Preji hodne uspechu ve vyzkumu. Dekuji predem za odpoved. Smidova je moznost lecby? Dekuji Vam Smidova Smidova V.

ODPOVĚĎ: Naději určitě má. Léčba RS se v posledních letech výrazně zlepšila právě vlivem nových poznatků základního výzkumu mozku o mechanismech tohoto onemocnění a byla rozšířena o nové léky, které potlačují autoimunitní reakci organizmu pacienta vedoucí k rozpadu myelinu (viz moje předchozí odpovědi i pokud se buněčné terapie týče). Navím z Vaší otázky zda Váš syn tuto nákladnou terapii podstupuje a je-li jeho případ pro ni vhodný. Obraťte se na Neurologickou kliniku 1. lékařské fakulty University Karlovy v Praze, kde je specializované centrum pro lečbu RS. Naše centrum je zatím pouze výzkumné pracoviště. 12.3.2001 14:47

OTÁZKA: Vážená paní profesorko, ráda bych věděla, zda obnova neuronu může pomoci v případě nezhoubných gliomu u dětí, případně, existuje-li možnost pomocí uplatnění těchto poznatků odvrátit možné zvrhnutí těchto mozkových nádorů v zhoubné? Existuje-li již nějaká klinická praxe v tomto směru? Velmi Vám děkuji za odpověď! Olena Kuriščáková

ODPOVĚĎ: V současné době je první a často jedinou léčbou gliomů operativní odstranění. Včasné odstranění zabrání zvrhnutí nádoru ve zhoubný. Vaše dítě se jistě léčí a ošetřující lékaři spolu s neurochirurgy musí zhodnotit vhodnost včasného operačního odstranění nádoru. 12.3.2001 14:52

OTÁZKA: Vazena pani profesorko, rada bych vedela, jestli uz vite o nejakych urcitych latkach, ktere rust neuronu podporuji. Z. Holubova

ODPOVĚĎ: Senzační objevy posledních dvou let ukazují na neobyčejnou tvárnost tzv. kmenových nervových buněk které, jak jsem již řekla v mých minulých odpovědích, se vyskytují i v dospělém mozku. Neobyčejně tvárné jsou i embryonální buňky často používané při transplantacích. Mezi takové tvárné (multipotentní) buňky patří i buňky lidské kostní dřeně, které se používají již řadu let pro léčbu např. lukemie. To je v současnosti nejúspěšnější příklad buněčné terapie. Nedávno se ukázalo, že buňky dárce kostní dřeně, postup dnes zcela běžný, by se mohly diferencovat nejen v buňky krevní ale i v buňky nervové a gliové. Vědci nyní zkoumají jak řídit dozrávání těchto kmenových buněk v dospělé neurony nebo gliové buňky různých typů, t.j. jak jim nařídit v jaký typ buněk mají vyrůst, t.j. aby byly nejen tkáňově, ale i funkčně specifické. Nejedná se tedy v současné době o podávání nějakých látek pacientům, ale o podávání těchto látek buňkám v tkáňových kuturách a eventuálne podáváním těchto látek společně s transplantovanými buňkami. Mezi takové látky patří především růstové faktory produkované normálně gliovými a nervovými buňkami, vyvíjení vhodných podložek na kterých buňky rostou, potlačení imunitních reakcí organizmu, které by implantované buňky mohly zničit, potlačit nebo vyloučit vznik zvrhnutí se buněk v buňky nádorové. Takové látky se dnes všeobecně používají a zkouší se v pokusech na zvířecích buňkách. Dosud není známo, zda dospělé prekursorové buňky mají stejný, či menší nebo větší potenciál než buňky získané např. z embryonální tkáně. Mohou však potřebovat jiné diferenciační faktory. Rovněž se ukázalo, že pokud se buňky dostanou do pro ně nepřirozeného prostředí mohou se chovat zcela odlišně a nevhodně. Je tedy třeba jim zajistit vhodné mikroprostředí pro zdárný vývoj. I to je jedna z oblastí, kterou se naše centrum intensivně zabývá. 12.3.2001 15:14

OTÁZKA: Jestli to nebude moc složité, zajímalo by mě, jakým způsobem vlastně růst neuronů podporujete. Berte prosím můj dotaz jako zvědavost naprostého laika. A jaké jsou výsledky Vašich kolegů ze zahraničí? Marketa

ODPOVĚĎ: To je velmi důležitá otázka a není jednoduché na ni krátce odpovědět. Částečně jsem na ni již odpovědela v předchozí otázce. nervové růstové faktoryjsou látky, které vyživují a pomáhají udržování zdravého stavu neuronů a gliových buněk v mozku během vývoje i v dospělosti. Pokusím se vysvětlit jejich praktického užití ještě na jiném na příkladu pramenícího z výsledků výzkumu mnoha vědců. Vědci např. ve Švýcarsku, Francii a USA, ale i u nás, používají tzv. virových nosičů k přenesení genu pro nervový růstový faktor do mozku. Systém, umožňující dopravu genu do mozku prostřednictvím tzv. "vykuchaných" virů (které byly zbaveny svých nebezpečných vlastností zodpovědných za vyvolání různých onemocnění), aby mohly mozku zajistit dlouhodobou dodávku genu pro produkci neurotrofického faktoru produkovaného gliovými buňkami (faktor GDNF). Pokusy na zvířatech ukázaly, že GDNF chrání neurony produkující dopamin, které zanikají při Parkinsonovš chorobě. Podobnou strategii lze užít i při zajištění regeneryce po poranění míchy. Tam se např. používá i látek které způsobí potlační přirozených vlastnstí dospělého organizmu, t.j. bránit jedinečnost buněčného propojení v mozku a nedovolit tudíž po poranění účinnou obnovu. (regeneraci). 12.3.2001 15:30

OTÁZKA: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat a) v době kdy je čím dále více poznatků o mozku, myslíte, že je rozumné krátit její výuku na lékařských fakultách? b) co je podle vás důležitější mozek, nebo tělo které ho nese. c) viděla jste film s Hugh Grantem a Gene Hackmenem, kde se pokoušeli spojit přeťatou míchu? Díky za odpovědi, doufám, že na ty Vaše (už za pár měsíců) odpovím stejně dobře jako teď vy mě. Vojtěch Suchánek

ODPOVĚĎ: Pokusím se na vaše tak rozdílné otázky odpovědět popořadě. Rozhodně se nedomnívám, že by se měla výuka poznatků o mozku na lékařských fakultách krátit. Sama jsem totiž prosadila výuku neurověd na 2. lékařské fakultě v dosud menší šíři než tomu je na předních universitách v USA, Anglii, NSR, Itálii atd. Tato fakulta jako první zařadila rozšířenou a povinnou výuku neurověd pro studenty. Hodiny, věnované této výuce se jednou určitě vyplatí, zvl. když tyto znalosti nelze již dnes získat v učebním plánu jiných předmětů. Bude jistě velmi záležet na znalostech a přehledu lékařů, až budeme chtít přistoupit k buněčné i jiné terapii mozkových onemocnění. Tak jako v jiných oborech, jako je např. kardiochirurgie, rozsah neurochirurgických výkonů a spolupráce neurochirurgů s jinými odborníky, se v příštích letech výrazně zvýší. S tím souvisí i nová, intenzivní rehabilitační terapie. Nesmíme ani zapomenout na terapeutický význam klonování, které se stalo strašákem pro veřejnost. Lékaři a vědci dnes mohou mít i strach o těchto otázkách více jednat, někteří jim úplně nerozumí. Domnívám se, že je to však přechodná doba a význam klonování a buněčné terapie bude určitě brzy správně pochopen. Nedá se říci co je důležitější, zda tělo nebo mozek. Člověk je jedinečný živočich a nic nemá zbytečně. Mozek nemůže existovat bez těla a naopak. Pravdou však je, že o mozku víme nejméně ze všech orgánů, jelikož je nejsložitější. Pravdou také je, že bez rukou nebo nohou nebo jedné ledviny je život těžký ale možný, bez mozku nelze však žít a už vůbec ne najít jeho smysl. Film jsem neviděla. Míchu přerušenou jsem bohužel viděla v životě mnohokrát ve skutečnosti, různé pokusy které nevedly u člověka k úspěchu a je to velmi, velmi smutný pohled. V pokusech na zvířatech se i v našem centru, podobně jako na jiných zahraničních pracovištích, snažíme o spojování přeťaté míchy a určité úspěchy se dostavují. Pokud můžete na některé z těchto otázek odpovědět vy, velmi se na další diskusi s vámi těším. 12.3.2001 15:58

OTÁZKA: Vážená paní profesorko, chtěl bych se dozvědět, co se stane s neuronem, pokud je po delší dobu postižen depolarizační blokádou, například v důsledku užívání neuroleptik.Děkuji. František P.

ODPOVĚĎ: Depolarizační blokáda může mít velmi příznivý účinek. Nevím o jakém onemocnění mluvíte, užití neuroleptik však znamelo obrovský přínos pro léčbu celé řady mozkových onemocnění. Jako vždy v medicíně však platí, že něco za něco. Užívání velkých dávek celé řady léků může tedy vést k poškození buněk podobně jako jiných orgánů. 12.3.2001 16:03

OTÁZKA: Chtěla bych vědět, jaký je rozdíl mezi dozráváním neuronů a tvorbou nových neuronů a jak to souvisí s tzv. rewiring mozku. Také bych chtěla vědět, do jakého věku rewiring probíhá? Ema Petříková

ODPOVĚĎ: Částečně jsem na tuto otázku ji odpověděla v předchozích dotazech. je pravdou, že během vývoje putují nervové buňky v nezralém stavu do různých oblastí mozku, kde postupně dozrávají a některé to dělají i dlouho po narození. Dozráváním můžeme rozumět také zvětšování počtu jejich výběžků a spojů (synapsí). Zúžíme-li Vaši otázku na situaci v dospělém mozku, pak tvorba a dozrávání nových neuronů je součástí jednoho procesu. Z kmenových buněk, vznikají buňky prekursorové, t.j. již buňky částečně diferencované, např. v gliální linii nebo neuronální linii. Prekurzorové buňky jsou nezralé a postupně působením různých specifických faktorů dozrávají. Rewiring, je situace, kdy intensivním učením nebo rehabilitací, lze nějakou funkci, kterou zajišťovala jedna populace buněk, "přeučit" tak aby ji zajišťovala populace jiných buněk. Toto přeučení je snadnější u mladších jedinců, ale je možné i ve vysokém věku např. u pacientů po mozkové mrtvici. 12.3.2001 16:19

OTÁZKA: Mohou některé léky trvale poškozovat mozek? Zvědavec 3

ODPOVĚĎ: Samozřejmě, celá řada léků pokud jsou užívány neuváženě nebo dlouhodobě mohou trvale poškozovat mozkové funkce a buňky. Mozkové buňky však poškozují do značné míry a zbytečně i jiné látky, např. kouření, alkohol, drogy, stres, násilné ciny vedoucí k poranění a mnoho dalších. 12.3.2001 16:23

OTÁZKA: Vážená paní profesorko, dejte nám nějakou naději. Napište, kdy se budou které mozkové nemoci moci léčit, tzn. Alzheimer, Parkinson, roztroušená skleróza, atd. I když se nestrefíte, budeme vidět, že se o to snažíme a máte nějaké cíle i pokud se týká termínů. Díky. Ferdinand Hradec

ODPOVĚĎ: Už jsem na to odpověděla skoro ze všech úhlů pohledu. Výzkum je jedna věc a tady já vidím horizont 5-10 let, etika a legislativa je věc druhá. Doufám, že dnešní xenofobii a předsudky překonáme stejně rychle jako bude pokračovat výzkum. Za sebe mohu říci, že jsme zřídili naše centrum právě proto, aby tento termín, věda - praxe, byl co nejkratší. Mohu Vás ubezpečit, že dnes, cokoliv se ve světě zveřejní pečlivě sledujeme a budeme se snažit o uplatnění nejen v dalším výzkumu, ale i v klinické praxi. Máme již novou generaci mladých vědeckých pracovníků, kteří za cenu osobního úsilí, usilovné práce a velkého nadšení nedopustí abychom nešli dopředu stejně rychle jako v ostatních rozvinutých zemích. 12.3.2001 16:33

OTÁZKA: Jak jste se dostala k tomu, co děláte? Byla to náhoda? Nebo jste pod vlivem nějaké rodinné události se k tomu zaměřila? Nebo něco jiného? Miroslav Čeřovský

ODPOVĚĎ: Na to by byla dlouhá odpověď. Ptáte-li se zda někdo v mé rodině tuto terapii potřebuje nebo na ni čeká, tak to zatím ne. Náhoda to ovšem také není. Nevím kolik je Vám let, ale mne jako mladému člověku v komunistickém Československu jehož rodina byla pronásledována, se konečně podařilo dostat na medicímu, obor do jisté míry apolitický... Poznala jsem několik našich světově proslulých neurovědců na Akademii věd a rozhodla se, že lépe než být psychiatrem, který v té době měl tak málo možností úspěšně léčit, bude zabývat se základním výzkumem mozku. To jsem dělala po mnoho let, ale teprve po r. 1989 se nám otevřela možost rozšířit oblast výzkumu a přemýšlet o komplexních projektech a jejich uplatnění v praxi. Především financování vědy se stalo otázkou důležitosti projektů a schopností jejich řešitelů. Podařilo se získat srovnatelné vybavení našich laboratoří s těmi v "západní" Evropě, rozšířit vědu na vysoké školy, kde se ji podařilo za 50 let téměř zničit. V neposlední řadě dochází k mnohem širší domácí i zahraniční spolupráci, bez které si nelze takový výzkum představit. Výsledkem lepšího financování vědy a spoluprace celé řady institucí UK a AVČR je i naše Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad UK. 12.3.2001 16:52

OTÁZKA: Paní profesorko, nemáte někdy pocit zoufalství, že se vám to nedaří, že se práce, kterou děláte komplikuje? Jak se s těmito patáliemi vyrovnáváte? Máte pocit, že to k něčemu směřuje, k něčemu, co ještě uvidíte v praxi? Gizela Šmidrová

ODPOVĚĎ: Rozhodně nemám pocit žádného zoufalství, ale naopak mám pocit obrovského uspokojení. Práce se nám daří úměrně našim schopnostem a pracovnímu úsilí. Věda je skoro jako umění. Ćím raději a čím více pracujete na všech možných frontách, zajímáte se o vše nové jste otevřeni pokrokovým trendům, tím větší je úspěch. Já nepracuji sama, to dnes ani ve vědě nejde. Mám široký okruh báječných spolupracovníků doma i v zahraničí. Pokud se týče buněčné terapie, je to pro všechny výzva, ale úspěchy již jsou a jednou úspěch určitě přijde i pro léčbu mozkových onemocnění a poranění. Myslím, že se toho rozhodně dožiji. Patálie jsou od toho aby se řešily. Nic co je nového a tvůrčího není bez problémů, nakonec však pud sebezáchovy a touha po lepším a plnohodnotnějším životě nás přinují využívat bezezbytku poznatky vědy v náš prospěch - to je moje jistota. 12.3.2001 17:04

ODPOVĚĎ: Zodpovězeno. 12.3.2001 17:05

OTÁZKA: Paní profesorko, bude nebo je možné léčit poškození mozku vlivem citomegalovirové infekce? Moje dcera prodělala tuto infekci pravděpodobně již před narozením a ve svých 6 letech je na úrovni asi 3 mesičního dítěte. Absolvovala léčbu gancyklovirem ale bez viditelného efektu. Děkuji. Jirka Zindulka Jiří Zindulka

ODPOVĚĎ: Odpověď pokud se buněčné terapie vaší dcery týče Vám dát nemohu, důvody najdete možná v předchozích komentářích. 12.3.2001 17:14

zpět na osobnost