OTÁZKA:
Vy sám se nebojíte toho, že někdo vaši práci ošklivě zneužije?
Michal
ODPOVĚĎ:
Já se toho nebojím, protože si nedovedu dost dobře představit o jaké konkrétní zneužití by se mohlo jednat. Ale máte pravdu, je třeba se těmito možnostmi zabývat, sledovat vývoj ve vědě obecně a společnost upozorňovat na případná nebezpečí. Zamezit těmto nebezpečím ale nejde například zákazem bádání, ale jen dobrou kontrolou jaké experimenty se provádějí a dobrými zákony, které upravují aplikaci výsledků vědy v praxi.
22.1.2001 11:38
OTÁZKA:
Vážený pane profesore,
chci se zeptat jako člověk který se nepohybuje v oboru:
a) Před rokem ohlásily USA a Anglie zmapování lidského genomu. Kde jsou tyto data uloženy a máte k nim jako vědec přístup?
b) Je nějak zabezpečeno toto vědění, nebo je přístupné pro všechny vědce po celém světě (např. Irák k nim patrně přístup nemá?)
c) Před nějakou dobou jsme viděli v televizi malou opičku s pozměněným gen. kódem. Bude se testovat i na lidských zárodcích?
d) Myslíte, že se dožijeme doby, kdy se budou pěstovat na nějakých živočišných základech lidské orgány? - Např. na prasatech lidská srdce, játra, plíce, oči, ledviny apod. (A jak se zajistí, že nebudou přeneseny další nemoci ze zvířat na člověka - tak jak k tomu dochází u nemoci š. krav nebo tuším i AIDS je od opic, ne?)
e) Etika etika a zase etika. Dá se vůbec zajistit, aby si nějaký vědec na Zemi nehrál s lidskou DNA a nevytvořil nějaký "lepší" nebo "vývojově schopnější" druh? - např. zjistit, který gen způsobuje odolnost štírů vůči radiaci - vložit do člověka a máme tu třetí SV?
f) Jakých pozitiv, které má přinést genetika, se ještě dožiju?
Aleš Žďárek
ODPOVĚĎ:
To je tolik trefných otázek, že mohu odpovědět jen velmi stručně.
a) Dědičná informace člověka je z části uložena ve veřejných databázích, k nimž mají vědci zdarma přístup. Soukromá firma Celera "přečetla" lidský genom za soukromé prostředky a chce teď výsledky využít komerčně, ale nutno říct že ve prospěch lidstva (zejména k vývoji léků). Argumentuje mj. tím, že tržní systém nejlépe a nejdříve umožní praktické využití výsledků. Ale i Celera uloží informaci ve veřejné databázi jakmile bude publikována, což se očekává každým dnem. S touto informací budeme moci pracovat, ale ne ji komerčně využívat.
b)Přístup má každý, ale já si upřímně řečeno nedovedu moc představit jak by například Irák mohl tuto informaci zneužít.
c)Ne, ne a ještě jednou ne! Na lidských zárodcích, z nichž by se vyvinul jedinec, se nebude nic měnit. Například vsunout gen, který by napravil dědičnou chorobu, lze provést jen v tělních buňkách pacienta a ne v buňkách zárodečných. Provádí se to například u chorob krvetvorby, kde se gen vsune do buněk kostní dřeně. Přirovnávám to k transplantaci orgánu, například ledviny - to se také dotkne jen toho jednoho pacienta. Vsunutí cizího genu do zárodečné buňky nebo do embrya by vedlo k šíření toho genu následujícími generacemi - a dnes se ještě neví jáké by to případně mohlo mít důsledky.
d)Myslím že ano, a je to zase jen věda (genetika, biologie), které mohou zajistit, že se nebudou žádné chroby (např. virové) přenášet.
e) Nejsme ještě tak daleko. Ale je řeba vývoj vědy sledovat a upozorňovat na případná nebezpečí. To je povinností vědců. A myslím, že ji plní. Pozitiv, které genetika a věda obecně přináší a bude přinášet je mnoho. Určitě bude možné prodloužit lidský život a vědět předem, už u nenarozeného dítěte, o náchylnosti k chorobám a zařídit se podle toho. Ale jako všechno, každé pozitivum nese v sobě i nějaké to "ale". S tím se musíme smířit a zabránit skutečně velkým negativním dopadům. Tady je ta předběžná opatrnost na místě.
22.1.2001 12:02
OTÁZKA:
Pane profesore, kolik lidí na světě asi dělá genovou revoluci? Můžete zjistit, jestli se někdo neodmlčel a nedělá nějaké neplechy třeba pro Saddáma a podobně? Jaké jsou platy špičkových genetiků na Západě - opět se ptám kvůli přeplacení Saddámem a dalšími zločinci?
Petr Musil
ODPOVĚĎ:
Nedovedu si představit jak by se současné znalosti mohly zneužít. Ale máte pravdu, je třeba to sledovat a na případná nebezpečí upozorňovat - to je povinností vědců. A jsem si jist, že i když by Saddam nebo jiný šílenec zaplatil nějaké špičkové vědce, tak stejně výzkum bude podstatně rychlejší v civilizovaném světě, protože zodpovědných vědců pracuje na univerzitách a v ústavech desetitisíce. proti tomu nemá pár jedinců, sebelépe zaplacených, šanci. Platy špičkových firemních genetiků v USA jsou až milion dolarů ročně (například ředitelé výzkumu velkých farmaceutických firem).
22.1.2001 12:07
OTÁZKA:
Vážený pane drofesore, mám dvě otázky. Jaké jsou součastné možnosti genetiky - tedy co už všechno dokážete? A jak rychle postupuje výzkum genetiky?
Siky
ODPOVĚĎ:
To je otázka na několikahodinovou přednášku. O možnostech genetiky píši v jiných odpovědích. Výzkum postupuje neuvěřitelně rychle. Ještě v roce 1997 jsem odhadoval, že lidský genom bude "přečten" někdy v roce 2010 až 2015. A je v podstatě přečten už dnes.
Blížíme se odpovědím na základní otázku biologie a života, a sice jak se z jedné buňky (např. lidského zárodku vzniklého spojením vajíčka a spermie) vytvoří jedinec se všemi orgány, tkáněmi atd. Jinými slovy, co je molekulární podstatou diferenciace buněk do tkání a orgánů. Také jsme snad blíž poznání původu života na Zemi.
22.1.2001 12:16
OTÁZKA:
Pane profesore, je možné nějakým způsobem zabránit, aby dítě nezdědilo po rodičích negaticní vlastnosti, nebo spíš sklony ? Vím, že to lze ovlivnit výchovou, ale co genetika ?
iveta
ODPOVĚĎ:
Ne, to možné není. Dítě dědí geny po rodičích a jejich kombinace pak tvoří podstatu náchylnosti k něčemu (chorobě, chování apod). A ani v dohledné budoucnosti to možné nebude. Takže jen ta výchova.
22.1.2001 12:19
OTÁZKA:
Pane profesore, jakou roli hrají dědičné dispozice
při onemocnění jedince rakovinou (třeba lymfatické
uzliny nebo vnitřní orgán)? Primárně v genetické
výbavě asi nic není, co ale sekundárně - buď
oslabený orgán nebo buňky uzlin náchylnější k
mutaci nebo vir nějakým způsobem přenášený
z generace na generaci. Co všechno může vznik této
nemoci ovlivnit?
Zdeněk
ODPOVĚĎ:
Bohužel, neseme si v sobě všichni různé časované bomby, které mohou (ale nemusí) vést ke zhoubnému bujení některého typu buněk. Právě projekt "Lidský genom" to jasně ukazuje. Takže: dobrá životospráva a preventivní prohlídky. Ale v budoucnu bude možné ještě před narozením dítěte zjistit přítomnost alespoň některých těchto "časovaných bomb" (např. tzv. onkogenů).
22.1.2001 12:23
OTÁZKA:
Po mém narození byla zjištěna u otce po prodělané infekční žloutence cukrovka I.typu, přes třicet let žil s inzulinem, nyní je již 10 let po smrti. Je mi 42let. Jak velké je dnes riziko, že bych v důsledku dědičnosti po otci mohla onemocnět cukrovkou ? Pouze při druhém těhotenství jsem měla glykemickou křivku na horní hranici normálu, asi po roce sledování mě z diabetologické poradny vyřadili. Myslíte si, že dědičné sklony po rodiči k této nemoci se spíše uplatní v dětství nebo spíš s postupem věku? Jsou případně i moje děti po dědovi nějak dědičně zatíženy ?Děkuji za odpovědi.
Zdenka
ODPOVĚĎ:
Já sám jsem přírodovědec a ne lékař a tak si dovoluji odkázat Vás na specialisty, například na prof Elledera z Ústavu dědičných metabolických chorob 1. LF UK na Karlově nebo prof Goetze z 2. LF UK v Praze - Motole
22.1.2001 12:25
OTÁZKA:
Pane profesore, chtel bych se zeptat jak je podporovan (financovan) vas vyzkum a zda nas stat podporuje Vas vyzkum. Je mi jasne ze dostavate granty ze zahranici, bez kterych by Vas vyzkum nebyl mozny. Diky a preji aby se Vam podarilo vse na cem prave pracujete.
viktor
ODPOVĚĎ:
Děkuji za milé přání. Náš Stát dělá co může, to musím říct. problém je mj. v tom, že my téměř všechno co k výzkumu potřebujeme musíme kupovat v zahraničí, tedy "za dolary". A při kurzu 40 Kč za dolar ani velký grant v Kč nestačí. Proto musíme získávat zahraniční granty. Doufejme, že se zlepšením naší ekonomiky se tento problém postupně vyřeší. Je to mj. i důvod proč nejsme úspěšní se získáváním špičkových zahraničních odborníků - prostě je nezaplatíme. To spíše naší, hlavně mladí vědci, odcházejí do USA.
22.1.2001 12:30
OTÁZKA:
Chtěl bych se zeptat, pokud medicína umožní lidem s genetickou vadou, aby se dál rozmnožovali, nehrozí nebezpečí "zaplevelení" populace vadnými geny ??
Jarda
ODPOVĚĎ:
To je dobrá otázka. Tvrdě to řešili už ve Spartě. Já si ale myslím, že každý má nárok na co nejlepší život a že řešením není lidi s dědičnými vadami neléčit a nechat je umřít. To dělal Hitler. Ale měli by být opatrní při rození svých dětí. Právě genetika jim už dnes umožňuje a v budoucnu ještě lépe umožní získat informace o případných poruchách ještě před narozením dítěte. Ale ani dnes jedna z častých chorob s dědičným základem, tedy cukrovka, nijak nepoškozuje populaci i když inzulín umožňuje diabetikům dožít se reprodukčního věku.
22.1.2001 12:35
OTÁZKA:
Pane profesore, jak vnímáte postavení české vědy ve světě? Myslíte si, že je dostatečný zájem mladých lidí pracovat ve vědě u nás?
Toms
ODPOVĚĎ:
My se musíme stále více zapojovat do mezinárodních programů. 50 let jsme byli v izolaci od světové vědy - to musíme teď dohnat. A mezinárodní vědecká komunita je si toho vědoma a je ochotná nám pomoci. Ale jenom když i my se budeme snažit. Mezi mladými zájem o vědu není přílišný, ale zase není tragicky nízký. Tento problém nemáme jen my. Například na špičkových amerických pracovištích vidíte víc Číňanů a Indů než Američanů. Vědu nelze dělat jen pro dobrý výdělek. To platí na celém světě (i kdýž špičkoví firemní vědci mají velké příjmy). Mladý člověk ve vědě musí vidět i dobrodružství. Tak to aspoň bylo u mne.
22.1.2001 12:40
OTÁZKA:
Dobrý den, nepochybuji o tom, že za několik let budou lidé vnímat genetický výzkum jako nesmírně důležitou součást našeho života a že snad nebudou mít zkreslené představy o jakýchsi geneticky vytvořených příšerách, které nakonec ovládnou náš svět. Nicméně, kde Vy vidíte hranice, kam až může dospět genetický výzkum v budoucnosti?
Ladinek
ODPOVĚĎ:
Myslím, že jsem se k tomu vyjádřil v několika minulých odpovědích.
22.1.2001 12:41
OTÁZKA:
Pane profesore, myslíte si, že nkdy bude možné na základě kompletní DNA určitého organismu "zrekonstruovat" celého jedince? (Asi ne, že, a což takhle z jediné zachovalé buňky?)
Lubas
ODPOVĚĎ:
Na základě dědičné informace asi ne, ale na základě samotné DNA (nejlépe izolované z neporušené buňky) asi v budoucnu ano. Film Jurský park nepochybně měl dobré vědecké poradce.
22.1.2001 12:42
OTÁZKA:
Dobry den, zajimal by me Vas odhad na to, jak dlouho bude trvat precteni celeho lidskeho genomu a jak by osobne vidite budoucnost sveho oboru v pristich rekneme dvaceti letech.
Katka
ODPOVĚĎ:
Lidský genom je v podstatě už přečten, alespoň ty nejzajímavější části. O využití v budoucnu jsem se už zmínil.
22.1.2001 12:43
OTÁZKA:
Mate dojem, ze by se nemely genetickemu vyzkumu klast prekazky (pokrok nelze zastavit) nebo jste pro prisne "cenzurovani" vyzkumu ?
Karolin
ODPOVĚĎ:
To je důležitá otázka. Já myslím, že zákazy výzkumu nic nevyřeší. Je třeba ustavit odborné komise, které stanoví podmínky pro kontroverzní výzkum a budou přísně sledovat jejich dodržování. Ale to se děje. Navíc, ja sám si vlastně nějaké zásadní zneužití současné genetiky nedovedu představit.
22.1.2001 12:46
OTÁZKA:
Pane profesore, co vlastně matka příroda dělá tak velice špatně, že ji nelze nechat na pokoji a neustale pomocí genetiky zasahovat do jejího (či snad Božího?) díla? Nepovede to k podobným dotazům jako je ten z této diskuse z 19.1., který v 12:49 Vám zaslal "Jarda"?
Mikoláš
ODPOVĚĎ:
Matka příroda (Bůh) nedělá v zásadě špatně nic. Ale my jsme její součástí a dala nám schopnosti dělat to co děláme. Bylo by rouhání nevyužít našich schopností ve prospěch přírody a tedy i nás samých. Ale jsou kontroverzní hranice a je třeba hlídat aby nedošlo ke zneužití. O tom už jsem psal.
22.1.2001 12:49
OTÁZKA:
Jak dlouho trvá výchova jednoho genetika a kolik stojí? Jinými slovy: když můj syn letos maturuje, kdy může jeho práce v genetice za něco stát, pokud bude mít schopnosti samozřejmě? A kolik jeho výchova přijde náš stát či státy jiné, kde by třeba studoval?
21. století má být stoletím biologické revoluce. Jaké další revoluce ještě čekáte? Četli jsme o nanotechnologické. A jaké další? Co fyzika?
Myslím, že máte dva syny. Potatili se, anebo dělají něco jiného?
Martin Komár
ODPOVĚĎ:
Už během studia na Vysoké škole je možno se zapojit do kvalitního a zajímavého výzkumu. S dobrými nápady přicházejí zpravidla studenti! Odhadnout, kolik stojí výchova genetika si netroufám, to by měli vědět na MŠMT. Já nevím, jestli je správné mluvit o biologické (či jiné vědecké) revoluci. Věda jde dál a nějak se jejích výsledků využívá. Dnes je na vzestupu biologie, byla to chemie a fyzika. Důležitá je interakce těchto oborů. Moji dva synové se skutečně potatili, jeden je bioinformatik a druhy organicky chemik.
22.1.2001 12:55
OTÁZKA:
Dobrý den pane profesore. Jak razantně se může prodloužit průměrná délka lidského života při současném tempu genetického výzkumu cca. za 50 let. Četl jsem, že by se měla údajně pohybovat okolo 150 let života. Je to reálný odhad?
Roman Tvrdý
ODPOVĚĎ:
Ja nevěřím na zásadní prodloužení lidského života nějakými genetickými zásahy. Snad jste četli o tzv. "genech nesmrtelnosti". To je trochu nadsazené a nelze to využit k prodloužení věku u člověka. Stále bude nejúčinnější dobrá životospráva.
22.1.2001 12:58
OTÁZKA:
Pane profesore, v současné době se genofond lidstva soustavně zhoršuje /díky možnostem medicíny a vědy vůbec se např. zachraňují děti, které by dříve neměly šanci přežít vzhledem k postižení,třeba rozštěp patra/. Naproti tomu se stále zlepšuje genofond zvířat /negativní i pozitivní selekcí/. Když pomineme etickou stránku věci,jaký je Váš názor na tuto problematiku a co může tento postup do budoucna přinést?
K. Blažková
ODPOVĚĎ:
Myslím, že na to už jsem odpověděl.
22.1.2001 12:58
OTÁZKA:
Dobrý den pane profesore,máme tři syny ve věku 28,27 a 18 let.U druhého syna jsme zjistili až v deseti letech,že trpí vrozenou dědičnou vadou degenerací oční sítnice.Buhužel u třetího syna se tato vada objevila také,ale tu jsme u něho zjistili podstatně dříve.První syn je zcela zdráv a žádnou podobnou vadou netrpí.
V současné době jsou oba synove v částečném invalidním důchdu z důvodu slabozrakosti.Léčení této vady je podle sdělení našeho lékaře zatím bezvýsledné i ve světě snad neexistuje způsob léčení této vady.
My oba jako rodiče netrpíme žádnou oční vadou a z dalšího příbuzenstva nikdo nepamatuje,že by takovou vadou někdo v minulosti trpěl.Zajímalo by mě jak dalece může být tato vada geneticky zakókadána / do kterého kolena/.
Synové jsou zatím svobodní,pakliže si budou chtít založit vlastní rodinu,jaké muže být riziko,že tuto vadu budou mít i jejich děti a dá se proti tomu něco dělat?
Děkuji.
Josef Londa
ODPOVĚĎ:
Dovoluji si Vás odkázat na dřívější poznámku a doporučení obrátit se na lékařské genetiky. Mně je to vždycky hrozně líto, když se na mne obracejí lidé s problémy jejich dětí, ještě častějí vnoučat. Jak rád bych poradil a pomohl!
22.1.2001 13:00
OTÁZKA:
Vážený pane profesore myslíte si,že jsou všechny informace o složení a sestavení, struktuře a tím chování organismů
uloženy v genomu/např. člověk 80000 genů/.
Není těch 80000 genů u člověka trochu málo? Co řídí chování jednotlivých exprimovaných bílkovin v čase a prostoru tak ,aby byl výsledkem vysoce organizovaný systém/ organismus/- například člověk s CNS o mnoha miliardách neuronů ,které se propojují spolu navzájem tak, že na mnohé neurony jsou napojeny deseticíce dalších neuronů.
Je možné to, že genom je pouze návod na stavbu preformovaných "cihliček" jednotlivych bilkovin a informace kdy,kde a co se s nimi bude dít jsou uloženy ještě někde jinde v buněčném jádře nebo buňce? Není trochu podezřelý cytoskelet?
Věříte v praktické využití nanotechnologií během následující 10-15 let?
Děkuji za odpovědi.
Aladin
ODPOVĚĎ:
Kolega Anton Markoš napsal knihu "Povstání živého tvaru", vyšla v nakladatelství Vesmír. Tam se o těchto otázkách píše, i když podle mého názoru trochu jednostranně. Myslím, že dědičná informace může v podstatě zajistit tvary a proměny tvarů, ale asi úplně nezajistí například propojování synapsí. Proto, jak říkal Lenin, učit se, učit se, učit se.
22.1.2001 13:04
OTÁZKA:
Mam modre oci a chtel bych zelene, je to mozne?
zbynek
ODPOVĚĎ:
Ne, leda byste si je nabarcil vodovkama.
22.1.2001 13:05
OTÁZKA:
Pane profesore, nemáte obavu, že genetika významně přispívá k prohloubení světového názoru, který by se mohl charakterizovat starým výrokem "poručíme větru,dešti" ? Myslíte si, že
vědecký výzkum má skutečně nabídnout všechny své výsledky bez rozdílu kterémukoli příslušníkovi lidského rodu ?
Karla
ODPOVĚĎ:
Myslím, že jsem se k tomu v zásadě vyjádřil v několika předchozích odpovědích.
22.1.2001 13:06
OTÁZKA:
Dobrý den. Pane profesore, máte pocit, že pro vaše výzkumy dostávate od státu dostatek prostředků? Jak jste financováni ve srovnání s jinými evropskými státy? Jak by jste financováni být měli? Děkuji.
pavel
ODPOVĚĎ:
Myslím, že jsem se k tomu už také vyjádřil. Děkuji za zájem o financování vědy. Jen když veřejnost bude přesvědčená o užitečnosti vzděláni a vědeckého výzkumu, bude to stát dostatečně podporovat.
22.1.2001 13:08
OTÁZKA:
Dobrý den pane profesore.
Jsem diabetik. Má genetika možnost pomoc diabetikům?.
Přeji Vám hodně úspěchů a klidu na práci.
Diabetik
ODPOVĚĎ:
Zatím bohužel ne. Už jsem se k tomu vyjádřil dříve.
22.1.2001 13:09
OTÁZKA:
Pane profesore, jak si vysvětlujete,že obrovská část, 97% lidského genomu je tvořeno tzv.nekodovanou sekvencí, nazývanou též "junk DNA",tedy něčím nadbytečným, nepotřebným...Myslíte si, že by příroda opravdu plýtvala svou energií na vytvoření něčeho, co je zbytečné nebo máte nějakou svou teorii, k čemu může tato nekodovaná sekvence sloužit?
Rata
ODPOVĚĎ:
To je už hodně poučená otázka. A tento problém je jedním z nejzajímavějších v biologii. Problém je v tom, že tomuto tematu věnuji normálně jednu tříhodinovou přednášku v kurzu Molekulární genetika pro studenty 4. ročníků. A tak je těžké na to odpovědět několika větami. V zásadě je možné, že "junk DNA" je pozůstatkem a důležitým "svědkem" evoluce. Také snad má úkol v ochraně té "smysluplné" DNA (např. "ředí" mutace).
22.1.2001 13:13
OTÁZKA:
Pane profesore,není možné ovlivnit geneticky rasu?/z černé na bílou apod./Bylo by špatné mít tady novou geneticky podloženou rasovou čistku.
Jitka Zajíčková
ODPOVĚĎ:
Naprosto s Vámi souhlasím. Bylo by to nejen špatné, bylo by to tragické. Ale není to naštěstí možné.
22.1.2001 13:14
OTÁZKA:
Vážený pane profesore, chtěla bych se zeptat, v kterých státech na světě se provádí genová terapie a jaká její úspěšnost a jakých chorob se týká. Dají se tak léčit i vrozené těžké imunitní poruchy?
Monika
ODPOVĚĎ:
Napřed jsou v tom v USA (jako v celé biologii a vlastně vědě). Pokud vím tak zatím se genová therapie provádí zejména u chrob krvetvorby (a tedy i některých poruch imunity - ADA. SCID), protože lze gen vložit do buněk kostní dřeně a tu transplantovat. Jaká je úspěšnost nevím, ale je to stále ještě ve stadiu výzkumu spíše než aby to byla běžná léčebná metoda.
22.1.2001 13:17
OTÁZKA:
Dobry den, pane profesore. Je mozny (nyni nebo v blizke budoucnosti) takovyto scenar? > narodi se dite, ihned o narozeni budou provedeny u tohoto ditete komplexni testy, kde se zjisti mozne dedicne (nejen) znaky, ktere mohou ohrozit v budoucnu vyvoj nebo zivot ditete a na zaklade techto testu se geneticka vybava ditete zmeni, aby se tomu predeslo. Jaky je Vas nazor, pane profesore?
Vaclav
ODPOVĚĎ:
Existuje vize, že v budoucnu dostane matka při odchodu z porodnice s dítětem i CD s jeho genetickým „popisem“. Bude tedy vědět na co má dávat pozor. Ale není reálná představa, že by se v dědičné výbavě toho dítěte něco naveliko měnilo. Maximálně tak jeden gen, v budoucnu možná několik genů, které by mohly nahradit geny poškozené.
22.1.2001 18:30
OTÁZKA:
Vážený pane profesore,u naší tříleté dcery byla diagnostikována dědičná porucha metabolismu lipidů(nemoc za střádání cholesterolu).Dle sdělení lékaře máme já i manželka chybnou polovinu genu
způsobujícího toto onemocnění.Naše dcera zdědila
od každého z nás chybnou polovinu genu.
Myslíte si,že je nebo bude v blízké budoucnosti možné tuto nemoc trvale vyléčit(pozměnit chybnou genetickou informaci).
Pavel
ODPOVĚĎ:
Myslím, že jsem na podobný dotaz už odpověděl. V budoucnu snad, dnes bohužel ne. Je mi líto.
22.1.2001 18:31
OTÁZKA:
Chtěl bych se zeptat na Váš názor na geneticky upravené potraviny: Vy sám nad nimi cítíte nějakou obavu, nebo se jako člověk zasvěcený do problému domníváte, že se není čeho bát ?
Petr Válek
ODPOVĚĎ:
Já si skutečně myslím, že se není čeho bát. Tzv. GMO, z nichž se potraviny připravují, jsou běžné plodiny (např. soja, kukuřice), do nichž je vsunut například jeden bakteriální gen (činí je odolným proti škůdcům – a nemusí se tedy stříkat pole pesticidy). Nevím jak by tento gen mohl člověku uškodit. Vždyť lidstvo od samého počátku každý den se živí milióny cizích genů (v mase, zelenině…) a ještě nezačalo bučet ani nezezelenalo. Kromě toho s každým soustem spolykáme mnoho bakterií, protože potrava zpravidla není sterilní. Myslím si, že strašení GMO má podtext nějakého velkého kšeftu. Nevím jakého, nevím kdo financuje Greenpeace, ale je mi to podezřelé.
22.1.2001 18:32
OTÁZKA:
Vážený pane profesore,zajímal by mě Váš názor na možnost vzniku soukromého genetického poradenství typu amerických genetických klinik u nás. Pokud vím, zatím ani nikde v Evropě nic podobného neexistuje. Mám dojem, že hlavní překážkou bude neschopnost našeho zákonodárství řešit tyto problémy(když není schopno řešit ani mnohem banálnější věci)a také zkostnatělost zdravotnického aparátu
Vlasta
ODPOVĚĎ:
Nejsem přesně informován, ale snad nic nebrání soukromému genetickému poradenství. Problém je v tom, že v Evropě prostě nejsme tak podnikaví jako v USA. A asi i evropské a naše zákonodárství jsou méně pružná. A pak: nemáme tady silný „venture kapitál“, který by umožnil snadný vznik různých malých soukromých laboratoří všeho druhu: genetické poradenství, „high-biotech“, identifikace osob apod.
22.1.2001 18:33
OTÁZKA:
BTW jak vidíte budoucnost biotechnologií, bude časem možné vytvářet - "pěstovat" nové orgány nebo nějak jednodušeji/levněji produkovat léky/hormony - inzulin, růstový hormon...?
Petr Válek
ODPOVĚĎ:
Určitě. Něco jsem k tomu už řekl v předchozích odpovědích.
22.1.2001 18:34
OTÁZKA:
Dobrý den pane profesore. Zajímalo by mě, jestli se zabýváte genetikou i během své dovolené, nebo jestli dovedete třeba na celých 14 dní stoprocentně "vypnout".
Pavel Krejčí
ODPOVĚĎ:
To jste trefil do černého. Já si v minulých letech dovolenou prakticky nevybíral. Vloni po dlouhé době jsem měl 3 týdny vcelku. Musím se přinutit k tomu, abych o dovolené nepracoval!! (Ve Francii prý toho, kdo si nevybírá dovolenou, nechtějí pojistit na ztrátu života)
22.1.2001 18:35
OTÁZKA:
Opravdu se domnivate, ze genova terapie je pro lidstvo prinosem? Vzdyt pokus o zlepseni ci zachranani zivota jedino cloveka stoji proti riziku nevratneho poskozeni genetickeho kodu lidstava ci konkretniho jedince bud neuvazenym zasahem vedcu nebo zasahem jeho skutecne dusledky nejsou /a patrne nikdy nebduo sto/ domyslet. Kolik toho o skutecne funkci "genu" vime /jako lidstvo/, abychom vedeli, co v tak slozitem organismu jako je clovek zpusobi zmena jedineho z nich? Neni krajne nezodpovedne takto hazardovat s genetickou informaci cloveka?
PetrVe
ODPOVĚĎ:
Na to jsem už odpověděl. Je to velmi kontroverzní téma, ale já zastávám názor, že nelze jednotlivci odmítnout možnost lepšího života a tedy ani člověku postiženému odepřít co jen věda nabízí.
22.1.2001 18:36
OTÁZKA:
Vážený pane profesore,
obdivuji výsledky Vaší práce. Váš obor mne jako laika uchvacuje a skoro lituji, že jsem se nevydal při studiu tímto směrem. Takto můžu pouze z povzdálí sledovat s otevřenou pusou obrovské objevy i stále otevřené záhady světa genů a dědičnosti. Můžete mi poradit nějaké webové stránky, kde se i neodborník může dozvědět aktuální informace z vašeho oboru?
díky a hezký den
Honza Chlebovsky
ODPOVĚĎ:
O nějakých internetových stránkách popularizujících genetiku nevím. Ale časopis Vesmír často publikuje jakštakš populární příspěvky. Odkaz na něj je na stránce Akademie věd.
22.1.2001 18:36
OTÁZKA:
vazeny pane profesore, jsem velkym zastancem genetickeho inzenyrstvi a mam na vas 4 otazky:
1)za jak dlouho myslite, ze si budu moci poridit geneticky upravene dite, site na miru mym predstavam? tedy zdrave, silne, hezke a chytre? lepsi nez ti "prirodni"?
2)nemyslite si ze jako vedec se chovate trochu nevedecky, kdyz jdete proti spolecensky uznavanym teoriim, ktere vychazely z darwinovo teorii napr. o prirozenem vyberu, a umoznujete lidem, kteri nemohou mit dedi, aby je mit mohli?
3)jaky vliv ma umele narozene deti na genetickou vybavu lidstva a jaky vliv maji lide, kteri maji gen. vady, ktere by jim v prirode nedovolily prezit? sam jsem nekolikrat bral antibiotika :o(
4) a kdyz jsme u tech antibiotik, jaky muzeme ocekavat vyvoj pri nadmernem uzivani antibiotik v medicine a potravinarskem prumyslu?kolik uz je rezistentnich bakterii a viru?
dekuji a mnoho stesti v dalsi praci nejen na poli vedeckem, ale i v zanaseni genetiky do praxe, dekuji
jiri fridrich
ODPOVĚĎ:
1) Já myslím, že dědi šité na míru nebudou nikdy realizovány. 2 a 3) Na to jsem už odpověděl. Strohý Darwinismus pro člověka neplatí. Člověk je sice součástí přírody, ale velmi specifickou a výlučnou součástí a proto si i vytvořil specifické a výlučné normy. A mezi ně patří i právo jedince na co nejlepší život. Ostatní mu v tom musí pomáhat. A zhoršení genofondu nehrozí, pořád se rodí daleko více dětí zdravých s výbornou kombinací genů. 4) Neuvážené předpisování antibiotik je velmi špatné a skutečně vede k rezistentním patogenním bakteriálním kmenům. Ale vyvíjejí se nová, např. semisyntetická antibiotika. Viry nejsou na antibiotika rezistentní a ani na ně nejsou citlivé. Proto nemá smysl předepisovat antibiotika na virové infekce – jen tehdy je to třeba, když se má zabránit sekundárním bakteriálním infekcím virem oslabeného organismu.
22.1.2001 18:39
OTÁZKA:
Pane profesore, prosím, poraďte. Je mi 28 let, jsem v 16.týdnu těhotenství, vše probíhá v pořádku. Můj partner je ale starší o 23 let - je mu 51. Je nutné podstoupit genetické testy a amniocentézu? Vím, že nese určitá rizika, mám i přesto riskovat, abych měla jistotu? Děkuji.
Laďka
ODPOVĚĎ:
Prosím, zajděte do lékařské genetické poradny. Já Vám neumím poradit. Lituji
22.1.2001 18:40
OTÁZKA:
Dobrý den. V poslední době se hodně hovoří o geneticky modifikovaných rostlinách. Je už nyní u nás možné velkoplošně pěstovat takovéto rostliny? Kdo to schvaluje?
Fandaa
ODPOVĚĎ:
Od ledna platí zákon o GMO. Je bohužel špatný (jako mnoho našich přijímaných zákonů). Je velmi poplatný evropskému zákonodárství a asi se s tím nedá nic dělat. Ale Evropa si chystá další problémy. Už dnes nemůže konkurovat americkému zemědělství, kde je pěstování GMO snazší (ale je též dozorováno).
22.1.2001 18:41
OTÁZKA:
Pane profesore, setkáváte se ve své práci také s nějakými protesty tzv. ekologických či jiných organizací? Vím, že to se spíše týká aplikovaného než základního výzkumu, ale názory na to, že člověk by neměl zasahovat do toho, co je jednou dané, jsou slyšet čím dál častěji z různých stran.
Lubas
ODPOVĚĎ:
Ano, myslím, že už jsem na to odpověděl. Ale je třeba různé názory slyšet a chápat obavy občanů. Povinností vědců je objektivně a racionálně veřejnost informovat. Bohužel o genetice mnoho mluví a píší mocné a bohaté lobby, například Greenpeace, s nedostatečnými znalostmi a nebo v horším případě s postranními úmysly.
22.1.2001 18:41
OTÁZKA:
Vážený pane profesore, jak vidíte postavení české vědy ve světě? Sám jsem začínající vědec a musím říci, že mám často problémy s publikováním článků v mezinárodních časopisech, neboť (alespoň to z toho cítím) jsem jen nějaký neznámý človíček z nějakých Čech a nedá se čekat, že by vymyslel něco převratného.
TN
ODPOVĚĎ:
Bohužel s Vámi musím trochu souhlasit. Jsme často bráni jako chudí příbuzní. Ale když je nějaká práce skutečně dobrá, tak se nakonec prosadí a je přijata do kvalitního vědeckého časopisu. A Evropané i ze států nejvyspělejších mají podobný komplex z Ameriky. A paradoxně, v USA nás berou jako rovnocenné kterýmkoliv jiným evropským státům. Ale sám také mám někdy špatné pocity podobné asi Vašim. Musíme to překonat a včlenit se jako rovnocenní partneři alespoň do té Evropy.
22.1.2001 18:43
OTÁZKA:
Pane profesore,narodila se nam neslysici dcera.Protoze jsem nemela v tehotenstvi zadne potize, mysli si lekari,ze je to zpusobeno geneticky.Chtela jsem se zeptat ,jestli je v soucasne dobe moznost zjistit je-li skutecne hluchota zpusobena spatnymi geny a pokud takovato moznost zatim neni, jaka je sance do budoucna?Druha otazka je asi laicka, ale pokud bude moznost upravovat geny, znamena to ,ze tyto geny se upravi u rodicu jeste pred narozenim ditete, a nebo se to bude nejakym zpusoben resit az u ditete? Dekuji.
blanka
ODPOVĚĎ:
Toto je otázka pro lékařské genetiky.
22.1.2001 18:44
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěl bych vědět, jestli bude možno pomocí genetiky léčit plešatost. Děkuji za odpověď
Hydro
ODPOVĚĎ:
Zatím ne. Pokud vím tak plešatost je zpravidla spojena s funkcí hormonů, čili je determinována mnoha geny. Ale mně moje pleš nijak nevadí. Dokonce mi ji vnučka občas přijde pohladit – a to mám rád.
22.1.2001 18:45
OTÁZKA:
Jaké jsou nejlepší odšťavňovače?
středočech
ODPOVĚĎ:
Nerozumím otázce.
22.1.2001 18:45
OTÁZKA:
Nechápu jak může geneticky upravená potravina ovlivnit zdravý člověka. Chápu chemicky nebo biologicky, ale například, když se odstraní geneticky vlastnost aby jablko nemelo jaderka. To přece nemůže mít vliv nebo jo?
riki
ODPOVĚĎ:
Souhlasím. Už jsem se ke GMO vyjádřil.
22.1.2001 18:46
OTÁZKA:
Pane profesore, kdy se podle Vas zacne bezne pouzivat "geneticka"lecba, tedy pozmenovani vadnych genu u jiz narozenych lidi? Bude to lecba draha nebo relativne levna (odhledneme-li od jiste velkych nakladu na vyzkum a vyvoj)? Bude se podle Vas provadet jen na vybranych spickovych pracovistich nebo se behem nekolika let rozsiri mezi prakticke lekare?
Kde Vy osobne vidite nejvetsi riziko zneuziti v oblasti genetiky?
Patrik
ODPOVĚĎ:
Genová therapie je zatím v plenkách a asi ještě nějakou dobu zůstane. Je pro to řada důvodů. Bude to léčba poměrně nákladná a pro špičková pracoviště. O možnostech zneužití jsem se již zmínil v předešlých odpovědích.
22.1.2001 18:47
OTÁZKA:
Dobrý den,jaký je Váš názor na možné vytváření lidských orgánů a i částí těla jako "náhradních dílů" pro opravy některých vrozených vad. Bude tato možnost z Vašeho pohledu reálná v dohledné době? Děkuji za odpověď.
Beneš
ODPOVĚĎ:
Ano, já si myslím, že pěstování náhradních orgánů a tkání bude možné. Nebude to ani tak otázka genového inženýrství jako spíš tzv buněčného inženýrství. Bude to založeno na indukované diferenciaci kmenových buněk (které ještě nediferencovaly).
22.1.2001 18:48
OTÁZKA:
dobry den,jak se mohou mnozit priony,kdyz podle nekterych genu neobsahuji genetickou informaci a jsou to jenom proteiny?
lamac.vita
ODPOVĚĎ:
To je na delší vysvětlování. Stanley Prusiner byl mnoho let vysmíván právě proto, že mu nikdo nevěřil, že je něco takového možné. A pak dostal Nobelovu cenu. Je to poučné zejména pro studenty. Nikdy není dobré brát příliš vážně vžitá a zaběhaná klišé a je dobré věřit sám sobě a tomu co „vidím“ (ve vědě tomu, co mi ukazují výsledky výzkumu). Priony jsou kódovány geny, ne že ne. Ale působí tím, že mutovaný prion pronikne do „zdravé“ buňky a tam změní tvar „zdravého“ prionu. To není nic neobvyklého A jsou naneštěstí velmi stabilní a svůj „ničivý“ tvar neztratí ani varem.
22.1.2001 18:48
OTÁZKA:
Dobry den,
prosim vyjadrete se k nasledujicimu clanku:
Geneticky manipulované organizmy ohrožují přírodu
V době, kdy podle odhadů mizí každý rok ze světa 50 000 rostlinných a živočišných druhů, může jakýkoliv další zásah do přirozené rovnováhy ekosystémů způsobit skutečnou pohromu. Geneticky manipulované organismy se svými zcela novými a nepřirozenými kombinacemi genů mají jedinečné předpoklady poškodit životní prostředí. Protože jsou živé, dokáží se rozmnožovat, mutovat a pohybovat v prostředí. Jakmile se tyto nové formy života dostanou do již existujících společenstev, mohou zničit přírodu, tak jak ji dnes známe - mohou přivodit dalekosáhlé a nevratné poškození naší planety.
Geneticky manipulované organismy (GMO) mohou vytlačit z prostředí přirozeně se vyskytující druhy, což by mělo dopad na zvířata a rostliny, které na nich závisejí. Vnesená odolnost vůči chorobám, pesticidům a specifickýcm podmínkám životního prostředí dává novým “superplodinám” výhodu v konkurenčím boji s přirozenou faunou a flórou. Například plodiny, které jsou modifikovány tak, aby snášely sůl, by se mohly rozšířit kolem ústí řek do moří, zadusit původní vegetaci a výrazně ovlivnit vše živé v tamní přírodě.
Totéž platí pro “superzvířata”. Pokud by se třeba ryby, které genetičtí inženýři manipulují tak, aby rostly rychleji a byly větší, dostaly ze speciálních sádek do volné přírody, mohlo by to znamenat pohromu pro přirozené rybí populace. Dr. Muir a Dr. Howard, vědci z Univerzity Purdue (USA) zjistili, že geneticky manipulované akvarijní rybky, do nichž byl vložen gen pro tvorbu lidského růstového hormonu, dorůstají větší velikosti a jsou tudíž atraktivnějšími partnery při páření. Ukázalo se, že jsou bohužel i méně plodné. Vnesením nového cizího genu do populace se podle vědců snižuje její reprodukční schopnost. Na základě počítačového modelu vědci zjistili, že i jediná transgenní ryba by mohla vést k zániku celé populace. Podobně jako u akvarijních rybek použitých v pokusu, byla nižší reprodukční schopnost zjištěna i u geneticky manipulovaných rychle rostoucích lososů.
Nové geneticky manipulované plodiny se mohou volně křížit s příbuznými divoce rostoucími druhy nebo s normálními rostlinami téhož druhu. Byl již zjištěn volný přenos transgenů na nemodifikovanou kukuřici a řepku. “Cizí” geny se mohou šířit v životním prostředí a způsobit nepředvídatelné změny. Jakmile takový proces jednou začne, nic na světě jej s největší pravděpodobností nedokáže zastavit.
Z obyčejného plevele by se mohl stát “superplevel”. Rostliny zkonstruované tak, aby byly odolné vůči herbicidům, by mohly začít být tak agresívní, že by se samy staly plevelem - anebo by svou rezistenci přenesly na divoce rostoucí plevele, jejichž agresivita by se pak zvýšila. Choulostivější rostliny by mohly být postupně vyhubeny. Roznese-li vítr geneticky modifikovanou řepku odolnou vůči herbicidu z nákladních vagónů na pole kolem tratě, pak tato řepka se sama stane plevelem a bude představovat problém. Dostane-li se taková řepka například na pole manipulované cukrovky, shodou okolností odolné vůči stejnému herbicidu, bude muset zemědělec použít herbicidy dva - jeden na ostatní plevele a druhý na řepku.
Mohlo by se také stát, že ztratíme schopnost bojovat proti škodlivému hmyzu. Jestliže totiž učiníme rostliny odolnější vůči pesticidům, může se stát, že se časem objeví “superškůdci”, kteří získají proti postřikům rezistenci. Rostliny, které sami produkují insekticid, mohou přispět k tomu, že škodlivý hmyz rychle získá proti insekticidům odolnost a přemnoží se. Doposud byly insekticidy používány pouze v případě potřeby, a to jednorázově - v době, kdy byl škůdce přemnožen. Geneticky manipulované rostliny jako např. Bt-kukuřice však samy produkují insekticid, a produkují ho stále. To znamená, že škůdci “mají čas” si na insekticid zvyknout a získat proti němu odolnost.
Rostliny zkonstruované tak, aby produkovaly svůj vlastní pesticid, mohou uškodit dalším živým tvorům - motýlům
[tato otázka byla zkrácena]
David
ODPOVĚĎ:
Když pominu katastrofický tón článku tak v něm nalézám mnoho argumentů často používaných odpůrci GMO. Bylo by velmi zdlouhavé na to kvalifikovaně odpovědět. Proto Vás odkazuji na sdružení BIOTREND a zejména na jejich tzv, Bílou knihu. Nemám teď po ruce jejich internetovou adresu, ale jistě se dá najit. Nebo poslat e-mail na: mailto:drobnik@mbox.cesnet.cz. Velmi dobré je také stanovisko Evropské molekulárně biologické organizace (http://www.embo.org/). Tam lze nalézt odpovědi a další odkazy. Také existuje obsáhlá diskuse k tomuto tématu na stránkách Beaglu (http://news.bmn.com/hmsbeagle/).
22.1.2001 18:49
OTÁZKA:
Dobry den,
a)Stale cteme, ze vedci precetli genom. Naucili se vsak tyto znalosti vyuzit? Par objevu bylo pochopeno az s dodatecnym zpozdenim. b)Jaka je nyni pravdepodobnost, ze vedci teoreticky odhadnou zpusobenou zmenu a pokus by jim vysel? Mutace by prece mohla nastat okamzite po aplikovani pozmeneneho genu - vzniklo by tak neco jineho. dekuji. Prijemny den
Mirek
ODPOVĚĎ:
a) To jste trefil hřebík na hlavičku. Skutečně: dnes jsme v situaci, jako bychom měli knihu v jazyce, který známe jen málo. Písmena známe, můžeme tu knihu „číst“, ale obsahu většinou nerozumíme. To je úkol na mnoho let a intenzivně se na něm pracuje. Například i v mé laboratoři v Akademii věd. b) Jeden z hlavních problémů vsunutí cizorodého genu do organismu (plodiny pro potravu, člověka pro genovou léčbu) je, že nevíme přesně kam se do genomu začlení. A může se skutečně stát. že se začlení do „nevhodného“ místa. A nebo, že do takového místa později přeskočí. To je hlavní důvod pro to, aby se napřiklad genová terapie prováděla jen na tělních buňkách a ne na embryu nebo na zárodečných buňkách (kde by se gen šířil nekontrolovaně populací). Proto také dnes GM plodiny mají „sebevražedný gen“ – nemohou se rozmnožovat.
22.1.2001 18:51
OTÁZKA:
pane profesore,v usa se stalo ,ze pyl z GMO[kukurice]zabil na vedlejsim poli larvy jednoho druhu motylu,kteri se zivili listy na ktere tento pyl dopadl,jak je to mozne,kdyz geneticky upravovane organismy jsou pry neskodne?
lamac vita
ODPOVĚĎ:
Ano, tento případ je znám. Ale kolik škodlivých housenek se zabíjí pesticidy! Zatím jsme mluvili hlavně o nebezpečí potravin z GMO pro člověka a tady si myslím, že obavy jsou přehnané ne-li liché. Ale máte pravdu, daleko více pozornosti se musí věnovat případnému dopadu na prostředí. Ale pozor: člověk každým svým zásahem ovlivní životní prostředí. Podívejme se na monokultury. A plodiny vyšlechtěné „konvenčními“ metodami jsou úplně jiné rostliny než byly ty původní. Například kukuřice byla tráva. A podívejme se na všechna psí plemena – nikdo se nad nimi nepozastavuje (až když zakousnou dítě!). Co chci říct je, že nelze na několika uhynulých housenkách argumentovat proti GMO.
22.1.2001 18:52
OTÁZKA:
Vážený pane profesore, můj manžel je léčen moderním neuroleptikem Olanzapin. Doslechla jsem se, že tento lék mění geny. Co konkrétně to znamená? A co to znamená pro naše budoucí děti?. Děkuji a přeji hodně úspěchů v práci.
Ivana
ODPOVĚĎ:
Já tomu nevěřím. Nevím jakým mechanismem by mohl Olanzapin měnit geny. Ale prosím Vás zeptejte se raději lékaře – pro jistotu.
22.1.2001 18:53
