ODPOVĚĎ: Milý bratře, děkuji za krásnou otázku - alkohol na této i dalších misích je přísně zakázán. Šest měsíců jsem spal málo, dva týdny před úrazem téměř vůbec; dostal jsem několik očkování - to nejtěžší byla vakcína proti antraxu, tu jsem dostal půl dne před mým omdlením. Omdlel jsem při cestě na záchod, nikoli na záchodě samém, jak se z toho těšila některá média. Jediným zraněným jsem nebyl. Z mise odejelo během půl roku víc než 40 vojáků z nejrůznějších důvodů, žel můj nos byl pro média velmi atraktivní záležitostí. nevadilo mi to, ať se svět baví. Ale frňák mě bolel hodně; i po operaci. 23.4.2003 14:36

ODPOVĚĎ: Jsem farářem Českobratrské církve evangelické. Duchovní a profesionální voják - to jsou profese, které se nevylučují. Armáda se cvičí především v obraně; a bránit sebe či rodinu, či vlast i za cenu toho, že útočník, agresor či svévolník tvrdě narazí - to není ostuda ani hřích. Byl jsem 2x v zahraniční misi - obě naše jednotky plnily nebojové úkoly, víceméně zaměřeny na pomoc civilnímu obyvatelstvu. Ani jedna civilní organizace by neuměla odporacovat pro lidi to, co profesionální vojáci. A systém zabíjení? Ten začíná u politiků - u těch, kteří rozhodují o použití armády. A u politici - jací budou a jak rozhodnou? To záleží také na Vás a Vaší občanské angažovanosti. Čili odpovědnost za použití násilí, za válku - padá taky na vás, na každého z nás, ať je člověk profesionálním vojákem, nebo civilistou, nebo dokonce i pacifistou. 23.4.2003 14:40

ODPOVĚĎ: Vaše otázka je velmi těžká a nerad bych v této telegrafické chvíli řekl něco špatně. Zmíněné výzvy některých islámských vůdců chápu a rozumím jim; v jejich kontextu mohou situaci takto vnímat. Arabští obyvatelé a vztah k vojákům? To je různé - někteří skutečně mávali a vítali a jiní volají - běžte domů,my si chcem sami... Ke střetu kultur už dochází desítky let v minulém století a lze očekávat, že konflikty a války se budou odehrávat právě na hranicích našich světů. Situace křesťanů - záleží zase země od země - v Kuvajtu byly křesťanské církve i sbory, myslím, že existovaly bez problémů ve většinové islámské společnosti. Podíl křesťanů v naší armádě - shodný jako v civilu, v celé společnosti. Hodně vojáků je pokřtěných, většina si s tím neví, rady, asi 5 procent vojáků je aktivních křesťanů. 23.4.2003 14:44

ODPOVĚĎ: Kaplan bývá přiřazován k jednotce na žádost velitele a tabulkové místo se zřizuje přibližně tak od 200 vojáků výš. Z toho tak 5 procent jsou aktivní křesťané, což odpovídá procentům v naší populaci.Naše služba v armádě však není plánována cíleně jako služba pro křesťany především anebo nejdřív,ale jsme tam pro všechny vojáky. 23.4.2003 14:46

ODPOVĚĎ: M yjsme do války odjížděli v září minulého roku s tím, že nikdo nevěděl, zda válka bude či ne a kdy případně začne. Cvičili jsme v Kuvajtu a čekali na ní. Když začala, jednotka fungovala dobře, měli jsme natrénováno a každý věděl co má dělat. Nebyly zmatky a napětí prvních dnů války brzy vystřídalo rutinní plnění povinností. Kluci i holky byli skvělí. 23.4.2003 14:48

ODPOVĚĎ: Moji kolegové a kamarádi ještě na misi jsou, začnou se vracet na konci května. Nevím, s čím se setkají v Iráku, když pomáhají stavět základnu pro nemocnici. Většinou jsou to však zkušení lidé a s Vámi zmíněnými problémy se budou umět vyrovnat. Většina z nás absolvovala již poválečnou misi na Balkáně, viděli jsme hodně hrozného, co všechno umí napáchat válka na lidech. Byli jsme tam vždy proto,aby dopady války na civilní obyvatelstvo byly co nejmenší a pomáhali jsme je zmírňovat. Hodně věcí společně probereme, to je vždycky to nejlepší, když se může povídat. Díky všem za dotazy, mějte se pěkně. Zdraví Pavel Ruml 23.4.2003 15:01