Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 18. ledna 2000 do 13:00
OTÁZKA:
Zajimalo by mne, jaka je situace v okolnich
uzemich, hlavne v Ingussku, Dagestanu a Gruzii.
Chapu spravne, ze v Gruzii maji zakladny jak
Cecenci tak Rusove (a cile spolu obchoduji)?
J.R.
ODPOVĚĎ:
V Ingušsku se odehrává velká tragédie, protože je tam 200 tisíc čečenských uprchlíků. Dagestán je pod silným vlivem Moskvy, právě tak jako ostatní severokavkazské republiky. Gruzie se velmi a oprávněně obává, aby se konflikt z Čečenska nepřenesl na jejich území. Proto také ta usilovná snaha prezidenta Ševarnadzeho o vstup Gruzie do NATO. Ze strategického hlediska se bude Rusko jistě snažit neztratit vliv v Gruzii a Arménii a politicky i snad vojensky v budoucnu odříznout Turecko od kaspické nafty. Rusko má v Gruzii vojenské základny, o čečenských základnách nevím. Vím však, že mnoho čečenských bojovníků pobývá na území Gruzie. 17. prosince ruská armáda neprodyšně zablokovala jedinou silnici, která spojuje Čečnu s Gruzií.
18.1.2000 12:57
OTÁZKA:
Dobrý den, byl jsem v Bosně po skončení tamější hnusné války a za každou fotku, kterou jsem udělal, jsem se podvědomě styděl - připadal jsem si trochu jako sup. Znáte tenhle pocit? Novinář - nebo kdokoli - který si jen tak přijede a okukuje. A jestli jej znáte, zbavujete se ho myšlenkou, že publikováním pomáháte nápravě věcí, nebo tím, že sám aktivně přikládáte ruku /nebo obě/?
Tomáš
ODPOVĚĎ:
Ten pocit znám, ale mám ho čím dál tím méně častěji. Dilema fotografa, který ve Vietnamu fotografuje dítě sedící v hořících troskách, už jsem si dávno vyřešil. Dítě je třeba vyfotografovat jednou rukou a druhou rukou je ho potřeba z ohně vytáhnou. Není jiné řešení. Když to nestihnete, jste špatný novinář. Ale kdyby došlo na lámání chleba a vy byste měl před zmačknutím spouště fotoaparát ještě opravit, je potřeba foťák zahodit a do toho ohně skočit. Někdy si jen v koutku duše říkám, že třeba obrázky, které natočím nebo slova, které dám na papír někomu pomůžou, ale spíš to nezkoumám, není čas.
18.1.2000 13:03
OTÁZKA:
Dobrý den. Byla tady zmíněna společnost Člověk v tísni. Jakým způsobem s ní spolupracuje Epicentrum, spolupracuje-li?
František L.
ODPOVĚĎ:
Dobrý den. Epicentrum a Člověk v tísni jsou dvě zcela samostatné organizace, ale úzce spolupracují. Koneckonců obě založila před lety v Lidových novinách stejná parta lidí. Teď například spolupracuje v Čečensku. Epicentrum píše a točí a Člověk v tísni rozváží uprchlíkům mouku. A přitom bydlíme v Nazrani v jednom baráku.
18.1.2000 13:03
OTÁZKA:
Pane Stetino,
chtel bych se Vas zeptat, jakym zpusobem komunikujete, resp. mate pristup v bojove oblasti k internetu, funguje tam mobil a tak.Pak by me zajimalo, jestli je mozno mit v bojove situaci prehled, co se vlastne deje a jakym zpusobem zjistujete menici se politickou situaci v oblasti.
Dekuji
Tomas
ODPOVĚĎ:
Se spojením je to těžké, už jsme se o tom zmiňovali. Máte pravdu, že člověk na první linii ví o celkové situaci na bojišti nejméně ze všech, proto je potřeba mít poblíž fronty zázemí s pořádným družicovým telefonem a počítačem, aby se člověk mohl podívat co ve světě píšou agentury, pak člověk musí svoje znalosti z vlastního poznání a z agentur spojit v jeden celek.
18.1.2000 13:06
OTÁZKA:
Vyslovuji uznání Vaší práci a odvaze! Zajímal by mě Váš názor na premiéra Putina - existuje něco v Rusku, kde by KGB neměla prsty? A ještě jeden dotaz - jak moc ohrožuje dnešní Rusko Evropu a potažmo celý svět?
Vašek
ODPOVĚĎ:
Premiér Putin mne ničím neoslnil a zatím nemám žádný důvod domnívat se, že bude dobrým prezidentem. Takže mám o Rusko velkou starost. Nechtěl bych, abychom za pár let museli zase říkat, jako za dob Reagana, že Rusko je říše zla. Rusku je potřeba pomoci, ale být přitom nekompromisní, jako rodiče vzpurného puberálního adolescenta, který potřebuje lásku právě tak, jako pevnou ruku.
18.1.2000 13:08
OTÁZKA:
Zdravím Vás!
Zajímalo by mne, jestli jsou Čečenci opravdu tak silně odhodlaní bránit svou zemi, mám na mysli hlavně čečenské ženy. Děkuji a v posledním roce tisíciletí přeji co nejméně zážitků, podobných těm v Čečně.
Mirek
ODPOVĚĎ:
A co jim zbývá? Čečenci dnes velmi silně cítí, možná i díky historické zkušenosti, že jsou ohrožení jako národ. Za první války věřili, že jim svět pomůže. Svět se na ně vykašlal, a proto se spoléhají už jen na sebe. Za přání děkuji. Myslím, že slovo zážitek tady není na místě. Používal bych ho jenom tehdy, kdybych v práci hledal uspokojení ze zvýšené hladiny adrenalinu. Jsou i takový novináři. Můžu vám říct, že MHemingway kecal, když říkal, že největší dobrodružství je válka. Válka je naopak velmi nudná. Pořád stejné neštěstí, shořelé baráky se podobají jako vejce vejci. A zločin, který války rozpoutává, je také stejný. Vždycky je za ním skrytá nějaká touha po moci.
18.1.2000 13:13
OTÁZKA:
Mám pocit, že váleční novináři jsou často heroizováni. Co vlastně člověka vede k tomu, aby vědomě
riskoval život kvůli zjisštění, že boj je krutý? Je opravdu posláním novináře podávat zprávy za každou
cenu?
Pavel Ranš
ODPOVĚĎ:
Ano, máte správný pocit. A nejhorší je, když se horizují sami váleční zpravodajové. V Sarajevu jsem se kdysi smál, až jsem se za břicho popadal, když tam holky-novinářky z nějakých anglických novin pyšně nosily trička s nápisem Přežila jsem Sarajevo dvakrát.
To mne však nezbavuje úcty k velikánům válečné žurnalistiky. Například mezi ně dnes patří Andrej Babickij, ruský novinář radia Svoboda. Je to frajer a profík. Klobouk dolů. Ale zrovna tak si vážím dobrého doktora, šoféra nebo ženy, která má doma na krku pět dětí.
18.1.2000 13:15
OTÁZKA:
Velmi si vážím práce Vás obou. Obdivuji jak Vaši odvahu tak i obětavost. Musím se však zeptat. Neměl(i) jste někdy pocit, že to co děláte je marné?
Aleš
ODPOVĚĎ:
Díky Aleši. Jó ten pocit marnosti občas máme. Já i Petra, ale kvůli tomu toho přeci nenecháme.
18.1.2000 13:16
OTÁZKA:
Myslíte, že je reálné pro ruské vojsko dobýt pozice v horách na jihu Čečenska ? Nejedná se o stejně marný pokus jako za II. světové války dobýt pozice Srbů v horských oblastech pod vedením Titova ??
Jarda
ODPOVĚĎ:
Ruská armáda asi dobude Groznyj. Nikdy nemůže obsadit hory. V podstatě nemůže v téhle válce vyhrát. Může Čečnu z větší části okupovat, ale uvízne v dlouhleté partizánské válce, v níž budou umírat především ruští vojáci.
18.1.2000 13:18
OTÁZKA:
Jaké jsou podle Vás vztahy mezi kavkazskými národy ...to musí být asi strašně složité napřiklad vzajemný postoj Jihoostince versus Gruzinec a pak jejich postoj vuci cecensku a vuci rusku ...
GRB
ODPOVĚĎ:
Kavkaz je velký propletenec. Rusko jej ovládá právě proto, že sporů mezi Kavkazci dovedlo vždycky využívat. Velmi důležitým faktorem je to, že až na Čečnu ovládají severokavkazské republiky bývalí příslušníci komunistické nomenklatury poslušní a loayální Moskvě. Ale do hloubky tomu nerozumím spíše by vám na to odpověděl orientalista Václav Černý - mimochodem má zítra na filozofické fakultě na pražském náměstí Jana Palacha na toto téma přednášku v 18:00.
18.1.2000 13:21
OTÁZKA:
Pane Stetina, jake mate plany do budoucna? Dekuji.
Zbynek Zahradnik
ODPOVĚĎ:
Dokud mě nohy ponesou, což předpokládám bude ještě asi tak 15 let, bych chtěl být novinářem a dívat se po světě. Letos na jaře budu v Africe a na podzim zřejmě zase v Rusku.
18.1.2000 13:22
OTÁZKA:
O co přesně jde "povstalcům" a na čí straně jsou sympatie obyvatelstva?
Kočkoň
ODPOVĚĎ:
Všichni do jednoho mi říkali, že potom co se stalo v letech 1994-6 nechtějí žít pod Ruskem. 80 tisíc zabitých lidí z 800 tisícového národa je příliš veliká křivda. Všichni hovoří v pojmech jako je svoboda a nezávislost. Neměl jsem pocit, že měli nějaké jiné pohnutky. Se sympatiemi obyvatelstva je to složitější. Myslím, že většina má války dost, tiše sympatizuje s bojovníky, ale nijak je nepodporuje. Druhá část obyvatelstva jsou přímo členové rodin ozbrojenců. Celkově si myslím, že mají pravdu Čečenci, že likvidace všech "teroristů" by znamenala vybití celé mužské poloviny čečenského národa.
18.1.2000 13:25
OTÁZKA:
Jste velice zajímavá osobnost. Kde bych si o Vás mohla více přečíst? Máte vlastní www stránku?
Simona Kerberová
ODPOVĚĎ:
Sám sobě si nepřipadám zajímavým. Na dotazníky příruček typu Kdo je kdo neodpovídám. WWW stránku teprve chystáme, za což se stydím, ale máme opravdu málo času. Ostatně to ani není důležité, kdy a proč jsem se narodil a kdy jsem co studoval a dělal.
18.1.2000 13:27
OTÁZKA:
Pane Štětino, jaký máte názor na českou žurnalistiku, co podle vás chybí většině českých novinářů?
Bartonic
ODPOVĚĎ:
Méně agentur, více do terénu. To platí především pro novináře, kteří se zabývají zahraniční tématikou. Že naši novináři jezdí málo do světa, ale není jejich vina. Mezi mladými novináři je řada výborných reportérů, i válečných, ale jsou omezeni většinou nedostatkem peněz svých redakcí. Trend živého novinářství "on the spot" ve světě roste. Mate mne však, že ve světě vidím tolik polských žurnalistů, a tak málo českých.
18.1.2000 13:30
OTÁZKA:
Neztrácí člověk objektivitu, pokud se delší dobu pohybuje na jedné z válčících stran? Máte přesné informace o hodnoceních nejen čečenského konfliktu z vnějšího světa?
Lenka P.
ODPOVĚĎ:
To se mu může dobře stát. Ale ujištuji vás, že počet hodin a nocích strávených s ruskými vojáky při nekonečných diskusích a bezedných sklenicích vodky je větší, než počet hodin, který jsem strávil s čečenskými bojovníky. Už jsem slyšel, že jsem v čečenské válce neobjektivní, ale důrazně to odmítám, myslím si, že je to naopak. To že je nás novinářů v Čečensku málo, ještě neznamená, že jedné straně např. čečenské, straníme. A za objektivní nepovažuji ani to, když říkám, že jsou v Čečensku ze strany ruské armády porušována lidská práva. Prostě se snažím psát, co vidím. To je všechno.
18.1.2000 13:33
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
