iDNES.cz

Ptejte se ekologa Martina Míčka z hnutí Sojka.

velikost textu:
vydáno 25.10.2001 13:00
O lyžování na Ovčárně a nejvyšší hoře Jeseníků Pradědu se rozpoutal boj. Zatímco mnoho lyžařů a podnikatelů ostře napadlo ochránce přírody a ministerstvo životního prostředí, většina obyvatel spíš nezná rozsah poškození přírody, který vedl stát k zákazu dvou vleků na Ovčárně. Je zákaz provozu dvou vleků správný? Bude se na Pradědu vůbec ještě lyžovat?
OTÁZKA: Dobrý den. Máme zvolené zastupitelstvo kraje, tak ať o lyžování rozhodne to. Zastupci vědí daleko lépe o co jde než ministr Kužvart. Otázka: Má o lyžování na našem kopečku rozhodovat ministr z Prahy? Děkuji. Jan Šťastný
ODPOVĚĎ: Jedná se o Nárosní přírodní rezervaci a příslušným orgánem je skutečně ministerstvo životního prostředí v Praze. Odvolacím orgánem je pak skutečně podle zákona rozkladová komise ministerstva a ministr sám. Dané území má z hlediska biologického minimálně středoevropský význam, výrazně převyšuje regionální měřítko. Krajské zastupitelstvo je tvořeno převážně politiky, nikoliv odborníky na ochranu přírody a krajiny. 25.10.2001 13:20
OTÁZKA: Je Kužvart zatím nejlepší ministr životního prostředí? Martin
ODPOVĚĎ: Diskutabilní je hodnotit v době funkce, s mnohými jeho rozhodnutími nebylo naše sdružení Sojka spokojeno. Pro příklad uvedu rozhodnutí o povolení výstavby dálnice CHKO České Středohoří a zásahy proti lýkožroutům v prvních zónách Národního parku Šumava. Tyto rozhodnutí vnímáme jako značně nešťastná. Sympatický byl naopak jeho odpor proti spuštění Temelína. 25.10.2001 13:22
OTÁZKA: Dá se dostat k té přečerpávací nádrži, co je pod Pradědem? Slyšel jsem na ni samou chválu... pokus
ODPOVĚĎ: Přístup je možný po turistické značce (silnici) podél Divoké Desné ze šumperské strany Jeseníků. Osobně toto dílo považuji za nejdrastičtější a zcela nevhodný zásah do přírody a krajiny Jeseníků. Ač jde bezesporu o zajímavé technické dílo, přineslo výraznou devastaci dnešní CHKO. 25.10.2001 13:24
OTÁZKA: Bude se na Pradědu někdy lyžovat? kuka
ODPOVĚĎ: Ano, je předpoklad, že budou povoleny čtyři vleky, byť podmínky budou přísnější. Jako dosud bude záležet na kázni provozovatelů a uživatelů. Hodnoty rezervace nesmí být dále ničeny. Na označených trasách je možné běžecké lyžování. 25.10.2001 13:26
OTÁZKA: V čem je na Pradědu problém? hoky
ODPOVĚĎ: Vleky a provoz na sjezdovkách narušují stabilitu lesních porostů (unikátních), například pralesovité porosty v okolí Bílé Opavy, narušují a poškozují horské hole (unikátní společenstva vyfoukávaných alpinských trávníků), pramenišť a horských vrchovišť. Existence vleků v současné kapacitě znamená defacto porušení platného zákona. Národní přírodní rezervace Praděd je totiž zároveň první zónou CHKO, chráněnou oblastí přirozené akumulace vod, nadregionálním biocentrem a připravuje se jeho zařazení do evropské sítě chráněných území Natura 2000. Samotná lokalita Petrových kamenů a okolí spadá do takzvané sítě EECONET. Narušování a poškozování těchto území naše zákony a evropské předpisy zakazují. 25.10.2001 13:31
OTÁZKA: V Cechach je uz tak dost malo mist, kde se da slusne lyzovat...nemyslite, ze by bylo lepsi nejak se rozumne dohodnout nez lyzovani na Pradedu uplne zrusit ? Katka
ODPOVĚĎ: Redukce z šesti vleků na čtyři je nezbytná a vnímáme ji jako kompromis v současné situaci. Ostatní záleží na provozovatelích vleků a samotných lyžařích a na jejich citlivosti k přírodě národní přírodní rezervace. V CHKO Jeseníky je mnoho dalších areálů sjezdového lyžování v přírodně méně významných územích - například v samotné Malé Morávce a Karlově je asi 23 vleků a sjezdovek. Další vleky jsou i na jiných místech CHKO povolovány. Cílem je odlehčit hlavní hřeben a jádro CHKO a zachovat přitom pro veřejnost možnost lyžování. 25.10.2001 13:35
OTÁZKA: A co turisti na horských kolech, neškodí náhodou ještě více než lyžaři? Laďa
ODPOVĚĎ: Ano, poškození erozí vzniká na terénně exponovaných místech (svazích, horských holích). Provoz horských kol (sám na něm jezdím) je ovšem povolen na zpevněných komunikacích, některé trasy jsou i speciálně vymezeny pro horská kola. Bližší informace může poskytnout správa CHKO Jeseníky. 25.10.2001 13:36
OTÁZKA: Ošklivá dálnice z betonových panelů vedoucí na Praděd už tak dost zničila a ničí přírodu. Proč ochranáři nebojují o její odstranění? Každé místo v civilizované Evropě rozuměj v západoevropských státech), které má terén vhodný pro zimní i letní sportování toto bohatě nabízí, jen aby mohli občané tužit zdraví a učit tomu i své děti. Zároveň je zde vžda zachována ekologická rovnováha. Nemyslíte si, že naučit děti a mladé lidi sportu a zdravému způsobu života, (k čemuž by byla připojena výchova k ochraně veškeré přírody) je důležitější než omezovat provoz na Ovčárně a Pradědu, jednom z mála míst, kde se dá zimním sportům opravdu holdovat? - a dovětek: Alpy navštěvují každoročně miliony turistů a tam to funguje - neměli bychom se zde všichni učit, jak skloubit sport a ochranu přírody? Hana
ODPOVĚĎ: Ochrana přírody není v rozporu vůči sportu obecně, je však nezbytná korekce aktivit tam, kde poškozují přírodu. Rozloha hlavního masivu Alp je asi 220 tisíc kilometrů čtverečních. Většina areálů je i nad horní hranicí lesa. Plocha horských holí je obrovská. Těmto rozměrům pohoří odpovídá i stabilita ekosystému a možnost výskytu chráněných a ohrožených druhů na mnoha místech. Tyto možnosti bohužel na Pradědu nemáme. S budováním vysílače jsme nesouhlasili jako občané -tehdy nebyla existence občanských sdružení možná. Určitá úprava stávající silnice je možná, ačkoliv okolí Ovčárny je vojenským újezdem a armáda plné zrušení silnice nedovolí. 25.10.2001 13:41
OTÁZKA: Dobrý den. Zajímalo by mě, jaký konkrétní dopad na přírodu by zavedení vleků mělo. Není mi to úplně jasné. Jsou k dispozici nějaké studie? A proč je nedsotane do ruky veřejnost? Díky Bill
ODPOVĚĎ: V návrzích územních plánů některých obcí v okolí Pradědu figuruje výstavba nových sjezdovek a lanových drah do centrální části pohoří, tedy i na Praděd. Dopady by znamenaly další ničení unikátních zachovalých porostů horských lesů, výrazné zvýšení zátěže Národní přírodní rezervace Praděd - erozi, množství odpadků, výfukové plyny atd. Současná zátěž NPR je asi 300 tisíc osob ročně. Po vybudování byť i jediné lanové dráhy by vzrostla na desetinásobek. Důsledky si jistě domyslíme všichni sami, plachá zvířata by oblast zcela opustila. 25.10.2001 13:45
OTÁZKA: S dovolením odbočím od vážných témat. Zajdete si občas na pstruha, sivena či jiný rybí pamlsek do Rybářské bašty pan Žálaka v Mnichově u Vrbna? Hodně štěstí a dobrou chuť. Zorg
ODPOVĚĎ: Velmi rád, děkuji za pozvání. Mimochodem ochrana přírody povolila další zlepšení provozu zařízení k chovu ryb v této lokalitě. 25.10.2001 13:46
OTÁZKA: proč nedělate něco pořadneho, např. připada vam ekologicke vyjižděni takoveho množstvi autobusu - kyvadlova doprava - proc tam neni lanovka? A kdyz "sojka" hovori o bezcich lyzarich- proc jim nedovoli upravovat trate na Pradedu - delate nesmyslne akce, misto toho aby jste udelali jednu poradnou vec!!! petr
ODPOVĚĎ: Již v roce 1996 jsme s ředitelství ČSAD Krnov projednávali možnost provozu autobusů kyvadla Ovčárna - Praděd už z Bruntálu a Rýmařova s použitím paliva stlačeného zemního plynu (výrazný pokles emisí, hluku, jen desetiprocentní pokles výkonu motoru). Provoz autobusu na bionaftu eventuelně směsná paliva by byl možný prakticky okamžitě. Je třeba vyvinout tlak na dopravce. Za pomoc veřejnosti budeme vděční. Lanovka není akceptovatelná. Znamenala by pouze zvýšení zátěže a další poškození přírodních hodnot. 25.10.2001 13:49
OTÁZKA: Domnívám se,že poškození přírody Jeseníků způsobené lyžaři je naprosto zanetbatelné ve srovnání s vlivem průmyslových exhalací na tuto oblast.Proč se všechny sankce týkají lyžařů? Plátník Miroslav
ODPOVĚĎ: Zákony pamatují na postižení dálkových emisí znečišťujících látek zatím nedostatečně. Problémem dnes nejsou oxidy síry, nýbrž oxidy dusíku a přízemní ozón vznikající v souvislosti s automobilovou dopravou. Řešení imisních kalamit horských lesů z minulých desetiletí bude dlouhodobé a v současnosti by se mělo zaměřit zejména na zlepšení stavu lesních půd a zkvalitnění druhové skladby (výrazné snížení podílu smrku ve prospěch buku a jedle). 25.10.2001 13:52
OTÁZKA: Kdo se postará o demontaž vleků a následné zalesnění, a na čí náklady to bude provedeno? Nebo Vám jde jen o zavření vleků? Tereza
ODPOVĚĎ: Ne, zalesnění části sjezdovky A a výsadba ve spodní části sjezdovky C jsou nutné. Náklady by měly být hrazeny z kombinovaných zdrojů - provozovatelé zařízení, ministerstvo životního prostředí a Lesy České republiky. Nepůjde o okamžitou a krátkodobou akci, i ta musí být dozorována a vyhodnocována odborníky. 25.10.2001 13:54
OTÁZKA: Otázka : Jezdím do Jeseníků dost často a nejen v zimě, osobně jsem neviděla ( v létě neboť v zimě se to samozřejmě nepozná žádné poničení přírody). Copak vzkážete obyvatelům Bruntálska kteří žíjí z cestovního ruchu protože jinou možnost obživy nemají : "jděte se pást"??? Iva
ODPOVĚĎ: Rozvíjejte běžkařskou turistiku, snižujte sezónost (využijte krásného podzimu), spolupracujte (mimojiné s ochranou přírody), využijte historických tradic, unikátních "geologických dějin" pohoří (nesmírně bohatého na minerály, horniny). Možností je mnoho, zkusme je všichni společně najít. Zkusme přírodu využívat a ne spotřebovávat. 25.10.2001 13:57
OTÁZKA: Lyžujete? Palsek
ODPOVĚĎ: Ano a rád, zejména na běžkách. Na sjezdovkách v asi deseti letech méně. 25.10.2001 13:58
OTÁZKA: Nemyslíte si, že by sedačková lanovka z Karlovy Studánky na Praděd byla vhodnější a ekologičtější než provozování technicky zastaralých a nevyhovujících, smrdutých autobusů dopravujících turisty z Hvězdy na Ovčárnu ? S tímto jako ekologové nehodláte dělat nic? Hana
ODPOVĚĎ: Ne nebyla. Došlo by k vykácení části pralesa Bílá Opava, další část by mohla být následně zničena větrem a mrazem. Lanovka má kapacitu minimálně 2 tisíce osob za hodinu. Prosím vynásobte 5-8 hodinami a asi 300 dny v roce - výsledku se nedivte (překročí současnou návštěvnost více než desetkrát). 25.10.2001 14:00
OTÁZKA: neumite vyřešit palčivější otázky životního prostředí a tak se alespoň zviditelňujete zakazováním věcí, které nemají s ochranou přírody na Pradědu nic společného. Vy sami Sojkaři tam jezdíte auty. Petr
ODPOVĚĎ: Automobil jako sdružení nevlastníme, používáme vyjimečně vypůjčených vozidel. Účastníme se na aktivitách ochrany přírody - sázení a ochrana stromků, pozorování a monitoring vzácných druhů, spolupracujeme s CHKO Jeseníky při sběru podkladů pro vyhlášení nových rezervací, účastníme se správních řízení v oblasti dopravy, cestovního ruchu, ochrany lesa a vod. Sdružení bylo založeno 17. listopadu 1994. 25.10.2001 14:03
OTÁZKA: Jste schopni přesně kvantifikovat, kdo v olasti Pradědu způsobuje jaké škody? Za co může znečištění, za co sběrači borůvek, za co státní správa (povolení výstavby hotelu Figura), jaké škody způsobují "ochránci přírody" (na Pálavě rozbíjejí láhve v oblasti Martinky asi aby tam nemohli horolezci). Chtěl bych znát přesná čísla a údaje, ne fráze typu: lyžaři ničí borůvčí nebo ruší zimní spánek ptáků, kteří odletěli na jih. Není za zákazem spíše snaha mít aspoň nějaké výsledky? Lyžaři a zejména sjezdoví jsou totiž asi jedinou skupinou, jejíž pohyb v oblasti lze uzavřením vleků efektivně omezit. Je znám rozsah ekologických škod, které způsobí vyšší koncentrace lyžařů v ostatních lyžařských oblastech? Petr ČECHMÁNEK
ODPOVĚĎ: Kvantifikace škod je na odbornících, kvalitativní změny (mizení společenstev a druhů) lze zaznamenat i bez složitých expertíz. Nejde o omezení lyžařů, jde o vyloučení poškozujícíh aktivit. Ptáky postihuje rušení prostoru celoročně, u stěhovavých druhů v jarních měsících a v důsledku četných odpadků vyskytujících se v prostoru i po úklidech. Koncentraci lyžařů v ostatních oblastech by neměla způsobovat poškozování přírody ani tam. K tomu účelu by měl být zřízen integrovaný dopravně-regulační systém pro celou CHKO. Za jeho vytvoření jsou zodpovědné: ministerstvo místního rozvoje, okresy a kraje. Správa CHKO na jeho absenci upozorňuje již mnoho let. 25.10.2001 14:08
OTÁZKA: Nemyslim si, ze uzavreni je dobry napad. Jen diku lyzovani vetsina lidi jezdi do Jeseniku - takhle uz tam jezdit nebudou. Ale treba prave o to jde ze? Coolda
ODPOVĚĎ: Nejde, velké množství návštěvníků představují pěší turisté, cyklisté a běžkaři. Cestovní ruch nesmíme ztotožňovat pouze se sjezdovým lyžováním. Jednostranná závislost je vždy riziková. Volíme menší množství návštěvníků na delší dobu, než davy víkendových výletníků. Dlouhodobý návštěvník je i ekonomicky přínosnější. 25.10.2001 14:10
OTÁZKA: Když už jmenujete Karlov a Malou Morávku, nezapomnel jste podotknout, že tam moc sněhu nebývá ? Petr Ziegler
ODPOVĚĎ: Na Pradědu by zůstaly momentálně čtyři vleky, mnozí z provozovatelů v Karlově a Morávce využívají sněžných děl k umělému zasněžování. Celosvětový klimatické změny musíme zohlednit i v cestovním ruchu. Nic jiného nám nezbývá - Praděd nás všechny neuživí. 25.10.2001 14:12
OTÁZKA: neodpověděl jste mi na otázku lyžařů běžců. V televizi se oháníte řečmi, že na Pradědu mohou lyžovat běžci, ale jak když jim nedovolíte upravovat tratě???!!! petr
ODPOVĚĎ: Tratě takzvaného lyžařského bežeckého areálu upravovat lze - i strojově. Ochrana přírody nesouhlasila pouze s rozšířením těchto tratí, podle rozměru žadatelovi rolby, jelikož by znamenalo kácení desítek stromů. O dalších běžeckých trasách lze jistě jednat, jejich vytýčení však musí být pečlivě posouzeno a nebude okamžitou záležitostí. Je chybou provozovatelů, že nepočítali s možností omezení aktivit sjezdového lyžování v Národní přírodní rezervaci, měli dostatek času na přípravu (minulé vyjímky platily déle než pět let). Existující vleky nemají statut staveb trvalých, nýbrž dočasných. 25.10.2001 14:16
OTÁZKA: Narodil jsme se a značnou část života strávil v Rýmařově, uvědomuje si vaše združení jak vážně poškodí uzavření dvou nejkvalitnějších vleků v této lokalitě již dnes špatnou situaci mnoha lidí, jejichž příjmy jsou přímo svázány právě se zimní sezonou? Během zbytku roku je oblast sice krásná, ale podstatně méně navštěvovaná a mnozí přežívají pouze od jedné zimy k druhé a toužebně vyhlíží každou vločku, protože uplatnit se v dané oblasti je prakticky nemožné. Jan Dreiseitl
ODPOVĚĎ: Je nutné omezit vliv sezónnosti v cestovním ruchu. Ostatní jsem uváděl v předchozích odpovědích. Opakujeme, že zrušení dvou vleků je reakcí na stav Národní přírodní rezervace a způsobené poškození přírody. 25.10.2001 14:18
OTÁZKA: Jestli dobře chápu dojde ke zrušení tzv.vleků A a C což jsou jednoznačně nejkvalitnější lyž.terény. Ostatní jsou spíš terény pro začátečníky a malé děti. Jirka
ODPOVĚĎ: Je v běhu jednání o prodloužení sjezdovek v Morávce a Karlově, další vlek byl povolen v Ludvíkově u Vrbna pod Pradědem. V Ludvíkově by bylo možné dle názoru našeho sdružení vybudovat i další vlek větších rozměrů - tedy i kvalitnější sjezdovku. Praděd může zůstat doplňkem sjezdového lyžování - s ohledem na unikátnost přírody, ale nemůže být pro cestovní ruch prostorem jediným a hlavním. 25.10.2001 14:21
OTÁZKA: Jezdim lyzovat uz dlouho, posledni dobou do Alp. Na Pradedu jsem uz dlouho nebyl. Bydlim v Havirove. Kdyby jste projel nekdy cestu z Karvine do Ostravy a videl jak je tam priroda zdevastovana tak problemy na Pradedu jsou razem malicherne. Proc nekotroluje vzduch u Nove Huti Ostrava. Proc nereklamujete kalove rybniky. Jsou mnohem zasadnejsi veci v prirode nez Praded. Dalibor
ODPOVĚĎ: Pocházím z Ostravy a pětadvacet let jsem tam žil. Problémy Ostravska znám dosti podrobně. Naše sdružení se orientuje od svého vzniku na oblast Jeseníků. Neradi bychom, aby chráněnou oblast postihl smutný osud Karvinska či Ostravska. V Havířově je aktivní občanské sdružení Lučina - doporučujeme je ke spolupráci. Životní prostředí je věcí nás všech. 25.10.2001 14:23
OTÁZKA: Praděd je nejlepší kopec na lyžování v Česku. Mělo by tam být ještě víc sjezdovek a restaurací! Samozřejmě v souladu s přírodou. Jiří Troník
ODPOVĚĎ: To není možné. Viz předchozí odpovědi. 25.10.2001 14:24
OTÁZKA: Pane Micku, jenom bych Vam chtel vyjadrit podporu ve Vasem snazeni. Sam nechci, aby se Jeseniky staly podobnym Disneylandem jako jsou napr. italske Alpy se svymi betonovymi monstrhotely a ctyrproudovymi dalnicemi. Hodne zdaru! Honza
ODPOVĚĎ: Braňme přírodní hodnoty v oblasti všichni, všechny nás totiž mohou živit. Nedopusťmě zničení Národní přírodní rezervace Praděd výstavbou megalomanského střediska sahajícího od Velkého kotle až po Vidly. Děkujeme za podporu. 25.10.2001 14:26
zpět na osobnost