Loni si vzalo život přibližně 1 400 lidí, což je z dlouhodobého hlediska zase o něco méně. Přesto například u mladých lidí ve věku od 19 do 25 let představuje sebevražda druhou nejčastější příčinu úmrtí po automobilových nehodách. Novinářům to řekl psychiatr Cyril Höschl.
Vše ale prý může zvrátit současná finanční krize, pokud přeroste v hlubší a déletrvající stav. Höschlovi dávají za pravdu historické údaje. Křivka sebevražednosti za minulé století výrazně stoupla právě v období hospodářské krize po roce 1929.
Maxima dosáhla v českých zemích roku 1934, kdy vlastní rukou zemřelo 4 007 lidí. Druhou černou epochou bylo podle měřítek sebevražednosti období normalizace. V roce 1970 spáchalo v české části republiky sebevraždu 2 824 lidí. Za posledních padesát let si vzalo život přibližně 100 tisíc Čechů.
V době krize přichází beznaděj a závislosti
Podle odborníků asi devadesát procent z těch, kdo spáchali sebevraždu, trpělo depresí. Tato nemoc je dvakrát častěji diagnostikovaná u žen, přesto sebevraždy páchají čtyřikrát více muži než ženy.
"To je zdánlivý paradox, který si vysvětlujeme tím, že muži mají větší sklon k agresivitě i autoagresivitě a také ženy mnohem snáz o svých potížích komunikují, jsou ochotnější je sdílet a vyhledat psychiatra," řekl Höschl.
Hospodářská krize ve 30. letech způsobila ztrátu zaměstnání a pokles životní úrovně velké části obyvatelstva. Ruku v ruce s tím podle Höschla v takových chvílích přichází častější pití alkoholu, závislosti a právě deprese.
Více psychiatrů znamená více depresí
Deprese se kvůli časté sebevražednosti považuje za smrtelné onemocnění. Alespoň jednou za život postihne každého pátého člověka. Klinickou a dlouhodobou depresí trpí asi sedm procent lidí.
Podle Höschla výzkumy prokázaly souvislost mezi dostatkem lékařů, zvyšujícím se počtem depresí a předepsaných antidepresiv. V oblastech, kde je hodně psychiatrů, je více depresí, protože se více pacientů dostane do ordinace.
Zároveň v těchto oblastech výrazně klesá počet sebevražd. Naopak v místech, kde lékaři chybí, je sice málo depresivních pacientů, zato ale mnohem více sebevražd.
Sebevraždy po antidepresivech
Za posledních deset let se v Česku téměř ztrojnásobila spotřeba antidepresiv. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se loni prodalo 4,8 milionu balení antidepresiv a Češi za ně utratili asi 1,5 miliardy korun.
Někteří odpůrci psychiatrie upozorňují na to, že sebevraždy páchají často lidé, kteří užívají antidepresiva. Například Občanská komise za lidská práva, kterou založili scientologové, tvrdí, že antidepresiva dokonce způsobují sebevražedné chování mladých lidí. S tím ale psychiatři většinou nesouhlasí.
Například v USA se v roce 2003 vydalo doporučení nepodávat antidepresiva dětem a řešit deprese jen psychoterapií. Výsledkem podle výzkumu bylo, že za tři roky výrazně stoupla sebevražednost dětí. Podobně podle Höschla dopadly také studie v Nizozemsku.
