(Ilustrační fotografie)

(Ilustrační fotografie) | foto: MP

Díky čipům usvědčíme majitele, kteří psy vyhazují na ulici, věří útulky

  • 315
Povinné čipování rozdělilo milovníky psů na dva tábory. Zatímco někteří majitelé vnímají novinku jako zásah do svobody a čip pro ně představuje jen výdaj navíc, například útulky čipy jednoznačně vítají. Novela veterinárního zákona, kterou poslanci schválili minulý týden, zavádí povinné čipování od roku 2020.

Dosud si čipování upravovaly obce podle sebe, za neočipovaného psa hrozila pokuta až 50 tisíc korun. Plošnou změnu však ve Sněmovně podpořila většina poslanců, zdrželi se zástupci ODS. „Sněmovna schválila povinné čipování psů. Povinné čipování živnostníků plánuje ČSSD napřesrok,“ okomentovala strana legislativní novinku jízlivě na Twitteru.

Nová povinnost vznikne novelizací zákona statisícům majitelů psů. Ačkoliv někteří chovatelé s plošnou povinností nesouhlasí, provozovatelé útulků novelu vítají.

VEDOUCÍ ÚTULKU: Psy často týrají lidé, kteří působí jako milovníci zvířat

„Už šestnáctým rokem pracuji v psím útulku a každodenně tam řešíme opouštění psů, takže považuju čipování za pozitivní krok. Je to totiž v podstatě jediná cesta, jak dohledat původní majitele a jak je donutit k zodpovědnosti vůči psovi,“ říká ředitelka kolínského útulku Alice Vlková.

Čip snadno usvědčí majitele, který vyhodil nechtěného psa někde u cesty nebo jehož pes někoho pokousal, a naopak pomůže těm, kterým se zvíře ztratí. Obcím by měl zase pomoci s výběrem poplatků za psy.

Kolínský útulek za poslední čtyři roky, kdy čipování psů aktivně probíhá, ačkoliv ještě ne celoplošně, zaznamenal větší podíl původních majitelů vůči těm náhradním. „Majitelé si své psy více hlídají a my díky čipům mnohem snáze najdeme majitele. Dříve to tak nebylo,“ říká Vlková.

Zároveň však přiznává, že velkým problémem jsou stále ještě roztříštěné a nejednotné registry chovatelů. Některé existují soukromě, jako například Národní registr majitelů zvířat, vlastní mají i veterináři. Bez centrální evidence nemá podle ní čipování smysl. „Registrů je hodně, je to velmi nepřehledné. Rozhodně by se měly zpřehlednit a sjednotit. Usnadnilo by to práci takovým organizacím, jako jsou právě psí útulky.“

Dalším problémem je podle veterinární techničky a psí terapeutky Andrey Dunové fakt, že nejsou stanovená jasná pravidla, jak postupovat při evidenci. „Stává se, že si lidé nechají psa očipovat, ale neodešlou údaje do registru. Ty pak nemohou být vloženy do systému. Při čipování by tak měli veterinární lékaři o následných krocích poučit majitele nebo sami odeslat evidenci,“ navrhuje.

Množírny si s čipy poradí, bohužel

Zavedení čipu jako takového není podle Vlkové nákladná ani bolestivá záležitost. Na různých veterinárních klinikách se ceny čipů pohybují v rozmezí 300 až 550 korun. „Aplikace čipů psovi způsobí úplně stejnou újmu jako injekce. Čip se zavádí pod kůži, ne do svalů, jiné injekce jsou mnohem bolestivější, i když práh bolesti mají psi samozřejmě různý,“ říká Vlková.

Množírny psů umí být sofistikované, líčí terapeutka i dětem ve školách

S tím souhlasí i Andrea Dunová. „Všechny veterinární zákroky vyvolávají ve zvířeti určitou míru stresu a čipování není proto o nic víc stresující než ostatní úkony. Rozumný majitel chápe nutnost těchto zákroků a je v danou chvíli svému psovi oporou a svým postojem jej dokáže uklidnit a zmírnit tak míru stresu. Proto je z mého pohledu pro psa víc stresující postoj majitele, než samotné čipování.“

Jedním z argumentů pro zavedení povinných čipů je, že pomohou zamezit ilegálním množírnám psů. Kradené psy, které by zloději brali do množíren, by policie mohla snadněji a rychleji vypátrat. Realita je ale mnohdy jiná. „Máme čivavu z množírny, která byla odhalena policií. Při první návštěvě veteriny doktor našel na krku jizvu po vyříznutém čipu. Jasný příklad toho, že není problém si takto brutálně v případě krádeže poradit,“ říká Dunová.

Většina množíren je navíc důmyslně ukrytá před světem a lidé, kteří je provozují, psy nikdy nevenčí, ani nepouštějí ven. Není tak způsob, jak by policie mohla zkontrolovat, jestli psi mají čipy nebo ne. „Vzhledem k vlastním zkušenostem s policií, kdy jsme podali podnět k prošetření a bylo nám sděleno, že není důvod k domovní prohlídce, jsem velmi skeptická k pohledu na čipování jako evidenci „množáků“,“ uzavírá Dunová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video