Ta letošní se však netýká ani generálních ředitelů, ani ochránců svobody ve spacáku, nýbrž šéfky programu, jejíž ohrožené křeslo by mělo výjimečně zajímat i diváky. Jiří Janeček coby nejvyšší král Kavčích hor má význam spíše pro Radu ČT, korunní princezna Kateřina Fričová však rozhoduje o tom podstatném: co uvidíme.
A to právě dělat nemá, tvrdí její kritici z Asociace režisérů a scenáristů, kteří zvažují žádost o ředitelčino odvolání.
Zvláštní věc. Fričová je v ČT dva roky. Dokud se nic nedělo, dokud jen dobíhaly projekty nasmlouvané či vyráběné ještě před jejím nástupem, bylo vcelku ticho po pěšině; nanejvýš se drzý novinář tu a tam otázal, kdy už se tedy projeví nějaká změna.
Teď se změny rýsují, a je zle. Logicky se zlobí ti, kdo přijdou o letité jistoty zvykového práva, o cykly zakonzervované málem na doživotí jako Noc s Andělem. Logicky se zlobí i ti, na něž by asi nezbyla práce, pokud se naplní plán, že by mělo natáčet méně lidí za víc peněz lepší kousky, než aby celé armády tvůrců včetně průměrných vyráběly plné regály levného zboží.
Zato nelogicky zní hlavní výtka: totiž že prý ředitelka pěstuje autokracii, že rozhoduje sama, že v ČT není demokracie. Propána, a kdo jiný má rozhodovat než ředitelé? Novou rebelii vyživuje starý omyl socialisticky družstevního typu, že veřejnoprávní televize patří jaksi všem – tedy těm, kdo pro ni pracují či pracovat chtějí. Diváka, jenž ji platí, se nikdo neptá.
V soukromé televizi řekne šéf programu, je nám líto, váš námět se nám nehodí, a tím to skončí; bez povyku. Asociace režisérů a scenáristů nevolá do zbraně na obranu demokracie. Proč by tomu mělo být v ČT jinak? A kdo by tedy měl o pořadech rozhodovat – lidové referendum? Těžko; vůle lidu přece zavání sledovaností, kterou si pokrytecká představa veřejnoprávnosti nepřipouští. Takže komise vyvolených z profesních spolků, kteří si navzájem rozdělí zakázky? Jenže pak už to vůbec nebude ke koukání.
Existují desítky důvodů, proč střílet na program ČT, počínaje Duety a konče tříští minimagazínů pro menšiny, na něž se už ani ty menšiny nedívají. Ale střílet na program, který se konečně rozhodl něco změnit, je přinejmenším nefér – a hlavně předčasné. Pokud změnu chceme, počkejme si na ni a pak ji třeba pošleme ke dnu. A jestli nám dřevní tvář ČT vyhovuje, chceme-li dál vídat pokračování Nemocnic na kraji města, dechovky a vaření, pak zase není nutné hledat za Fričovou náhradníka. Stačí na její horké křeslo posadit plyšového medvěda a na schůzi uměleckých svazů rozdat přítomným bianko smlouvy na stejnou částku.
Vlastně to nestačí. Odpůrcům Fričové vadí ještě jedna věc – v ČT se prý netřídí odpady, protože v kancelářích a střižnách "nejsou adekvátní odpadové nádoby". Takže případný nový šéf programu už ví, co se od něj čeká: o ničem nerozhodovat a kontrolovat, zda v pytli na papír neleží plastová lahev. Divák to jistě ocení.
