První země odsouhlasily rozšíření

Oslo - Norsko se stalo druhou zemí NATO, která ratifikovala protokoly o přistoupení sedmi nových států k Severoatlantické smlouvě - základnímu dokumentu aliance. Norský parlament souhlasil s rozšířením jednomyslně a následoval tak Kanadu, která podpořila vstup Slovenska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Rumunska, Bulharska a Slovinska už 28. března.

Ratifikace je pro sedmičku zemí pozvaných ke členství v Severoatlantické alianci poslední fází přijímání. Vstupní protokoly podepsali ministři zahraničí v Bruselu 26. března a odstartovali tak ratifikační proces.

NATO po podepsání protokolů ukončilo přístupová jednání se zeměmi. Přístupové dokumenty musí nejpozději do května 2004 ratifikovat členské státy aliance. Parlamenty budoucích členů musí zase potvrdit přistoupení k Washingtonské smlouvě, tedy základní listině aliance.

Z budoucích členů tento akt už zvládlo například sousední Slovensko. S přistoupením souhlasil minulý týden slovenský parlament a v úterý i prezident Rudolf Schuster.

Experti se shodují, že osud sedmičky pozvaných zemí je nyní v rukou aliančních členů. Právě parlamenty 19 členských zemí musí budoucí členové přesvědčit o své připravenosti.

WASHINGTONSKÁ SMLOUVA

Klíčovým dokumentem Severoatlantické aliance je severoatlantická, nebo-li Washingtonská smlouva. Celé znění najdete ZDE

Nicméně všeobecně se očekává, že všechny členské země s rozšířením budou souhlasit. Například americký prezident George Bush je přesvědčen, že ratifikace proběhne hladce. "Prezident v pátek odeslal příslušné dokumenty Senátu," uvedl mluvčí bílého domu Ari Fleischer.

Americký senát by měl o přistoupení sedmi nových zemí hlasovat ještě do konce května. První informace naznačují, že podobně rychle by mohl proběhnout proces i v Británii.

Po skončení ratifikací budou noví členové NATO už jen čekat na výzvu generálního tajemníka aliance, aby přístupové smlouvy odeslaly do Spojených států, kde budou uloženy. Odevzdáním smluv se pozvané země stanou formálně členy NATO.