Pořadatelé přichystali celodenní kulturní program, ochutnávky vín a ekologických potravin. Obrovský zájem byl o návštěvu nově zpřístupněné Dietrichsteinské hrobky i jeskyně Turold. "Přestože jsme ráno kvůli deštivé obloze váhali, jestli se sem vypravit, jsme teď opravdu rádi. Je na co se dívat. Za chvilku se už ale chystáme na kolo a do Lednice," zhodnotil výsledek pořadatelského úsilí Marek Gajda, který na slavnostní otevření přijel z Lednice s celou rodinou.
"Jihomoravské obce teď mají vstupní bránu k tomu, co jižní Moravu dělá Moravou. Moravské vinařská stezka je konečně to, co sem přiláká turisty. Sám se dnes chystám se svými syny celou trasu do Lednice absolvovat," řekl z tribuny na náměstí hejtman brněnského kraje Stanislav Juránek.
"Věříme, že otevření vinařských stezek pomůže přitáhnout do Mikulova větší počet turistů. To by pak mělo příznivý dopad na drobné podnikání v turistickém ruchu. Díky množství značených tras se návštěvník zdrží delší dobu a nepobude tu jen jeden den. V tomto směru máme ale rezervy, zvláště co se týče zkvalitnění služeb. Pokud ale zájem o naši oblast poroste, jistě se zlepší i ubytovací a další služby a naučí se sem jezdit i turisté z Rakouska, Německa, Holandska či Polska," dodal mikulovský místostarosta Vojtěch Příbramský.
Úderem jedenácté hodiny se masa pestrobarevných cyklistů rozjela z mikulovského náměstí přes Sedlec, Valtice a Hlohovec až do Lednice. Čekal na ně kulturní program s vystoupením folklórních skupin, doplněný zastávkami u sklepů a ochutnávkou vín.
Celodenní program vyvrcholil několikahodinovým kulturním programem na nádvoří lednického zámku.
Prvních tři sta devadesát z celkového téměř jednoho tisíce kilometrů vinařských stezek na Břeclavsku a části Hodonínska se tak stalo skutečností. "Hotovy jsou zatím čtyři trasy: Mikulovská, Velkopavlovická, Mutěnická a Podluží. Každá z nich je dlouhá sto kilometrů. Mikulovská prochází Lednicko-valtickým areálem. V jižní části úseku vede vinařská stezka kolem památek UNESCO," řekl Juraj Flamik z brněnské Nadace Partnerství, který je manažerem projektu Moravských vinařských stezek. Projekt vytvořila nadace spolu se Sdružením vinařských obcí jižní Moravy.
Trasy Moravských vinařských stezek a jejich značení
Hlavní stezka "Moravská vinná" spojuje Znojmo a Uherské Hradiště a propojuje deset okruhů, z nichž každý vede jednou vinařskou oblastí. Trasy jsou značeny žlutými cykloturistickými značkami s logem vinařských stezek a logo pro každou stezku je v jiné barvě. Směrové značení je v každé obci doplněno informačními turistickými tabulemi s mapou příslušné vinařské oblasti. Každá z vinařských oblastí má svou mapku.
Každá stezka tím, že kopíruje území jednotlivých vinařských oblastí, představuje specifika každé z nich. Cyklisté se dovědí o tom, jaké víno se v té které oblasti pěstuje. "Ten, kdo projede každý okruh a bude mluvit s místními vinaři, vždycky se dozví něco zvláštního," upozornil Flamik.
Trasy vedou většinou mimo frekventované silnice. "Například na Velkopavlovicku jsme hodně využili zemědělských obslužných silnic, účelových komunikací," upřesnil Juraj Flamik.
Problematická místa, zejména úseky, kde nejsou zpevněné cesty, jsou na mapkách označena vykřičníkem. "Vedle všech úseků, kde jsme byli nuceni vést cyklotrasy po frekventované silnici, by se měly časem vést paralelně s cestou samostatné cyklostezky. V obcích to navíc bude mít smysl i pro místní lidi," podotkl Flamik.
Moravské vinařské stezky podpoří turistiku na venkově
Moravské vinařské stezky by měly podpořit venkovskou turistiku. "Ve všech plánech a regionálních studiích obcí, měst i kraje, je prioritou rozvoj šetrné venkovské turistiky. Neexistují ale příklady, jak to prakticky dělat. Moravské vinařské stezky jsou výzvou ukázat model šetrné turistiky bez rozvoje masové turistiky, bez velkých hotelů a středisek," řekl Juraj Flamik. "Venkovská turistika je o tom, že tady všude jsou lidé, kteří dokáží ubytovat, poskytnout služby vinařské, stravovací. Vytváří se tím pracovní příležitost pro mnoho lidí v místě jejich bydliště, což vede k sociální a ekonomická stabilizace regionu," řekl Flamik. "Na takové turistice není možno postavit rozvoj celého regionu, ale je to významný doplňkový zdroj, sezonní příležitost."
Anna Čarková, manažerka projetu a místostarostka obce Vlkoš na Hodonínsku zdůraznila, že projekt není jen o stezkách a jejich značení. "Snažíme se tím hlavně zvýšit turistický ruch v obcích. Dalšími pilíři projektu je obnova památek na cestě, náprava stavu krajiny, profesní příprava lidí na poskytování služeb v gastronomii. Jsou totiž i místa, kde ve stokilometrovém úseku nenajdete hospodu, kde by se dalo slušně najíst," uvedla Čarková.
"Hlavním přínosem by samozřejmě mělo být zlepšení turistického ruchu v oblasti. Zapojit by se měla řada místních výrobců vín, lisoven, sklepů, hotelů i restaurací. Chceme trasu moravských vinařských stezek protáhnout až do Rakouska. U nás by měla být otevřena někdy v měsíci říjnu. Povede přes Hrušovany nad Jevišovkou, Jaroslavice, Strachotice, Načeratice, Oblekovice, Nový Šaldorf do Havraníků a Šatova a odtamtud do Rakouska," řekl starosta Bohumil Suchý z Nového Šaldorfa, který je garantem projektu na Znojemsku.
Starostové ani vinaři zpočátku nevěřili
Projektu se v loňském roce zúčastnilo pětasedmdesát obcí z Břeclavska a Hodonínska. Příspěvek jedné obce z vlastních prostředků byl zhruba osmnáct tisíc. "Na to dostali potom dotaci z Programu obnovy venkova. Dohromady to bylo asi padesát tisíc na jednu obec," řekl Flamik. "Byly obce, jako například Nový Poddvorov, kde starosta přišel a řekl, že chce být také v projektu. Zaklikatili jsme stezku a Poddvorov byl tam, což je příjemné," dodal.
Před třemi lety, kdy Nadace Partnerství začala oslovovat starosty vinařských obcí, ale pojmu vinařská turistika mnoho starostů nerozumělo. "Říkali: nevoďte nám sem lidi, oni nám kradou hrozny, nepište o nás, tady nikdo víno neprodává legálně," uvedl Juraj Flamik.
"Počáteční nedůvěra samozřejmě byla. Každý starosta má tolik problémů a jiných zájmů a investičních akcí, že stezky byly zpočátku někde až na okraji jejich zájmu," potvrdila Čarková. O projektu se mluvilo na společných setkáních a seminářích a postupně se začali objevovat vinaři, kteří kývli. "Pozitivních příkladů bylo najednou tolik, že se s nimi dalo pracovat. I dnes jsou ale starostové nadšení. Jsou ale i ti, s nimiž není dobrá spolupráce. Například v Prušánkách to na sebe vzali finančně místní vinaři. Zaplatili to za obec," uvedl Flamik.
"Doufáme, že se díky většímu turistickému ruchu více zapíšeme do povědomí lidí a prodáme i více vína. Projekt Moravských vinařských stezek by tomu mohl pomoci," řekl Radovan Mrkus, jehož rodina má vinařství v Kosticích na vinařské stezce Podluží.
"Zatím se dá těžko říct, co to nakonec přinese. Vinařů je tady poměrně dost a každý se snaží svůj výrobek prodat. Projekt vinařských stezek ale může přinést jak rozvoj vinařství, tak i celých obcí," dodala Jarmila Nešporová, která vlastní vinařství v Šardicích ležících na Mutěnické stezce.
Kontakty na vinaře si cyklisté sjednají dopředu
O víkendu byly sklepy na nově otevřených trasách Moravských vinařských stezek plné vinařů. Zpívalo se, tančilo a pojídaly koláčky. Jak to bude vypadat jindy? Budou se mít cyklisté kde občerstvit nebo ochutnat vína? Jsou vinaři na cyklisty připraveni?
Nadace Partnerství vydala průvodce po Moravských vinařských stezkách s podrobnou databází vinařských služeb. "V brožuře jsou uvedeni vinaři, kteří měli zájem o to, aby byli zveřejněni. Většina z nich má činnost zlegalizovanou. Jsou tam uvedeny telefonní kontakty i adresy. Návštěvu sklepa je možno s nimi dohodnout dopředu," řekla manažerka projektu Anna Čarková.
U některých vinařů je v brožurce připsáno i to, jaké služby poskytují, kdy mají otevřeno, jakou mají jejich sklepy kapacitu. "Je to zatím jediná pomůcka, která umožní návštěvu. Do budoucna by to podle mě mělo fungovat hlavně na akcích. Obce by se měly domluvit, tak, jako je to v Rakousku, a uspořádat každý víkend akci s ochutnávkou vín, výstavou, vinobraním. Nejlepším vinařům budeme dávat značku vinařských stezek, kterou si umístí na sklep. Tím vznikne sborník lepších služeb na trasách," řekl Flamik.
"Pokud se projekt skutečně dobře rozjede, nevidím problém v tom, aby ve sklepě po celou sezonu někdo byl a projíždějícím cyklistům nabízel ochutnávku a posezení," dodala vinařka Nešporová z Šardic.
Alkohol nesmí pít ani cyklisté
I na cyklistu se ale vztahují dopravní předpisy. Při jízdě na kole by proto neměli stejně jako řidiči pít alkohol. Cyklisté na trasách Moravských vinařských stezek si proto na ochutnávání vína musí dát pozor stejně, jako řidiči motorových vozidel. "To by neměl být problém. Není to přece o tom, že by lidé jezdili od sklepu ke sklepu a popíjeli. Vinařství je atrakcí celého kraje. Je to o tom, že se poznává krajina a vinaři. Myslím, že opilí cyklisté jsou spíš místní lidé," uvedl Flamik. "Cyklisté ve sklepě vypijí v případě, že se budou mít kde ubytovat. Vinařská turistika je vytvoření si vztahu k místu," dodal.
