| Království české mělo kromě Prahy a Liberce 215 zastupitelských, respektive soudních okresů. Podle sčítání v prosinci 1900 v nich žilo 6 318 697 obyvatel. Asi polovina - 3 245 504 bylo žen. Na Moravě žilo 2 437 706 osob, Slezsko mělo 680 422 obyvatel. Celkem tedy 9 436 825 obyvatel. (Podle sčítání v roce 1991 mělo na území ČR trvalé bydliště 10 298 731 obyvatel.) |
Vedla čeština
V Čechách se z každých deseti tisíc státních rakouských příslušníků přihlásilo k češtině 6267 osob, k němčině 3727 a k jiné řeči šest. Na Moravě byla čeština mateřským jazykem pro 7135 a němčina pro 2791 osob z deseti tisíc obyvatel. Ve Slezsku uvedlo češtinu jen 2204 osob, němčinu 4468, jinou řeč 3328. (V roce 1991 se k české národnosti v České republice hlásilo 8 372 648 osob, 1 356 267 uvedlo moravskou a 44 025 slezskou národnost. K německé národnosti se hlásilo 47 789 občanů.)
V 361 městech žily bezmála dva miliony lidí, v 304 městysích téměř 400 tisíc obyvatel. Praha měla 201 589 obyvatel. S tehdy samostatnými městy Karlínem, Smíchovem, Vinohrady a Žižkovem 669 892 obyvatel. Domů bylo v Čechách 772 536. (O devadesát let později bylo v celé ČR 1 869 651 domů a více než 259 tisíc objektů individuální rekreace.) Počet obyvatel v Čechách vzrostl z 3 817 416 obyvatel v roce 1827 na 6 318 697 v roce 1900.
V roce 1827 napočítali v Čechách 2667 příslušníků cizích států, na konci 19. století už zde žilo 47 685 cizinců (tj. příslušníků jiných států než Rakousko-Uherska). Děti do 14 let tvořily z celkového počtu obyvatel třetinu, lidí starších 60 let bylo 510 187, tj. představovali pouze jednu dvanáctinu obyvatelstva.
Nejvíc bylo rolníků a lesníků
Zemědělství, lesnictví a k tomu příslušná vedlejší odvětví byly hlavním povoláním pro 1 326 374 lidí. Průmysl byl hlavním povoláním pro 1 166 020 osob, z toho početně nejsilnějším odvětvím bylo textilní, oděvní a stavební. Obchod a dopravu (včetně peněžnictví a pojišťovnictví) mělo jako hlavní povolání 274 009 osob.
Aktivními vojáky bylo 40 904 mužů, ve dvorské, státní a jiné veřejné službě bylo zaměstnáno 82 129 osob. Svobodná povolání mělo 13 921 osob. Z důchodů a podpor žilo 187 252 osob. Téměř sto deset tisíc lidí, převážně žen, pracovalo jako domácí služebnictvo.
Statistika rozebírá druhy povolání podrobně. Tak se dočteme, že uhlířství, draslu, dobývání pryskyřice a smůly, sbírání bylin a kořínků se věnovalo 983 lidí, mydlářství a voskařství 1890. Zhruba dva tisíce bylo pohodných.
Před sto lety byla zajímavá řemesla - mědikovectví, mědilijectví, mosaznictví, kovolijectví, pasířství, lidé se živili výrobou zboží měděného, mosazného, cínového, olověného a zinkového, zpracováním bronzu, vytahovačstvím zlatého a stříbrného drátu, výrobou prýmků z přediv zlatých, stříbrných a leonských. Z práce tehdejších řemeslníků žijí dnes obchody se starožitnostmi a bazary.
Elektrotechnika byla tehdy v plenkách (necelé dva tisíce pracovníků). O pět set více bylo hodinářů a přes čtyři tisíce lidí se zaměstnávalo výrobou hudebních nástrojů. Vyšívání, háčkování a krajkářství zaměstnávalo přes čtrnáct tisíc žen, v živnosti modistské (zdobitelské) a pérařství našlo uplatnění přes čtyři tisíce žen. Uživili se rovněž výrobci šlí, deštníků, rukavic, nákrčníků a šněrovaček v počtu více než 11,5 tisíce osob.
Statistika zachycuje, kolik bylo v Čechách vetešníků, kočovných obchodníků, zastaváren, kolik osob se živilo zprostředkováním obchodů, pomocnými obchodními činnostmi (měření, vážení, balení), kolik bylo posluhů a nosičů. Dovídáme se, že plavbě vnitrozemské a vorařství se věnovalo 2407 osob, rejdařství a nakládání na lodi 96 a mořské plavbě 32 mužů. U rakouského válečného námořnictva bylo 27 mužů.
Na bezpečnost dohlíželo 9329 četníků a strážníků. Dále bylo v Čechách přes čtyři tisíce advokátů a notářů, 1417 malířů a sochařů a 9375 herců, tanečníků, zpěváků a muzikantů.
Počet spisovatelů, novinářů a učenců byl velice nízký - pouhých 718. V chudobincích a chorobincích mělo v době šetření útočiště 10 770 osob, v nemocnicích, blázincích a v dobročinných ústavech 19 689. Více než 15 tisíc lidí mělo úřední povolení provozovat žebrotu, z toho dvě třetiny byly ženy. Ve věznicích bylo 7402 osob.
Umíralo se hlavně na tuberkulózu
Podrobně byl zachycen pohyb obyvatelstva, narození, zemřelí a příčiny úmrtí. V roce 1900 se narodilo 194 883 dětí, zemřelo 155 288 osob. Přes 2300 dětí zemřelo na infekční choroby - spalničky, zajíkavý kašel a spálu. Největší počet všech úmrtí zavinila tuberkulóza (24 312), na druhém místě byl zánět plic (11 437), dále lékaři jako příčinu smrti nejčastěji určili srdeční vadu a nemoci cév (7312), vrozenou slabost (co to asi bylo?), zhoubné novotvary (6502), choleru infantum a mrtvici mozku.
Největší počet (přes 80 tisíc) úmrtí byl však veden pod označením "jiné přirozené příčiny smrti". V roce statistického šetření bylo v Čechách 2005 sebevražd a 96 lidí bylo zabito či zavražděno. Na nemoc omladnic zemřelo 301 rodiček.
Rub a líc rakouské byrokracie
Statistika před sto lety nevycházela jen z šetření na místě (v tehdejších poměrech by bylo těžko možné, aby sami občané vyplňovali nějaké dotazníky), ale především z registrů a nejrůznějších hlášení, která musela samospráva, soudy, živnostníci, pojišťovny, nejrůznější instituce a organizace zasílat na statistické úřady.
Kritikové tehdejší rakouské byrokracie a obtěžující administrativy měli na mysli i tato hlášení. Stát chtěl mít všechno pod kontrolou, současně však informoval o veškerém finančním hospodaření počínaje místní samosprávou a státní správou konče. Díky tomu víme, jaké byly finance obcí, příjmy a výdaje okresních zastupitelství, státu, jaký byl stav státního dluhu, že roční plat voleného zemského činitele byl 7 tisíc korun (bylo to celkem devět mužů), kdežto na okresech volení orgánové reprezentativní měli roční plat mezi 400 až 1200 korunami. Roční plat okresních úředníků byl až 1400 korun. (Celoroční mzda havířů a vozičů v kamenouhelných dolech dosahovala maximálně 985 korun, při těžbě hnědého uhlí 1314 korun.
Přitom kilový bochník stál 0,26 koruny, kilo hovězího 1,30 koruny, litr plnotučného mléka 0,26, metrák brambor 5,33 koruny.) Je toho hodně, co obsahovala první česká statistická příručka. Pro ty, kteří tato data shromáždili, byla pravděpodobně nudnou a úmornou prací. Dnes představuje pro historiky, ale i pro jiné obory jedinečný vědní materiál.
