"Týmy Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny připravily a provedly první řetězovou transplantaci ledvin od živých dárců v České republice. Během ní si vyměnilo orgán několik párů," uvedl IKEM bez dalších podrobností.
O zákroku stručně informoval v pozvánce na čtvrteční tiskovou konferenci, kde lékaři představí detaily zákroku včetně jednoho z pacientů.
Unikátní zákrok institut provedl 46 let od první úspěšné transplantace ledviny v Československu, kterou odoperovali lékaři IKEM v roce 1966.
Do řetězové transplantace se mohou zapojit páry, obvykle příbuzenské nebo partnerské, kde jeden potřebuje ledvinu a druhý mu ji chce darovat. Operaci však v cestě stojí jejich rozdílné krevní skupiny.
V takovém případě naději skýtá nalezení další dvojice s nemocným, jež si vzájemně v dárcovství rovněž nemůže pomoci. A právě v případě, kdy se při sérii operací v jednu chvíli propojí tři a více párů, se hovoří o řetězové transplantaci.
TransplantaceKřížová transplantace - znamená, že jsou do zákroku zapojeny dvě dvojice (vždy jeden živý dárce a jeden příjemce orgánu) Řetězová transplantace - do zákroku se zapojují nejméně tři dvojice |
Série operací je možná díky tomu, že ledviny lze transplantovat od živých dárců.
V Česku se dosud řetězová operace nekonala. Podle lékařů je to proto, že je velmi organizačně náročná.
"Musí se vytvořit registr lidí, u kterých se uvažuje, že by toto šlo provést. A náročné je samozřejmě i to, že všechny operace se musí provádět současně. Tedy v jeden den a na více operačních sálech," vysvětlil Vladimír Mejzlík, vedoucí transplantačního oddělení brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie.
Lékaři musí přemluvit pacienta, aby měnil cennost pro blízkého
Roli u řetězové transplantace hraje i důvěra. "Jde o to, aby pacienti s něčím takovým souhlasili, aby věřili, že se ten řetěz uskuteční a nebáli se toho, že se to nepovede," míní Jiří Samlík, vedoucí lékař transplantačního centra Fakultní nemocnice Ostrava.
Dárce a nemocný jsou v rámci jedné dvojice na sebe citově vázaní. Obava z toho, že když ledvina poputuje nemocnému člověku, tak jeho partnerovi či příbuznému se na oplátku orgán nevrátí, je podle Samlíka u dvojic velká.
"Když si třeba vezmete, že máte bratra a ten by vám rád dal ledvinu a vy mu řeknete, aby dal ledvinu někomu cizímu do Prahy. A ten z Prahy zase dá někomu ledvinu do Hradce a z Hradce mi přijde ledvina. Budete věřit tomu, že se to uskuteční? Že to na něčem nehavaruje?," ptá se Samlík.
Pro pacienty je operace dobrou zprávou, protože umožní transplantaci i těm dvojicím, které by ji jinak postoupit nemohly. "Taková operace zvýší počet transplantací a může pomoci části těch, kteří čekají na ledvinu od živého dárce a ti v Česku stále chybějí," doplnil Mejzlík.
Na druhou stranu ani po úspěchu IKEM neznamená, že řetězové transplantace se nyní budou provádět v Česku běžně. "Zcela jistě je to raritní věc, která nikdy nikde na světě nebude masová," upozorňuje Mejzlík. IKEM je navíc jediné české transplantační centrum, které má kapacity na takový řetězec zákroků.
Se sériovými transplantacemi mají zkušenosti například ve Spojených státech. Tamní lékaři ostatně v únoru provedli největší sérii transplantací lidských orgánů, kterou dějiny pamatují. Zapojilo se do ní celkem 60 lidí a lékaři úspěšně transplantovali dohromady 30 ledvin.
IKEM nedávno představil vlastní světový unikát - pacienta žijícího měsíce s dvěma pumpami místo srdce. Jakub Halík nakonec po půl roce zemřel, jeho léčba ale posunula českou medicínu kupředu (více o léčení muže s pumpami místo srdce čtěte zde).
