Tak například ve školách nechybějí kantoři proto, že by pedagogické fakulty opouštělo málo absolventů. Příčinou tohoto stavu jsou nízké platy učitelů, perspektiva na jejich zvýšení malá. Na vině je někdy podle Jiřího Vojtěcha i příliš měkká sociální síť.
"Některým lidem se víc vyplatí pobírat sociální dávky než chodit do zaměstnání, nebo za ním dokonce dojíždět," uvádí.
Při řešení současné situace je podle něho třeba zaměřit se ve spolupráci s kraji a regionálními zaměstnavateli na to, jak bude vypadat trh práce v dané oblasti za několik let.
Problematiku nedostatku absolventů určitých oborů již nyní řeší kraje ve svých dlouhodobých záměrech školství. Měly by do nich zahrnout své plány na rozvoj určitých oblastí a informovat o nich rodiče.
"Ti by měli vědět, jaké obory budou za několik let v jejich regionu žádané, a podle toho směrovat své potomky do škol," vysvětluje Jiří Vojtěch. Tato problematika je plně v kompetenci krajů a obcí, protože ministerstvo školství již není zřizovatelem základních ani středních škol.
O kolik si říct?
Jakou mají absolventi představu o svém platu? Bez ohledu na úroveň vzdělání chce většina z nich kolem 18 tisíc korun. Někteří dostanou i více. Záleží na tom, jakou školu a praxi mají za sebou.
Průměrný plat 17 900 korun – to by si přál nejeden zaměstnanec s dlouholetou praxí. "Tato částka odpovídá nejběžnějším očekáváním takřka poloviny oslovených studentů a absolventů," říká se v průzkumu společnosti LMC.
Dvanáct z 53 firem účastnících se tohoto šetření uvedlo ještě vyšší platové rozmezí, než je očekávání studentů: 21–25 tisíc korun. Osm dalších dokonce 26 tisíc korun a více.
Kde je tolik peněz
Takové platy nabízejí převážně větší firmy, a to se zahraniční účastí. V průzkumu byly zahrnuty například KPMG, Ernst and Young, Škoda Auto, Plzeňský Prazdroj, energetické firmy, velké obchodní firmy, IT společnosti, Komerční banka, ČSOB.
Ve většině případů se absolventi musí spokojit s výdělkem kolem 15 tisíc i menším. Přitom platí, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší plat – avšak to nemusí být pravda ve školství a zdravotnictví.
Na druhou stranu šikovný vyučený truhlář či tesař si může přijít na 18 tisíc. Na jaké přilepšení se ještě absolvent může těšit?
Řada zaměstnavatelů dává novým pracovníkům třináctý plat. Velmi často je podmíněn alespoň dvanáctiměsíční působností ve firmě. Mezi desítkami různých nefinančních odměn je například i penzijní připojištění.
Jak vysoký plat? Nevím
Na pracovních serverech ani v tištěných nabídkách práce se zaměstnavatelé konkrétní výší nabízeného platu příliš často nechlubí. Absolventům připadá nefér, že si mají říct o nějakou sumu a toho, kdo "trefí" nejnižší sazbu, pak vezmou.
"Ve škole se o tom nemluví, protože kantorům to nepřipadá důležité. Ať se každý ohodnotí, jak uzná za vhodné. Spousta absolventů se spíše podhodnotí, než udá svou reálnou cenu, anebo to zase přehání," říká studentka Střední dopravní průmyslové školy Dagmar Stehlíková.
Proč zaměstnavatelé neřeknou, kolik mohou nabídnout? "To je zapeklitá otázka. U absolventských míst by opravdu neměl být problém zveřejnit alespoň představu o platovém rozmezí," říká Kateřina Jungová z agentury AAR.
Většina zaměstnavatelů totiž má nastavený maximální limit platu, nad který půjde jen v případě, že se objeví opravdu někdo velmi dobrý.
Podle Jungové dotaz na absolventa o představě platu padá ze strany personalistů proto, aby se přesvědčili, zda se orientuje v cenách práce. Také pak hodnotí, jak si cení své praxe a vzdělání. "V případě, že přestřelí nebo se nedocení, snažíme se jeho představu korigovat," dodává.
Ze statistiky na http://portal.mpsv.cz/ se absolventi dozvědí informace o průměrných příjmech zaměstnanců, avšak s praxí a obvykle vyšší kvalifikací. O kolik méně si pak mají říci, zůstává záhadou.
