Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Milost mi slíbil už Havel, řekl Kajínek po propuštění. Kritizoval justici

  17:00aktualizováno  18:36
Jiří Kajínek je po 23 letech na svobodě díky milosti prezidenta Miloše Zemana. Před branou věznice v Rýnovicích na něj čekali novináři a příznivci, kterým odpovídal na dotazy. Mimo jiné řekl, že milost mu už před lety slíbil prezident Václav Havel. Zároveň zkritizoval českou justici a vězeňství.

Než začal odpovídat na dotazy, Jiří Kajínek všem přítomným v Rýnovicích poděkoval, že na něj čekali. „Před mnoha lety jsem měl představu, že až nastane tento den, že půjdu z věznice Mírov. Vyjdu z brány, půjdu pěšky sám, nikdo tam nebude a půjdu pěšky do Mohelnice, což je asi osm kilometrů. S tím, že si to prostě užiju to, že tam budu sám a že ta svoboda pro mě začíná.

Havel o milosti nikdy neuvažoval, řekl Špaček

Kajínkovo tvrzení, že milost mu slíbil už prezident Václav Havel, korigoval jeho bývalý mluvčí Ladislav Špaček.

„To je absolutní nesmysl, Václav Havel nikdy o ničem takovém neuvažoval. Nikdy," odmítl Kajínkova slova Špaček.

Omilostněný vrah se rovněž zmínil i o Václavu Klausovi. Podle Petra Macinky z Institutu Václava Klause Zemanův předchůdce o udělení milosti vážně uvažoval.

„Cítil, možná podobně jako nyní prezident Zeman, že nad rozsudkem pana Kajínka existuje mnoho pochybností," řekl ČTK Macinka.

Důvodem, proč se tak nestalo, bylo podle Macinky zřejmě velké množství jiných žádostí o milost, mezi nimiž bývalá hlava státu nalezla řadu naléhavějších případů.

Ve čtvrtek minulého týdne za mnou přišel ředitel této věznice a řekl mi: Každým dnem čekáme, že budete propuštěný, tak se na to připravte. A já vzhledem k té mé představě jsem ho požádal, jestli bych mohl z věznice odejít nepozorovaně. Abych mohl jít pěšky aspoň do Jablonce. Ředitel mi řekl, že to nepřipadá v úvahu, že jsem řadový vězeň, že musím přes tu bránu projít.

Řekl jsem: Dobře, tak já přes ni projdu a nechte to dál na mně. V sobotu za mnou ředitel poslal dva lidi, kteří řekli: Ředitel vám vzkazuje, že vám nabízí, že se můžete vyhnout novinářům. Já jsem říkal, že vzhledem k tomu, že ti lidé na mě čekají od čtvrtka, tak by bylo sprosté se jim vyhnout, vyhnout se jim nechci. Řekněte řediteli, že půjdu přes tu bránu jako každý řadový vězeň.

Večer v 18:30 mě navštívil ředitel přímo v cele, kde mi řekl, že jsme si ve čtvrtek nerozuměli, že to bylo nedorozumění, že mi teď nabízí, že pro mě můžou přijet do věznice, koho určím, a že z věznice mě odvezou. Takže se vám vyhnu. Znovu jsem zopakoval, že se vám vyhnout nechci a že vám chci poděkovat, že jste tu na mě čekali.

Kajínek se po 23 letech dočkal milosti. Před věznicí rozdával autogramy

Kdybych mohl ještě pár slov. Tak bych chtěl strašně moc poděkovat všem lidem, kteří mě za ty roky podporovali, dodávali síly, snažili se mi pomáhat. Moc vám děkuju.“

Poté začal Jiří Kajínek odpovídat na dotazy novinářů a svých příznivců:

Kam půjdete?
Kam půjdu? Já to samozřejmě vím. Odpovím možná trošku jinak. Před pár dny Vojtěch Pokoš několikrát v televizi vykládal, jak se strašně bojí, jaký má strach a tak dál. Nikdo v té televizi neukázal, kde Vojtěch Pokoš bydlí. Mně přijde docela nefér, že by měl někdo vědět, kde bydlím já. Protože já jsem skoro v podobné pozici. Mnoho let poslouchám, jestli mi není náhodou lépe ve vězení. Že v tom vězení mě aspoň nikdo nezabije a že přijdu na svobodu a tady mě hned zlikvidují. Já na to vždycky odpovídám, že radši umřu na svobodě, než abych živořil v tom vězení. Ale zdůrazňuju, rozhodně se nebojím, nemám obavy, strach, ale byl bych rád, kdybyste mě zkusili pochopit, že skutečně není třeba, aby každý věděl, že bydlím v tomhle domě, tomhle bytě. Jako proč by to měli ty lidi vědět.

Fotogalerie

Jak jste snášel čekání, když prezident oznámil, že vám chce dát milost? Přeci jen se to táhlo poměrně dlouho.
Ano, táhlo. Ale tím, jak Miloš Zeman řekl v Čáslavi na náměstí, že vážně uvažuje o milosti, tím pro mě začínal zázrak, uskutečnění zázraku. Já čekám 23 let a pravda je taková, že by bylo ideální, kdyby pan prezident vyhlásil milost a pak k tomu něco řekl, tak se to běžně dělá. Já i kdybych měl čekat další měsíc, dennodenně pořád musím být panu Zemanovi vděčný. Taková je realita.

Koho chcete vidět?
Už jsem viděl vás. Viděl jsem mnoho lidí, kteří mi fandí a je to strašně příjemné a vážím si toho.

Ze svých blízkých?
Uvidíme. Víte, to je všechno jasné, jak to bude. Já bych měl mít ale také nějaké soukromí. Vím, že vás to zajímá, ale zkuste mě malinko v tomto pochopit. Moje soukromí prostě bude také soukromí, i když to teď vypadá, že ne, ale určitě ano.

Podívejte se na celý záznam tiskové konference Jiřího Kajínka po propuštění:

Jaké máte pracovní plány?
Mám různé nabídky na různé práce, některé opravdu zajímavé. Jako, že bych mohl být účastníkem nějakých firem. Ale jsem ve vězení 23 let a všichni dobře víte, že za 5 let se doba změní. Takže já se nejprve potřebuji rozhlédnout, nadechnout se, zvážit situaci a podle toho se uvidí, co bude dál. Říkat takové věci, že to mám naplánované do detailů, to je hloupost.

Máte z něčeho obavy?
Víte, vždycky jsem se musel usmívat, když jsem poslouchal, že nedokážu jít do kopce, že si neumím koupit rohlík. Nechci z toho dělat legraci, ale je to vážně úsměvné. Mám představu, kolik stojí husa v obchodě a upeču si ji.

To je jídlo, na které se těšíte?
Jídlo je naprosto nepodstatné. Kdybych měl jíst suché kůrky někde pod mostem, tak pro mě ta svoboda je něco naprosto nenahraditelného.

Budete pokračovat ve psaní své knihy?
Mám připravený druhý díl. Ale nebudu říkat, jestli vyjde za týden, měsíc, za půl roku. Opravdu nevím, co se teď bude odehrávat. Budu vycházet z reality, která nastane.

Dlouhou dobu jste neměl ani kapku alkoholu, dopřejete si teď něco?
Nedopřeju si žádný alkohol, protože já jsem abstinent. I když se to někomu nebude pozdávat. Ale já jsem alkohol nepil nikdy a pít ho nebudu, nebo aspoň tak si to zatím představuju. Třeba za měsíc se někde potkáme a řeknete: Dej si se mnou panáka, a bude to jinak. Ale zatím je to tak, že jsem abstinent, nepiju alkohol, nekouřím, neberu drogy, jsem odpůrcem drog. Říkám vždycky, ať si každý dělá, co chce, pokud tím neubližuje druhým - to je stará pravda. Ale tyhle věci jdou mimo mě. Ale dobré jídlo, to ano.

Cvičil jste?
Tak trošinku jenom jsem se snažil. Snažil jsem se udržovat, abych mohl jednou vyjít a vy se mě mohli na něco zeptat, když bude potřeba.

Co vám říkali vězni, když jste věznici opouštěl?
Vězni i pracovníci věznice mi to strašně moc přejou. Já mám informace takové, že všichni mi fandili a přáli mi odchod z věznice. Je docela veřejným tajemstvím, že moje odsouzení není v pořádku a že jsem v tom vězení na doživotí být prostě neměl.

Měl jste představu o tom, co vás tady čeká?
Viděl jsem vás ve zprávách, díval jsem se na televizi. Takže jsem viděl, jak se to tady vyvíjí. A právě proto jsem se vám nechtěl vyhnout. Nechtěl jsem se vám vyhnout, protože by to nebylo fér vůči vám.

Budete pokračovat v soudních líčeních v souvislosti s očištěním vašeho jména?
Třiadvacet let jsem se snažil dokázat to, že jsem odsouzen za něco, co jsem neudělal. Jak se vyvíjely soudy, jak přistupovaly soudy k obnovám řízení... Možná, že většina z vás si dokonce pamatuje, že soudce Bouček se protizákonně radil se senátem proti rozhodnutí, kdy jedna televize odvysílala přímo nahrávku, kdy soudce Bouček pomlouval svědky, pomlouval všechny, mluvil o těch lidech jako o verbeži. Takže bylo zřejmé, že soudce Bouček je podjatý. Bylo zřejmé, že jedná protizákonně. Ale naše justice to vyhodnotila tak, že řekla: Tento důkaz byl získán nezákonně, my jsme vám to nepovolili nahrát, tak se to nestalo. No, to se samozřejmě nikdy stát nemůže, protože jak vám někdo povolí nahrávat nezákonné jednání soudce, že jo. Dělají si z nás trošku legraci. Ale chci tím říct, že rozhodně bych se rád dostal k tomu, aby se ta věc vyřešila. Ale jak to bude, zase ukáže čas.

Jdete celkem nalehko, to je veškerý váš majetek?
Všechny věci, které jsem měl, tak jsem nechal ve věznici a rozdal potřebným vězňům. Televizi, rádio, playstation, jídlo, oblečení, hygiena, knihy. Prostě všechno, co jsem potřeboval v cele mít, tak to tam zůstalo. Vzal jsem si tohle, kdyby začalo pršet náhodou, ale zatím je teplo, tak jsem šel v tílku. Snad vás to nějak nepohoršuje, že jsem takhle nalehko.

Kolik jste dostal na cestu domů?
Oni si z vás dělají srandu. Oni vám tady vykládají o 120 korunách a tak. Chci poděkovat tomu pánovi, co mi přinesl tisíc korun. Je to moc hezký, děkuji moc, ale já skutečně nepotřebuju takové peníze. Měl jsem svoje finanční prostředky, takže mám dostatek peněz na to, abych si mohl koupit i oblečení.

Bude vám po odchodu z vězení po někom smutno?
Smutno mi po nikom nebude, i když ve vězení jsem potkal pár docela normálních lidí. Ale samozřejmě jsem rád, že jsem z vězení pryč. Myslím, že ještě přijde čas, kdy se budu moci k těmto otázkám ještě vyjádřit a kdy budu moci říct o vězení mnohem víc.

Máte v hlavě stále svoje číslo?
Číslo se dneska vlastně nepoužívá. Ale moje číslo je DUL3X6, to je moje vězeňské číslo. Nemám důvod si ho pamatovat. Já nejsem sběratel věcí a nehromadím věci.

Co třeba telefon?
Telefon mít nemůžu, nemám. Ale pořídím si ho samozřejmě. Všechno přijde, nemusí to být okamžitě. Rozkoukám se. Znova opakuju - budu rád, když se budu moct nadechnout, rozkoukat se a uvidím, jaká bude realita. Podle toho budu reagovat dál.

Víte o tom, že lidi vás na ulici určitě budou poznávat?
Mým cílem, když jsem v roce 2000 utíkal z Mírova, bylo docílit obnovy řízení. Rozhodně nebylo mým cílem se nějak zviditelnit a být známým člověkem. To, že jsem dnes trochu známým a že mě třeba někdo potká a pozná mě někdo, to je taková druhotná věc celé té mé akce. Někteří lidé dělají všechno pro to, aby se dostali do televize, aby mohli být v novinách, já jsem pro to neudělal vůbec nic. Já jsem jenom chtěl dostat se na svobodu a docílit toho, že soud rozhodne, že jsem nespravedlivě ve vězení. A tohleto je ten následek. Ale mým cílem nebylo to, abych tu před vámi stál a mluvil tady s vámi.

Jak se tedy vypořádáte s lidmi, kteří vás budou zastavovat na ulici?
Tak myslím, že vidíte, že nemám problém s lidmi mluvit a poděkovat jim.

Abyste dojel domů...
Tak doufám, že mi to umožníte (úsměv).

Máte nějaký vzkaz pro pana prezidenta?
V roce 2002 mi Václav Havel slíbil milost. Že než odejde z úřadu, že mi udělí milost. Já jsem ve vězení čekal, pročekal jsem několik bezesných nocí. S tím, že jsem doufal, že to tak bude. Nenapadlo by mě nikdy, že Václav Havel nedodrží svůj slib. On ho nedodržel s tím, že řekl: Já vám milost dávat nebudu, dá vám ji ten, kdo přijde po mně. Přišel Václav Klaus a ten mi deset let sliboval, že můj případ sleduje, že můj případ vyřeší, ať vydržím, že se z toho vězení dostanu jeho pomocí. Po deseti letech Václav Klaus udělil amnestii a na milosti už nedošlo.

Přišel prezident Miloš Zeman a ten mi neslíbil nic. Ale od začátku, hned druhý den, co byl zvolen, byl v Partii na Primě a na otázku, zda mi udělí milost odpověděl, že ne. Ale že se přimlouvá za nový proces mimo Plzeň, protože ta Plzeň je podjatá. Pan prezident se přimlouval přes čtyři roky. Pořád o tom mluvil, přes čtyři roky se přimlouval a justice se k tomu postavila tak, že jak je jednou rozhodnuto, tak se rozhodovat jinak nebude. Takže já osobně si to vysvětluju tak, že prezident Zeman se rozhodl, že věci vezme do svých rukou a rozhodl se pro milosrdenství. On neřekl, že jsem nevinný, ale rozhodl se pro milosrdenství, za které mu jsem samozřejmě vděčný.

Budou brzy volby, je to jistý hlas?
No koho byste volil vy? (úsměv)

Jaké byly ty poslední hodiny před propuštěním, jak jste je prožíval?
Sledoval jsem televizi, zprávy, sledoval jsem, co se děje a čekal jsem až pan prezident rozhodne.

A neutíkal vám ten čas paradoxně pomaleji, když jste věděl, že ta milost bude?
Ne, pro mě to bylo naprosto úžasné. Pan prezident řekl veřejně, že milost mi udělí. Samozřejmě mám tu špatnou zkušenost s těmi prezidenty před ním. Takže jsem stál nohama na zemi a nelítal jsem hlavou v oblacích a čekal jsem. Ale čekal jsem s nadšením.

Chystáte se do rodných Prachovic?
Já myslím, že určitě se tam taky dostanu.

Zdraví v pořádku po těch letech?
To by bylo na delší povídání, ale myslím, že se k tomu v dalších dnech taky dostanu. Vězeňská služba se tváří tak, že když jsem přišel do vězení, tak jsem byl hodně nemocný člověk a Vězeňská služba mě vyléčila. Takže bych všem, kdo má zdravotní potíže, doporučoval, aby nastoupili do vězení, protože vyjdou zcela zdraví. Nevím jestli znáte, že ve vězeních jsou zdravotní klasifikace. Áčko je nejzdravější, dál B,C...až ti, co nepracujou.

V roce 1990 jsem měl klasifikaci DX, což znamená, že jsem mohl dělat jen administrativní práci, takže jsem pro vězně například dělal výplaty. Postupem času jsem Vězeňskou službu žádal několikrát o práci. Dvacet let mi vykládali, že pracovat nemůžu, a před rokem najednou přišli s tím, že jsem úplně zdravý a měl bych začít pracovat. Protože za 22 let ve vězení jsem se uzdravil a jsem nejzdravější. Realita je taková, že někdo zfalšoval mojí zdravotní dokumentaci, ale to je na dlouho. Pravda je taková, že nejsem zdravý člověk, i když tak vypadám.

Co vaše oči?
Čtu a píšu bez brýlí, brýle nemám. Když se dostaneme k tomu, že jsem viděl jednu paní grafoložku, jak hodnotí moje písmo... Je to tím, že před 17 lety jsem navrhoval Vězeňské službě, ať mi povolí počítač s tiskárnou, že si to koupím a budu provozovat. Vězeňská služba řekla, že je to velice dobrý nápad a že to zváží. No tak to zvažují 17 let a 17 let po mě nikdo nic nepřečte. I ti pracovníci věznice, když něco napíšu, tak to nepřečtou a musí přijít někdo, kdo to přepíše. K tomu písmu jsem se dopracoval tak, že jsem dřív psal na psacím stroji, ale v roce 2000 jsem musel začít psát rukou. Psal jsem velkými tiskacími písmeny, ale protože jsem napsal tisíce dopisů a rychle, tak to písmo se mi zdeformovalo, že to většina nepřečte.

Psal jste si s fanynkami?
Odepisoval jsem mnoha lidem. Snažil jsem odepsat opravdu všem, když dopisů bylo až příliš, tak to už nešlo.

Budete chtít obnovu procesu?
Rád bych obnovu procesu, ale bude ještě chvilku trvat, než se připraví podklady. Já si myslím, že se to povede, ale třeba ne. Uvidíme.

Navštívíte pana Klímu? Prý vám nabídl bydlení?
Pan Klíma mi nabídl bydlení, což je od něj hezké, ale já jsem opravdu soběstačný. Možná to vypadá, že po 23 letech to tak nebude, ale Vězeňská služba, opakuju, vás oblbuje. Vemte si, že vám vykládají, že lidi, kteří jsou ve vězení tři roky, tak musejí jít na předvýstupní oddělení, aby se naučili, jak se otvírá tramvaj. Tak to znamená, že do vězení přišli už tak hloupí, že nevěděli, jak se tramvaj otvírá ani před těmi třemi roky. Jste tady všichni normální, tak vám snad dochází, že to jsou všechno hlouposti. Já jsem 23 let nebyl na předvýstupním oddělení a myslím, že mi to nebude scházet.

Budete pořádat veřejné besedy?
Mám ty nabídky. Ale říkám znovu, nechte mě trochu vydechnout a já uvidím, co se stane a nestane.

23.května 2017 v 14:05, příspěvek archivován: 23.května 2017 v 18:21

Na základě četných dotazů zveřejňujeme rozhodnutí prezidenta republiky o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi. https://t.co/N0LpR9BRLc

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



USA nad Koreu poslaly raptory. Evakuujte Američany, zní z Washingtonu

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení.  Na snímku stroj...

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení. Manévry odsoudila jako provokaci Severní Korea, která...

Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...



Další z rubriky

Uchazeči o Hrad mají obavy z terorismu, někteří by znovu zavedli vojnu

Debata osmi prezidentských kandidátů o obraně, bezpečnosti a zahraniční...

Především o obraně, bezpečnosti a zahraniční politice debatovalo v úterý večer osm kandidátů na českého prezidenta v...

JAK SE ZMĚNILI ŘIDIČI: Končící pruh nebo červená mnohé nezastaví

Jízda na červenou

Tresty od soudu na mnoho let do vězení za agresivní jízdu na silnici či dálnici jsou dnes téměř pravidelností. Je to...

Vydání Babiše. Nerozhodneme, dokud spis nebude ve Sněmovně, oznámil výbor

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku

Vydání lídra hnutí ANO Andreje Babiše a jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka se bude ve Sněmovně projednávat až v příštím...



Najdete na iDNES.cz