Rozsudek všechny šokoval. Sebevědomá obhajoba žádala osvobozující rozhodnutí a dokonce i státní zástupkyně navrhovala pouze podmínku a pokutu. Soudce však byl nekompromisní.
"Jde o závažnou trestnou činnost. Obžalovaný byl ve významném postavení a hospodařil s veřejnými prostředky. I když doba je dlouhá, trest by měl mít svůj účinek, aby byl dostatečně odstrašující pro ostatní," vysvětlil předseda senátu prostějovského okresního soudu Petr Vrtěl.
Soud Suchomelovi napočítal desítky případů zpronevěr a podvodů s celkovou škodou kolem šesti set tisíc korun z let 1991 až 1996. Suchomel se na místě odvolal.
Velký skandál na Prostějovsku
Podle obžaloby vypracoval fiktivní hospodářské smlouvy, výdejky nebo paragony na videopřehrávače, televizory, magnetofony, videokazety, ale například i na klávesnici, elektronické klávesy nebo šicí stroj. Všechny pomůcky měly skončit na základních či mateřských školách, kde se však nikdy neobjevily.
Na přelomu letopočtu, kdy vše vyšlo najevo, to byl na Prostějovsku obrovský skandál, protože Suchomel byl na čas i ředitelem zdejšího školského úřadu, tedy prvním mužem školství v okrese.
"Z výpovědí bývalých zaměstnanců střediska a představitelů mateřských a základních škol jasně vyplynulo, že technika jim měla být dodána, ale nebyla. Přitěžující okolností je to, že šlo o učební pomůcky pro děti," argumentovala v závěrečné řeči státní zástupkyně Gabriela Bílková.
Hovořilo se o spiknutí
Suchomel naopak tvrdil, že nic neudělal. "Jsem opravdu nevinný a nikdy jsem ve středisku nic neprovedl, opravdu," snažil se přesvědčit soud. Jeho obhájci Milan Staněk z Brna a Josef Augustin z Prostějova se pokoušeli hrát s kartou, že Suchomel je obětí spiknutí, který si prostě špatně kontroloval své podřízené a ti toho využili.
"Soudu je předložena přehršle listin a dokumentů, které lze vykládat tak, pokud bylo něco zakoupeno a chybí to, že si to obžalovaný nechal pro sebe. Ale lze to vykládat i tak, že pracovníci střediska mohli zneužít situace a nechat si věci sami. Musíme totiž připustit, že obžalovaný zanedbával kontrolu svých podřízených, ale to je tak akorát na pracovně-právní postih," vysvětloval Staněk.
Soudce Petr Vrtěl však na takový výklad nepřistoupil. "Teorii spiknutí nemohu přijmout, nesedí nám tady celý okruh vztahů, naopak zbývá jediná osoba a tou je obžalovaný. Ve stejný den například školám vydává přístroje zakoupené řádně na fakturu, které také školy přebírají, ale rovněž i jakési přístroje zakoupené na paragon. Zástupci škol ale potvrzují, že převzali jen první přístroje," zdůvodnil rozsudek.
Rozhodne vyšší instance
V případu přitom vypovídaly desítky svědků, ředitelů a zástupců škol či pracovníků školství. Poprvé na podezřelé machinace na Středisku služby škole upozornil skladník střediska, který na sklonku roku 1999 podal trestní oznámení.
V dubnu 2000 policie Suchomela obvinila, následující rok šel k soudu. Tam dostal případ na starosti soudce, který ovšem dlouhodobě onemocněl, a kauza proto tři roky stála.
Až letos v lednu se jí ujal předseda senátu Petr Vrtěl. Definitivně po odvolání Suchomela o celém případu rozhodne nadřízený krajský soud v Brně.
