V prvé řadě je jasné, že z titulu své funkce je generální tajemník odpovědný mimo jiné především za prosazování, řízení a koordinaci procesu konzultací, jednání a rozhodování v rámci organizace.
Činnost tajemníka je v maximální míře odvislá od aktuální bezpečnostní a ve značné míře také politické situace v alianci. Důležitou je schopnost adekvátně reagovat na vzniklé situace a současně zdůrazňovat a prosazovat kontinuitu fungování NATO a její vymezené role.
Nizozemí je v alianci již tradičně zemí, která dokáže působit jako efektivní prostředník mezi protichůdnými silami. Za současného stavu je jmenování nizozemského diplomata na post šéfa aliance přirozeným a konstruktivním krokem.
Nově nastoupivšího tajemníka a celou alianci čeká pokračování v řadě úkolů, které vesměs převezme od bývalého vedení George Robertsona. Jedná se o angažovanost NATO v Afghánistánu, kde situace nadále není i přes včerejší přijetí nové ústavy zcela konsolidovaná.
Pro NATO je úspěch afghánské mise ISAF velmi důležitý a podmiňuje případné zapojení v Iráku, které je podle de Hoop Scheffera nadále otázkou úvah. Případný neúspěch ISAF by znamenal vážné ohrožení kredibility NATO, kterou si aliance podržela akcí v Kosovu v roce 1999.
V otázce mírových misí je rovněž důležité ukončení a předání mise SFOR v Bosně a Hercegovině do rukou EU, respektive její Společné evropské bezpečnostní a obranné politiky, nejspíše do konce roku 2004.
Svým jmenováním do čela aliance získal uznávaný diplomat nejen možnost ale také povinnost konsolidovat transatlantické vztahy. Prohloubení transatlantické vazby si nový generální tajemník klade jako jeden z hlavních úkolů svého čtyřletého působení.
Zmíněná otázka vztahů mezi Evropskými spojenci a USA musí být zodpovězena také ve světle rozšíření aliance o sedm nových členů na summitu v Istanbulu koncem června letošního roku. Především zahraničně-politická orientace nových členů na USA a jejich převážně proamerické zaměření může hrát roli při omezení a rozptýlení vlivu Francie a Německa.
V této souvislosti se také nabízí otázka, jakým způsobem budou nadále utvářeny vztahy mezi NATO a EU a její stále ještě ne úplně fungující bezpečnostní a obrannou dimenzí.
S platností od 17. března 2003 byl sice založen v praxi fungující vztah mezi oběma organizacemi, ale princip "neduplikace" velitelských a plánovacích struktur, vymezený již Madeleine Albright, je přinejmenším narušen a lze pozorovat jistý odklon evropských spojenců ve smyslu posilování evropských kapacit. De Hoop Scheffer se bude snažit o prohloubení a zachování strategické vazby a spolupráce mezi USA a Evropou.
De Hoop Scheffer klade důraz na pokračující transformaci NATO ve smyslu posilování schopností a kapacit členských států, čímž také navazuje na úsilí svého předchůdce.
Nový tajemník vyzdvihuje závazky a rozšiřování pole působnosti aliance, která získává stále víc globálnější rozměr. V neposlední řadě zdůrazňuje transparentnost činnosti organizace.
Další analýzy a komentáře čtěte na portále natoaktual.cz ZDE
