"Tak kdopak nám to sem jede?" táže se nahlas Dagmar Havlová na schodech Strahovského kláštera. Je tři čtvrtě na deset a ke klášteru směřují první mikrobusy s policejním doprovodem.
V tu chvíli netuší, která z dam z kterého vozu vystoupí pořadí se totiž neřídí protokolem, ale tím, jak mikrobusy stihnou objet jednotlivé hotely, v nichž dámy se svými delegacemi bydlí.
Jako první přijíždí manželka polského prezidenta Jolanta Kwasniewská. "Ahoj," vítá ji Dagmar Havlová a hned v češtině dodává: "Vidíš, jak se k sobě hodíme? Ty jsi černá, já bílá."
Česká první dáma vsadila včera na krémovou barvu, v níž působí velmi mladě a půvabně, polská dáma zvolila černou. "Je vážně šmrncovní," shodují se přítomní novináři.
Počet dam se zastavuje na deseti. Laura Bushová mezi nimi není, fotoreportéři jsou zklamáni. Jak později vyjde najevo, první dáma USA coby bývalá knihovnice má podobné památky dávno prohlédnuté.
Knihovník Evermod Gejza Šidlovský se ujímá skupinky a provází ji Teologickým a Filozofickým sálem. Manželka španělského premiéra Ana Botellová nechce uvěřit, že komunisté v 50. letech kláštery zavřeli. Následuje šest písní od skupiny Spirituál kvintet, nálada se uvolňuje.
Některé z dam si ihned začínají špičkou bot poklepávat do rytmu, a když je při poslední písni Spirituálové vyzvou, aby si s nimi zazpívaly docela jednoduchý refrén, dámy se bez rozpaků (byť jen polohlasem) přidávají.
Před polednem se vozy s manželkami vydávají do zámku v Lánech. Jako první už mezitím dorazila podle protokolu - Valerie Špidlová a dlouhé minuty postává u okna.
Poté přijíždí Dagmar Havlová, s dvacetiminutovým odstupem mikrobusy s ostatními manželkami a po další čtvrthodině limuzína s Laurou Bushovou.
Na ulicích Lán je v tu chvíli mlha a prázdno, historicky ojedinělému příjezdu tolika dam najednou tu přihlížejí pouze dva řidiči a babička ve dveřích nedalekého domku.
Zato v zámku se u dveří tlačí novináři a ve chvíli, kdy má dorazit "poslední" první dáma USA, žhaví fotoaparáty. "Paní Bushová si přeje, abyste ji nefotili, když si bude svlékat kabát," oznamuje vedoucí tiskové služby Hradu Martin Krafl.
Ať tak či onak, usměvavá Laura Bushová přichází již bez kabátu, ve slušivém kostýmu světle šedé barvy. Následuje hromadné fotografování před jídelnou i v jídelně, úsměvy povinné i přirozené.
Jediným mužem u stolu s dámským osazenstvem (přítomny jsou čtyři manželky prezidentů a sedm žen premiérů) je spisovatel Arnošt Lustig, kterého si pozvala Dagmar Havlová stejně jako Ivanu Tigridovou a hraběnku Dianu Šternberkovou.
"Věřím, že si dnešní oběd budete pamatovat," vítá přítomné u stolu Dagmar Havlová, "protože jsem zvolila typickou českou kuchyni, která se kvůli linii nedá jíst pořád, ale je velmi, velmi dobrá."
Servíruje se plněné rajče, kachna s dvěma druhy zelí i knedlíků a jablko v županu. Vegetariánské nabídky (cuketový guláš) žádná z dam nevyužila.
Krátce po třetí hodině přijíždí manželka amerického prezidenta, tentokrát sólo, na výstavu do Sovových mlýnů na pražské Kampě.
Bezpečnostní opatření jsou na maximu. "Napijte se té vody, co máte v lahvi," přikazuje mi člen ochranky a mezitím v kabelce zkoumá, zda není něco otráveného ještě v parfému a v tyčince na rty. Budiž: výstava plastik Emilie Brzezinské je i připomínkou nedávných povodní - a loňského 11. září v USA.
První dáma je symbolikou nadšena, stejně tak i majitelka galerie paní Meda Mládková a vede Lauru Bushovou i na vyhlídku nad Vltavou. Ochranka je zděšena, tohle v programu nebylo. Ale Meda Mládková se nedá odbýt. "Slíbila jsem jí to už v Americe," vysvětlí.
Laura Bushová před novináři oceňuje, že americký velvyslanec zachraňoval české umění při povodních. Působí mile a spontánně, ostatně v životopise pro média ze svého soukromí prozradila víc než jiné dámy: že se za George Bushe vdala už po tříměsíční známosti.
 Manželky šéfů států a vlád na summitu NATO obědvají na zámku v Lánech poté, co navštívily Památník národního písemnictví na Strahově. Hostitelkou byla manželka českého prezidenta Dagmar Havlová. (21. listopadu 2002) |
