Už skoro celý rok, od 12. dubna 1993, nepřetržitě hlídaly spojenecké letouny v rámci operace "Deny Flight" bezletovou zónu nad územím Bosny a Hercegoviny, aby tamější válčící strany pro své akce nevyužívaly letectvo.
Operace "Deny Flight"Od 12. dubna 1993 do 20. prosince 1995 hlídkovaly letouny NATO nad území Bosny a Hercegoviny, aby dohlédly na plnění mírové dohody o Bosně a Hercegovině. Alianci se podařilo zabránit válčícím stranám, aby pro své akce využívaly leteckou techniku. |
Neděle 28. února 1994 se pak navždy zapsala do historie. V takzvané "bitvě nad městem Banja Luka", kdy došlo k prvnímu vážnému narušení bezletové zóny, si letouny pod velením NATO připsaly první skutečný bojový střet.
Krátce po půl šesté ráno zachytil alianční letoun včasné výstrahy letící nad Maďarskem neidentifikovatelné vzdušné cíle jižně od města Banja Luka. K narušitelům bezletové zóny byly povolány dva hlídkující americké letouny F-16 z 526. stíhací letky "Black Knights".
V oblasti na radarech zachytili hned šest bojových letounů G-4 Super Galeb a dva letouny J-22, které útočily na vojenskou továrnu i civilní cíle v městě Novi Travnik. Stroje bosenských Srbů ignorovaly varování, aby opustily bezletovou zónu a dál bombardovaly cíle. Velitelství NATO bezprostředně poté rozhodlo o jejich sestřelení.
Podle leteckého publicisty Jiřího Ondráška šlo tehdy o nerovný boj, při kterém bosenskosrbští piloti měli proti daleko modernějším americkým strojům pramalou šanci.
"Super Galeby se nemohly americkým strojům prakticky nijak bránit. Šlo primárně o cvičné podzvukové letadlo, které je za jistých okolností použitelné k provádění omezených, řekněme spíše improvizovaných útoků na pozemní cíle, ale v žádném případě nemůže vést boj s plnohodnotným nadzvukovým bojovým letadlem," konstatoval.
Tři sestřely v pěti minutách
V 6:45 pilot F-16 Robert Gordon Wright jeden ze strojů zasáhl ve výšce asi 5 tisíc stop řízenou střelou AMRAAM. Ostatní srbské stroje klesly o několik set metrů níže a zamířily na sever k hranicím ve snaze uniknout do bezpečí.
Letem nízko nad zemí a kopírováním terénu se piloti snažili ukrýt před radary a nenechat se zaměřit rychlejšími a nesrovnatelně nebezpečnějšími americkými stroji. Wright je sledoval a dvěma tepelně naváděnými střelami Sidewinder zasáhl další dva stroje. Bez dalších střel a s docházejícím palivem pak předal pronásledování druhému letounu, které pilotoval Scott O'Grady.
Ten první střelou minul. Navíc mu hrozilo, že už nebude mít dostatek paliva na návrat. Oba americké stroje se proto vzdálily k doplnění paliva z létajícího tankeru a do pronásledování přispěchaly další dva letouny F-16. Do oblasti se dostaly zhruba v 6:50 a jednomu z Američanů se podařilo tepelně naváděnou střelou zasáhnout další z pronásledovaných letounů.
V tu chvíli se už bosenskosrbské letouny dostaly velmi blízko hranic a americké stroje musely akci přerušit, protože měly povolení operovat pouze v bosenském vzdušném prostoru. Zbývajícím strojům se podařilo přistát na letecké základně Udbina.
Tři piloti sestřelených letounů byli prohlášeni za padlé a jeden přežil poté, co se stihl z těžce poškozeného stroje katapultovat.
Americký pilot Scott O'Grady přezdívaný "Zulu" během tiskové konference
Týden za nepřátelskou linií
Příběh by nebyl úplný, kdyby sestřelení o rok později nepotkalo také jednoho ze dvou amerických pilotů a neuvěřitelný osud Scotta O'Gradyho přezdívaného "Zulu" se nestal scénářem napínavého akčního filmu "Za nepřátelskou liní".
Při hlídkovém letu jeho letoun 2. června 1995 zasáhli bosenští Srbové střelou Sa-6 z mobilního odpalovacího zařízení. O'Grady se stačil katapultovat, ale jeho kolega Bob Wright zahynul.
Přistál však s padákem přímo na nepřátelském území. Až po několika dnech se mu podařilo vyslat nouzový signál. Záchranná operace však byla z různých důvodů dlouho odkládána a O'Grady strávil na nepřátelském území celých šest dní, než byl vyzvednut vrtulníky námořní pěchoty.
