Zásadní rozdíl je jen jeden - ještě před šesti lety se ve školách chystali na téměř sto třicet tisíc nových žáků. Letos jich nastoupí o plných osmnáct tisíc méně. "Dětí se rodí stále míň a ve školách to pociťují. Od roku 1995 postupně zaniklo už mnoho 'velkých' základních škol - místo nich vznikly v obcích málotřídky, které mají spíše šanci se uživit," řekl nedávno ředitel Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavel Zelený.
Jen v loňském roce vzniklo kolem tří set sedmnácti málotřídních škol. Apředloni dokonce tři sta čtyřicet pět málotřídek. Jinak ovšem ze statistik, které Zeleného ústav vede, vyplývá, že od roku 1994 do letoška zaniklo bez náhrady téměř sto padesát škol.
"Má to své pozitivní důsledky: stále se snižuje počet dětí ve třídách. Dnes má průměrná třída na prvním stupni základní školy o tři žáky méně, než měla před deseti lety. Učitelka se tak přece jen může každému věnovat o něco více. Ovšem nižší počet žáků ve třídách přirozeně znamená vyšší náklady," poznamenal Pavel Zelený.
Ve školách se už na nové duše pečlivě připravují. "Přirozeně chceme, aby vstup dětí do školy byl co nejpříjemnější. Pro dítě je přechod do školy velmi důležitou událostí, které musí pedagogové věnovat mimořádnou pozornost," říká ředitel Fakultní základní školy v Brandýse nad Labem a zároveň předseda Asociace základních škol František Tomášek.
Na přestup do školy děti připravují už v mateřských školách (podle nejnovějších údajů chodí do školek prakticky všechny pětileté děti). "Během posledního roku před nástupem do školy děti intenzivně připravujeme, pracujeme s nimi. I když to samozřejmě není tak, že bychom je nutili učit se nebo sedět s rukama za zády," říká učitelka z Mateřské školy v Revoluční ulici v Praze Eva Kovaříková.
Většina dětí se podle ní sama chce naučit nějaká písmenka: trénují psaní oblouků, čárek. Právě to se také zkouší při testu školní zralosti, kterou s dětmi, jež mají příští rok nastoupit do školy, v mateřských školách dělá psycholožka. "Nedávno jsme zjišťovali, kolik z našich dětí už rodiče naučili číst. Z pětadvaceti jich šest četlo velmi hezky. Přitom dostaly neznámý text, takže jistě nešlo o to, že by si předem něco nacvičily," říká Kovaříková.
Pěkně číst umí třeba šestiletý Vítek, který do této školky chodí.
"Hrozně se to chtěl naučit, a tak jsme si řekli, proč ne. Umí také psát tiskací písmena a pěkně sčítat. Teď se jen trochu bojím, aby se ve škole nenudil," říká jeho matka Lucie Mačáková.
Vítek sám stydlivě říká, že se do školy těší. "Ale mně se zdá, že to vůbec neprožívá. Určitě méně než já. Před měsícem jsem mu říkala: Pojď, půjdeme koupit penál.
Ptal se mě, proč, když ještě zbývá tolik času," usmívá se Mačáková.
4. září čeká na jejího syna ve škole první přivítání, seznámení s novými spolužáky a také procházka po škole . "Musíme dětem ukázat, co je kde důležitého a jak se v budově orientovat," zdůrazňuje ředitel Tomášek.
Další důležité pokyny znají rodiče. "Aby byl první den pro děti co nejmíň stresující, děláme předem schůzky s rodiči. Povídáme si o tom, jak to bude vypadat, až jejich dítě začne chodit do školy, jak škola funguje a co může nabídnout. Třeba jaké máme zájmové kroužky a jak to bude s obědy a svačinkami," vypočítává Tomášek.
Psychologové upozorňují, že nástup do školy znamená obrovskou životní změnu nejen pro děti, ale vůbec pro celou rodinu.
"Mění se celý rytmus života rodiny. Odpoledne už děti nemají vyhrazeno pro hraní, ale pro učení další povinnosti souvisící se školou. Rodiče na to občas zapomínají," říká Václava Macáková z Pedagogicko-psychologické poradny v Praze 1.
- sobota 26. srpna 2000
