S utichnutím kauzy kolem syna premiéra Babiše se zisk hnutí ANO v případných volbách opět přiblížil 30 procentům. ODS po mírném oslabení v říjnu překročila hranici 15procentní podpory a upevňuje pozici nejsilnější opoziční strany. Piráti potvrzují nárůst preferencí z loňského podzimu a zůstávají na hladině kolem 13 procent.
ČSSD se po mírném oslabení na konci listopadu opět dostala na úroveň kolem 9 procent. Komunisté stagnují mezi 7 a 8 procenty. SPD Tomia Okamury neudržela 10procentní listopadový vrchol a mírně oslabila na 8 procent možného zisku.
Může se v tom promítat kauza odsouzeného českého teroristy, který je se stranou spojován. Strany jako KDU-ČSL, Starostové a TOP 09 oscilují okolo 5 procent.
U Starostů došlo po listopadovém vrcholu k mírné korekci na dřívější hodnoty. V modelu by se aktuálně sice žádná z těchto stran do sněmovny nedostala, jedná se však o rozdíly na úrovni statistické odchylky a všechny zároveň mají potenciál 5procentní hranici překonat.
Účast u hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny v současnosti avizuje přes 63 procent respondentů. To by znamenalo obdobnou volební účast jako při volbách do Sněmovny v roce 2017. O účasti jsou více přesvědčeni starší respondenti, respondenti s vyšším vzděláním a lidé s vyšším příjmem. Naopak s účastí váhají mladší lidé a lidé bez maturity.
Přibližně polovina (52 procent) pravděpodobných voličů si je zcela jistá svým volebním chováním – tedy tím, že by k volbám skutečně šli a jakou by volili stranu. Volební nálady a podpora zvláště menších stran se tak mohou rychle měnit.
Výzkum probíhal v období mezi 10. prosincem 2018 a 24. lednem 2019 a zúčastnilo se ho 1 129 respondentů ve věku 18 a více let.
