7:00. Normální všední den. V Praze a krajských městech skoro polovina lidí ještě spí. Na venkově i v menších městech už většina pracuje, případně je na cestě do zaměstnání.
8:00. V Praze a ve středních Čechách stále ještě spí čtvrtina lidí. Všude jinde je už většina lidí dávno v práci nebo právě začíná. Například na Moravě spí v tuhle dobu už jenom čtrnáct procent lidí.
Když jdou Pražané do práce, lidé z venkova mají zrovna přestávku na svačinu. A když se městští náhodou opozdí s obědem a jedí až někdy kolem 14. hodiny, obyvatelé obcí se zrovna vracejí z práce domů.
Odpoledne je čas na rodinu a koníčky
Lidé na vesnicích pak logicky chodí dřív spát. Po dvou třech hodinách sledování televize jde většina nejpozději ve 22:00 do postele. To je čas, kdy je 75 procent obyvatel krajských měst stále ještě vzhůru. Většina z nich jde spát až po 23. hodině.
"Neměnil bych. Takhle přijdu dřív z práce, mám alespoň odpoledne čas na rodinu i koníčky," říká Milan, otec dvou synů z malé jihomoravské obce Tvrdonice.
Když přijedou Pražané a lidé z velkých měst na své venkovské chalupy, dochází k malému střetu civilizací. Tak nejprve v sobotu ráno vadí chalupářům z města místní soused, který v šest ráno začne hlasitě svolávat slepice na dvoře ke krmení.
Večer se situace otočí, místní je naštvaný, že nemůže po desáté hodině v klidu usnout - víkendoví sousedé hlasitě juchají až do půlnoci.
Rychle domů na zahrádku
"Lidé na vesnicích obecně vnímají čas odlišně než obyvatelé měst. Souvisí to s tím, že chtějí stihnout během dne daleko víc věcí než ti z měst. Klidně šli do práce i v pět, jen aby byli už ve dvě odpoledne na zahrádce u svého domku," vysvětluje sociolog Jiří Siostrzonek.
Obyvatelům městských bytů taková starost odpadá, takže si raději přispí. A místo spěchu domů na zahrádku raději vyrážejí na nákupy, do kina nebo na návštěvu známých.
Touze vesničanů být brzo doma se místní podniky ochotně přizpůsobují. "Je to tak prostě zažité, snad je to zvyk od císaře Františka Josefa," říká šéf zemědělského družstva v Loděnici u Opavy Břetislav Hrbač. "Lidem to vůbec nevadí, odpoledne mají čas na svoje záliby."
To potvrzuje i Martin Michalovič z Břeclavi, který dělá už od šesti a končí ve dvě hodiny odpoledne. "Maximálně mi to vyhovuje. Mám čas na rodinu, hraji fotbal a trénuji i děti. Když je čas, jdu si večer zarybařit. V létě můžeme na celé odpoledne třeba na koupaliště nebo na zahradu," pochvaluje si. Spát jde většinou v devět večer. Déle vzhůru ho prý udrží jedině dobrý film v televizi.
Ženy pečují, muži odpočívají
Kromě ranního vstávání jsou další momenty během dne, kdy se projevují výrazné rozdíly mezi stylem života ve městě a na venkově. Například čas oběda, kdy se především lidé na vesnicích snaží dodržovat tradici a jíst v poledne.
Dalším momentem je odpolední návrat domů. Lidé v obcích přijdou ve 14, nejpozději v 15 hodin - pokud nepracují ve směnném provozu. Ve tři hodiny odpoledne ještě pracuje 50 procent lidí v Praze, 40 procent ve středních městech a na venkově už jen třicet procent. Platí přitom, že životní rytmus obyvatel Prahy je hodně podobný lidem v krajských stotisícových městech.
Co dělají lidé po návratu z práce domů? Něco jiného muži a něco jiného ženy. Obecně platí, že pánové jsou v práci déle. Ve tři odpoledne je v zaměstnání ještě skoro polovina mužů, ale už jen třetina žen.
Ženám však doma začíná pověstná druhá směna - nakoupit, uklidit, postarat se o domácnost a o děti. A protože se průzkum konal v prosinci, mnoho žen uvádělo jako další činnost pečení cukroví. Když pak zhruba dvě hodiny po manželce dorazí domů manžel, naordinuje si po práci jiný program: odpočinek, případně koníčky.
Televizní jistota
Neprojevuje se však jen rozdíl město - venkov, ale v životním stylu se lidé liší i podle věku a také vzdělání. Jednoduše platí, že čím starší nebo čím méně vzdělaní, tím více sledují televizi a chodí dříve spát.
Zajímavé je, že na televizi se večer nejvíce dívají obyvatelé středních měst. Naopak lidé v Praze, krajských městech a také na vesnicích se dívají o něco méně.
Sociolog Jiří Siostrzonek si myslí, že rozdíly mezi městským a venkovským životním stylem se budou postupně smazávat. "Postupem času se situace mění. I mladí na vesnicích se chtějí bavit víc než jejich rodiče. Ještě to bude pár generací trvat, než se situace na vesnici víc přiblíží tomu, co panuje ve městech. Ale stejné to nebude nikdy," říká.
Volby a peníze
Rozdíly v životním stylu se projevují tradičně ve volbách. Zjednodušeně platí, že čím větší město, tím více volí pravici. Toto pravidlo nabouraly loňské senátní volby - posledním pravicovým místem zůstala Praha.
I lidé ve velkých krajských městech volili sociální demokracii, ačkoliv nynější průzkum ukázal, že jejich životní styl se od Pražanů výrazně neliší.
Hlubší rozdíly mezi obyvateli vesnic a měst se ukázaly už v prvním díle průzkumu MF DNES. Ten se zabýval pohledem lidí na bohatství a peníze.
Lidé ve městech za zámožného považují člověka s platem sto tisíc měsíčně, na vesnici s polovičním příjmem. A zatímco 70 procent městských si myslí, že takové peníze lze vydělat poctivou prací, na venkově je to názor jen 58 procent lidí.
