Ministři zahraničí členských států NATO a šéf ruské diplomacie Igor Ivanov podepsali v úterý v islandském Reykjavíku dohodu o vytvoření Rady NATO-Rusko.
V ní bude těchto 20 zemí nejen konzultovat, ale přímo společně rozhodovat o vybraných bezpečnostních a vojenských otázkách. Její vznik vytváří předpoklad pro vyšší kvalitu spolupráce mezi aliancí a Ruskem.
Nicméně v Rusku 52 procent respondentů ankety, provedené o něco dříve v květnu Nadací pro průzkum veřejného mínění, považuje NATO za hrozbu. Opačného názoru je 31 procent.
54 procenta označila alianci za agresivní, útočnou organizaci; v roce 1997 to bylo jen 38 procent. Asi 24 procenta dotázaných hodnotí NATO jako obrannou alianci.
Přesto jsou však 62 procenta respondentů přesvědčena, že by Rusko mělo prohlubovat kontakty s aliancí, aby odvrátilo nebezpečí, které by mu z její strany mohlo hrozit.
Podle mínění 56 procent nemají Rusko a NATO společné zájmy, zatímco 27 procent soudí, že jejich společným zájmem je boj proti terorismu.
Průzkum ukázal také pokračující odpor Rusů proti rozšíření NATO k hranicím Ruska. Některá ruská média kritizovala úterní dohodu jako porážku pro Rusko. "Rusko vstoupilo do NATO - ale jen jednou nohou a téměř bez jakýchkoliv práv," hlásal titulek ve středečním vydání ruského listu Kommersant.
Podle politologa Alexandera Duleby ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, jsou výsledky průzkumu veřejného mínění odrazem nálady ruských obyvatel po dosavadních zkušenostech s aliancí.
"Veřejnost stále vnímá alianci jako agresivní především kvůli událostem v Kosovu a bývalé Jugoslávii. Rusko jak celek v roce 1999 operaci aliance v Kosovu jednoznačně odsoudilo a tento postoj zaujali jak politici, herci, intelektuálové, tak i obyčejní lidé," konstatoval Duleba.
Ani teroristické útoky na Spojené státy nebyly pro obyčejné obyvatele Ruska dostatečně silným zážitkem, aby přehodnotili svůj názor. "V lidech stále přežívá zkušenost s NATO jen v souvislosti s Kosovem. Silnější zážitek zkrátka neprožili," uvedl Duleba.
Nynější sblížení aliance s Ruskem v Reykjavíku odráží podle Duleby postoj ruských politických špiček, které si jsou vědomy role aliance v moderním světě. K zlepšení náhledu na NATO u veřenosti však podle něj může vést i několikaletá cesta. Pomoci by mohlo otevření stále mise NATO v Moskvě koncem května. "Aliance bude chtít zvrátit nepříznivý pohled veřejnosti, může to však trvat i několik let. Jsme svědky historického sbližování, ale zatím nevíme, jakou moc bude mít Rusko při společném rozhodování nověvzniklé Rady NATO-Rusko," dodal Duleba.
V ní bude těchto 20 zemí nejen konzultovat, ale přímo společně rozhodovat o vybraných bezpečnostních a vojenských otázkách. Její vznik vytváří předpoklad pro vyšší kvalitu spolupráce mezi aliancí a Ruskem.
Nicméně v Rusku 52 procent respondentů ankety, provedené o něco dříve v květnu Nadací pro průzkum veřejného mínění, považuje NATO za hrozbu. Opačného názoru je 31 procent.
54 procenta označila alianci za agresivní, útočnou organizaci; v roce 1997 to bylo jen 38 procent. Asi 24 procenta dotázaných hodnotí NATO jako obrannou alianci.
Přesto jsou však 62 procenta respondentů přesvědčena, že by Rusko mělo prohlubovat kontakty s aliancí, aby odvrátilo nebezpečí, které by mu z její strany mohlo hrozit.
Podle mínění 56 procent nemají Rusko a NATO společné zájmy, zatímco 27 procent soudí, že jejich společným zájmem je boj proti terorismu.
Průzkum ukázal také pokračující odpor Rusů proti rozšíření NATO k hranicím Ruska. Některá ruská média kritizovala úterní dohodu jako porážku pro Rusko. "Rusko vstoupilo do NATO - ale jen jednou nohou a téměř bez jakýchkoliv práv," hlásal titulek ve středečním vydání ruského listu Kommersant.
Podle politologa Alexandera Duleby ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, jsou výsledky průzkumu veřejného mínění odrazem nálady ruských obyvatel po dosavadních zkušenostech s aliancí.
"Veřejnost stále vnímá alianci jako agresivní především kvůli událostem v Kosovu a bývalé Jugoslávii. Rusko jak celek v roce 1999 operaci aliance v Kosovu jednoznačně odsoudilo a tento postoj zaujali jak politici, herci, intelektuálové, tak i obyčejní lidé," konstatoval Duleba.
Ani teroristické útoky na Spojené státy nebyly pro obyčejné obyvatele Ruska dostatečně silným zážitkem, aby přehodnotili svůj názor. "V lidech stále přežívá zkušenost s NATO jen v souvislosti s Kosovem. Silnější zážitek zkrátka neprožili," uvedl Duleba.
Nynější sblížení aliance s Ruskem v Reykjavíku odráží podle Duleby postoj ruských politických špiček, které si jsou vědomy role aliance v moderním světě. K zlepšení náhledu na NATO u veřenosti však podle něj může vést i několikaletá cesta. Pomoci by mohlo otevření stále mise NATO v Moskvě koncem května. "Aliance bude chtít zvrátit nepříznivý pohled veřejnosti, může to však trvat i několik let. Jsme svědky historického sbližování, ale zatím nevíme, jakou moc bude mít Rusko při společném rozhodování nověvzniklé Rady NATO-Rusko," dodal Duleba.
