To, že mladí z méně rozvinutých zemí jeví obecně více optimismu než ti z bohatších států, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Ta provedla anketu v patnácti zemích světa. Zúčastnilo se jí více než sedm tisíc lidí ve věku od 12 do 17 let.
Průzkum, který si objednala Nadace Billa a Melindy Gatesových, rovněž ukázal, že mladí lidé jsou celkově pozitivnější než dospělí, zároveň je mezi nimi velmi rozšířená nespokojenost s politiky.
95 procent optimistů
S optimismem pohlíží na budoucnost přes 95 procent dospívajících v Keni, stejně se vyjádřilo také více než 90 procent respondentů v Mexiku, Číně, Nigérii a v Indii. V Německu či Velké Británii uvedlo takový názor jen kolem 78 procent dotázaných. Nejpesimističtější ze zkoumaných zemí byli mladí Švédové, jejichž země patří v Evropě mezi největší příjemce migrantů v poměru k počtu původních obyvatel. Na svou budoucnost se dívá pozitivně 65 procent z nich.
Alex Awiti z univerzity v pákistánském Karáčí mapoval nálady mládeže ve východní Africe, kde si podle něj mladí lidé uvědomují, že jejich hlas má váhu. „Pokud by se mladí lidé mobilizovali, všechny vlády ve východní Africe by mohly být svrženy v řádu několika dní,“ řekl Awiti britskému deníku The Guardian.
Zprávy o mileniálech mladé lidi deprimují
Analytik kodaňského sociologického ústavu pro výzkum štěstí Happiness Research Institute Michael Birkjaer vidí za menším optimismem mladých Evropanů možný vliv přetrvávajících dopadů finanční krize a fenomén, který nazývá „syndromem osamělosti“.
„Mladí lidé na Západě čelí zprávám o tom, že mileniálové jsou první generace, která na tom není lépe než jejich rodiče, a možná se v rozvinutých zemích objevuje kolektivní dojem nedostatku příležitostí. V rozvojových zemích je patrně společenská laťka dobrého života vnímána jako dosažitelnější,“ uvedl Birkjaer. Jako mileniálové se zpravidla označují lidé narození po roce 1982, kteří dosáhli dospělosti v roce 2000 a později.
Politiky nemají rádi nikde
Podle průzkumu Ipsos ale mládež po celém světě spojuje zklamání z působení politiků. Nejvýraznější je tento postoj v Nigérii a Brazílii, kde tři čtvrtiny respondentů vyjádřily názor, že lidé jako oni politiky nezajímají. V ostatních z patnácti zemí zahrnutých do šetření s tímto stanoviskem souhlasila zhruba polovina dotázaných, s výjimkou Saúdské Arábie a Indie.
Dospívající Indové zároveň z průzkumu vyšli jako nejlépe informovaní o dění v politice, když 55 procent z nich souhlasilo s tvrzením, že se vyznají v záležitostech vlády.
Když se autoři studie ptali mladých, co jim dělá největší starosti, uváděli respondenti hlavně vzdělání, nezaměstnanost a bezpečnost. Pětina oslovených v Austrálii, Saúdské Arábii a v Indonésii se zmínila i o negativním dopadu internetu a sociálních sítí. Skoro polovina mladých Číňanů uvedla, že jejich životy negativně ovlivňuje znečištění životního prostředí.
