Na otázky, jak myslí a vnímá svět generace svobody, v srpnu odpovídalo 1 007 žen i mužů ve věku 18 až 30 let z celé země, lidé různého vzdělání z měst a vesnic. Průzkum zjistil, že drtivá většina mladých vnímá současnou politickou situaci ve srovnání s celou populací mnohem skeptičtěji.
Ústavní činitele nepovažuje za důvěryhodné 57 procent oslovených. Na druhé straně většina mladých (72 procent) a častěji muži sice připouští, že demokracie má své problémy, ale pořád je lepší než kterákoliv jiná forma vlády.
Životní jistoty
Většina oslovených přikládá důležitost účasti ve volbách a 70 procent z nich souhlasí s členstvím Česka v Evropské unii.
Jarmilu Pileckou, hlavní autorku průzkumu ze společnosti Median, výsledky překvapily spíše pozitivně. Oceňuje, že ačkoliv mladým Čechům mnohé věci vadí, nejde o rezignovanou nespokojenost.
„Na svět se sice dívají kritickýma očima, ale většina respondentů zároveň vyjadřuje optimistické vyhlídky. Mladí chtějí být součástí společnosti a většina z nich vidí možnost negativní jevy změnit,“ podotýká socioložka.
Sociologický průzkum vypracovala agentura Median pro studentskou iniciativu Karlovy univerzity Svobodný listopad.
Fakt, že muži souhlasí s demokracií jako nejlepším politickým systémem výrazněji než ženy, podle ní může být dán tím, že muži se o politiku více zajímají a bývají v politických názorech vyhraněnější.
„Pouhá desetina mladých je spokojena s politickou situací, ale 81 procent považuje za důležité účastnit se voleb. Tři čtvrtiny respondentů se obávají ekologické katastrofy, přitom je většina z nich přesvědčena, že se vyplatí snažit se o zlepšení i jako jednotlivec,“ podotýká jedenadvacetiletá studentka.
Výsledky výzkumu dobře hodnotí i jeho zadavatelé. Elišku Halaštovou, studentku Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a jednu z organizátorek Svobodného listopadu, v něm zaujaly dva zdánlivé paradoxy.
Průzkum: mladí bez rodin vstupují do života se zkreslenými představami |
Téma ekologie souvisí s životními jistotami mladých, které jsou poměrně stabilní.
Většina z oslovených (86 procent) se v případě problémů má na koho obrátit, přitom důvěryhodného člověka v blízkém okolí častěji zmiňují ženy. Mladí dospělí do 30 let se nebojí o práci a dovedli by si poradit, kdyby o ni přišli.
Zato jsou poměrně bezradní v otázce bydlení, které se jeví pro 55 procent mladých jako finančně nedostupné.
I tady socioložku zaujal jistý rozdíl v názorech mužů a žen. Podle průzkumu totiž ženy vidí nedostupnost bydlení méně havarijně než muži.
„O důvodech můžeme jen spekulovat. Možná jsou ženy v nárocích na bydlení skromnější. Třeba častěji řeší bydlení s někým dalším než samostatně a náklady tak snáze zvládnou. Také je dost dobře možné, že tuto záležitost nechávají na partnerovi. A muži naopak cítí větší zodpovědnost partnerce odpovídající zázemí zajistit,“ míní Jarmila Pilecká.
Mladí Češi a svět
Pro většinu mladých Čechů (87 procent) je klíčovým benefitem současnosti možnost svobodně vycestovat do zahraničí. Výhodná pracovní nabídka z ciziny by dokonce skoro polovinu oslovených zlákala k přestěhování. Pocit světoobčanství je bližší mužům a mladším respondentům mezi 18 až 24 lety, kteří ještě studují. Přesto pouto k rodné zemi u mladých neztrácí váhu.
Přistěhovalce jako ekonomickou hrozbu vnímá 38 procent dotázaných. V porovnání s celkovou populací je to podle dřívějších výzkumů o třetinu méně. S výrokem, že imigranti berou práci našim lidem, častěji souhlasily ženy a lidé s nižším vzděláním.
Média a informace
Mladí vesměs hodně zvažují, odkud čerpat informace. Zdroj je podstatný pro 81 procent respondentů. Nadpoloviční většina důvěřuje veřejnoprávním médiím a bezmála pro polovinu je podstatné i to, kdo média vlastní. Kritičtější jsou muži a lidé s vyšším vzděláním.
Koordinátor iniciativy Svobodný listopad Michal Zima poukazuje také na některé znepokojující výstupy průzkumu.
Mladé Čechy láká práce v zahraničí, rychleji se tam dočkají povýšení |
„Trochu varovný je pro mě fakt, že 44 procent mladých označilo jako hlavní zdroj informací sociální sítě. Přitom víme, co všechno se tam dá napsat. Jaké manipulativní fake news a hoaxy tam leckdy kolují,“ míní osmadvacetiletý student Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
A jak si vysvětluje onu výraznou nespokojenost mladých s politickou situací? K zamyšlení nutí podle něj i vůle mladých přestěhovat se kvůli pracovní nabídce do zahraničí, což může souviset i s extrémními náklady na bydlení v Česku.
„Možná je dána i tím, že nemají trpkou zkušenost s totalitou. Tím pádem myslí idealisticky. Vědí, jak to vypadá v cizině, a mají vyšší nároky než předchozí generace,“ domnívá se Michal Zima.
