V souboji Václavů, dvou mnohaletých rivalů, kteří se vystřídali na Hradě, má vrch Klaus. Lidé jej v průzkumu veřejného mínění označili za lepšího prezidenta.
"Překvapilo mě, jak výraznou převahu Klaus získal," komentoval včera výsledky Jaroslav Hadrava z agentury Median, která výzkum na zakázku MF DNES provedla.
Klause po dvou letech jeho prezidentství vidí jako lepší hlavu státu 37,5 procenta dotázaných. Téměř obdobné množství lidí hodnotí oba prezidenty jako stejně dobré. Naopak horší než Havel je Klaus u jedenácti procent dotázaných.
"Havel možná lidi oslovoval svým důrazem na morálku, ale Klaus nyní vede jako reprezentativní typ," řekl Hadrava.
V průzkumu se rovněž ukázalo, že podle názoru osmdesáti procent lidí Klaus vykonává svoji funkci velmi dobře či dobře, zatímco pouhá jedna pětina dotázaných vidí jeho působení jako špatné nebo velmi špatné.
Hadrava, podobně jako jiní odborníci na veřejné mínění, naznačil, že srovnávání obou prezidentů je nevýhodné pro Havla, který je dva roky v ústraní. Podpořil jej psycholog Slavomil Hubálek: "Oblibu politiků i celebrit lze zdůvodnit frekvencí jejich výskytu na obrazovkách."
Přitom když Klaus střídal před dvěma lety Havla, zdálo se, že to bude mít opravdu těžké, neboť odcházející hlava státu vypadala jako živoucí legenda.
Je zřetelně vidět, že zatímco Havla brali lidé jako filozofa, který může komentovat dění, Klause berou jako člověka, který může reprezentovat,“ řekl Hadrava.
Klaus uspěl i v jiné otázce průzkumu, v níž lidé hodnotili pouze to, jak sám obstál ve funkci. Zaznamenal opravdu lichotivé skóre, neboť velmi dobře hodnotilo jeho působení na Hradě 16,5 procenta dotázaných, dobře 62,6 procenta, zatímco špatně 15,5 procenta a velmi špatně jen 5,4 procenta lidí.
Podle psychologa Slavomila Hubálka hrál pro Klause rozdíl v tom, jak v porovnání s Havlem vnímá svět. "Havlovo myšlení je kritickou reflexí, a to lidé nemají rádi. Klaus veřejnosti lichotí, když hovoří o českých pozitivech, českých národních zájmech a české historii," řekl Hubálek.
Dalším faktorem nahrávajícím Klausovi je zřejmě skutečnost, že veřejnost už byla Havlem po mnoha letech jeho pobytu na Hradě unavená a Klaus pro ni znamenal osvěžující změnu stylu a přístupu.
"Havla si lidé s časovým odstupem zachovali v paměti spíše jako nepraktického filozofa," řekl Jaroslav Hadrava.
Na Klausovi lidé oceňují vzhled a praktické znalosti
Z dodatečných otázek zaměřených na osobní hodnocení Klause plyne, že lidé na něm oceňují celkový dojem a praktičnost. Za kladné stránky dotazovaní nejčastěji označovali jeho vzdělání, vystupování, všeobecný přehled, odborné znalosti a schopnost reprezentovat republiku.
Jako jeho negativní vlastnosti nejvíce zmiňovali aroganci, spojení s ODS a celkově pravicové smýšlení, nezájem o tunelování a překvapivě malou razanci v domácí politice.
Z detailního rozboru průzkumu je patrné, že podpora Klause vzrůstala s vyšším stupněm vzdělání, a pokud jde o věk, byla nejsilnější u lidí ve věku mezi 39 a 49 roky, tedy v nejproduktivnějším období. Naopak prudce klesala u lidí v důchodovém věku. Mladí lidé zůstali ve svém hodnocení opatrní.
Klaus si vedl lépe u žen, které mu daly větší podporu než muži. "Ženám se líbí, že je sebejistý, sportovec a elegán," komentoval to Jaroslav Hadrava.
 Prezident Václav Klaus tleská lidem, kterým předal státní vyznamenání u příležitosti výročí vzniku samostatného Československa, 28. října 2004. |
