Důvěru v prezidenta nemá ani polovina občanů. Právě hlava státu přitom patřila řadu let k nejvíce respektovaným osobám v politice. "V současnosti mu důvěřuje 47 procent respondentů, což je o šest procentních bodů méně, než v březnovém šetření. Z hlediska sociodemografických diferencí mu častěji důvěřují oslovení s dobrou životní úrovní, vysokoškoláci a potenciální voliči ODS, méně často pak především sympatizanti KSČM," stojí v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
O pět procent oproti březnu klesla důvěra ve vládu. Kladně na dotaz výzkumníků odpovědělo 16 procent lidí. Průzkum probíhal první týden v dubnu, tedy v době, kdy Věci veřejné vyzvaly své ministry k demisi. Ti se ale vzepřeli (o demisích čtěte zde).
PrůzkumCVVM se ptalo v týdnu od 2. do 9. dubna, zda lidé důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Dotázaných bylo 1 048 a byli to Češi starší patnácti let. |
Vládě nejčastěji důvěřují lidé ve věku 30 až 44 let s deklarovanou dobrou životní úrovní a vysokoškolským vzděláním. Nadprůměrné důvěře se podle průzkumu vláda těší mezi přívrženci koaličních stran, zejména ODS a TOP 09, naopak u potenciálních voličů levice je její podpora výrazně nižší.
Poslanecké sněmovně vyslovilo důvěru 12 procent dotázaných, Senátu pak o něco víc než pětina (21 %). "Také u Sněmovny jsme oproti poslednímu výzkumu zaznamenali pokles o pět procentních bodů, zatímco u Senátu nedošlo k žádné statisticky relevantní změně," dodal Daniel Kunštát z CVVM.
Také u obou komor parlamentu je sociální postavení důvěřujících respondentů stejné jako v předchozích případech. Jsou to lidé s dobrou životní úrovní, ekonomicky aktivní, s vysokoškolským vzděláním a přívrženci ODS a TOP 09.
CVVM se ptalo také na celkovou spokojenost s politickou situací. Nespokojených je 79 procent lidí, tedy o šest procent víc, než tomu bylo v březnu. Jsou to většinou sympatizanti KSČM a ČSSD a také lidé se špatnou životní úrovní a starší 60 let.
