„Největší odpor mají občané k lidem závislým na drogách (86 procent). S patnáctibodovým či větším odstupem následují lidé s kriminální minulostí (71 procent), alkoholici (69 procent) a nově zařazení muslimové (66 procent),“ sdělil Milan Tuček z Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR (CVVM).
Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – březen 2020
Poslední větší odpor se vztahuje k psychicky nemocným lidem, které by za sousedy nechtělo mít 59 procent dotázaných obyvatel.
Odstup více jak třetiny dotázaných výzkumníci zaznamenali v případě lidí jiné barvy pleti (36 procent), čtvrtiny u cizinců žijících v Česku a homosexuálů (24 procent). Od kuřáků se distancuje pětina dotázaných (19 procent).
Naopak ani chudí, ani bohatí nejsou nevítanými sousedy – odmítá je jen necelá desetina dotázaných, respektive sedm a devět procent. Podobně sedm procent dotázaných by nechtělo bydlet vedle lidí s tělesným handicapem.
„Vůči ostatním vybraným skupinám obyvatel definovaným věkem, čili mladí nebo staří, politickým přesvědčením či křesťanským vyznáním je odstup řídkým jevem – odmítá je kolem čtyř procent dotázaných,“ upřesnil Tuček.
Být jiný není špatně. Lidé jsou dnes víc gay friendly, říká mentorka |
Oproti prvnímu měření z roku 2003 postupně pokleslo odmítání lidí s homosexuální orientací na zhruba polovinu, v posledních dvou letech ale vzrostlo o pět procent. „Odmítání cizinců, lidí s jinou barvou pleti, odlišného náboženství a také homosexuálů se podle očekávání liší podle dosaženého vzdělání, věku a životní úrovně,“ doplnil Tuček. Nejmladší dotázaní jsou pak podle něj výrazně tolerantnější k drogově závislým a alkoholikům.
CVVM provádělo výzkum od 29. února do 11. března letošního roku na vzorku 1 012 obyvatel České republiky ve věku od patnácti let.
