Prezidentovi podle průzkumu CVVM na jaře plně důvěřovalo 5 procent Čechů, dalších 33 mu pak důvěřovalo aspoň částečně. Stejné procento naopak zvolilo možnost „rozhodně nedůvěřuji“. Zeman si i tak od zimního průzkumu o tři procenta polepšil.
Důvěra v prezidenta stoupá podle CVVM s věkem. Vyšší důvěru a nižší nedůvěru v něj vykazují více lidé starší 55 let, lidé vyučení bez maturity nebo se středním vzděláním a obyvatelé menších měst. Častěji jsou zároveň voliči ANO nebo KSČM. Naopak nižší důvěru v prezidenta mají Češi mladší 39 let, studenti, lidé z Prahy a měst s populací od 20 do 50 tisíc obyvatel nebo voliči koalice Pirátů a Starostů, trojkoalice SPOLU a nevoliči.
Důvěra obyvatel ústavním institucím (23. května 2022)
Vládě nedůvěřují dvě třetiny Čechů
U více než dvou třetin českých občanů vláda důvěru nemá. Vládě 37 procent spíše nedůvěřuje a další čtvrtina dotázaných nevěří vůbec. Ve srovnání s minulými průzkumy si vláda stojí o dvě procenta lépe, než dříve.
Ještě skeptičtější jsou Češi vůči Poslanecké sněmovně. Té nedůvěřuje 64 procent dotázaných, důvěru jí vyslovila třetina. Pouhá dvě procenta zvolila možnost „rozhodně důvěřuji“. Senát si oproti Sněmovně stojí lépe o tři procenta.
Podle CVVM roste důvěra ve vládu i obě komory parlamentu společně se zvyšujícím se příjmem domácnosti. S posunem na pravolevé škále politické orientace doleva stoupá důvěra v prezidenta a naopak klesá ve vládu, Sněmovnu a Senát a lehce také v krajská zastupitelstva a hejtmany.
Obecní zastupitelstvo vede, důvěra ve starosty klesá
Nejdůvěryhodnější institucí jsou zastupitelstva obcí, kterým věří téměř dvě třetiny Čechů. Třináct procent jim plně důvěřuje, další polovina pak zvolila možnost „spíše důvěřuje“. Oproti poslednímu průzkumu si obecní zastupitelstva polepšila o čtyři procenta.
Výrazněji však klesla důvěra ve starosty. I přesto se svými 63 procenty patří mezi nejdůvěryhodnější ústavní instituce. Pětina dotázaných věří starostům naprosto, další dvě pětiny pak částečně. Nedůvěra ve starosty se v porovnání s předchozím obdobím se jako u jediné instituce zvýšila, i když o jediné procento.
Starostům podle výsledků průzkumu věří častěji lidé z obcí a měst o maximálně 2 tisících obyvatelích, voliči ANO nebo lidé z Čech a hlavně ze Středočeského kraje. Naopak menší důvěru v ně vykazují lidé z větších měst, Moravané, voliči KSČM a nevoliči.
S politickou situací je spokojená pětina
Oproti poslednímu šetření CVVM se zvýšila spokojenost Čechů se současnou politickou situací. Zatímco Na konci roku 2021 bylo spokojených pouhých 11 procent dotázaných, letos na jaře to byla větší pětina. Spokojenost se tak na stejnou hodnotu, jako před dvěma lety.
Dvě procenta dotázaných jsou s politickou situací velmi spokojená, 19 procent pak zvolilo možnost „spíše“. Čtvrtina uvedla, že se současnou situací není ani spokojená, ani nespokojená. Nespokojenost dala najevo větší polovina.
CVVM upozornilo na to, že výrazná změna spokojenosti patrně souvisí se změnou vlády v Česku. Kromě spokojenosti totiž stoupla také nespokojenost. Mezi lety 2018 a 2020 byla politická situace v Česku lepší, naopak jsme si v současnosti přilepšili oproti rokům 2012 a 2013.
Podle analýzy pak spokojenost s politickou situací závisí na hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti a zvyšuje se společně s hodnocením ekonomické situace v Česku, zvyšujícím se příjmem domácnosti i celkovou spokojeností se svým životem.
