Do průzkumu se zapojili lidé ve věku od 15 let. Výzkumníci CVVM jim položili dvě otázky, které se evropského dokumentu týkají. „Konkrétně nás zajímalo, zdali respondenti vědí, čeho se tato úmluva týká a zda by podle jejich názoru Parlament ČR měl, nebo neměl Istanbulskou úmluvu schválit,“ uvedla Radka Hanzlová z výzkumného centra.
Na základě výsledků průzkumu se ukázalo, že povědomí o Istanbulské úmluvě českých občanů je velmi nízké. Téměř tři čtvrtiny (72 procent) dotázaných nedokázalo na otázku, čeho se Úmluva týká, odpovědět. To, že se dokument týká rovnosti a práv a migrace, uvedla necelá desetina lidí a jen dvanáct procent lidí správně uvedlo, že se Istanbulská úmluva týká násilí.
Podle Hanzlové zbývající 2 procenta tázaných uvedlo jinou odpověď. „Mezi nimi se nejčastěji opakovalo, že Istanbulská úmluva se týká míru či vstupu Turecka do EU,“ dodala.
Čeho se týká tzv. Istanbulská úmluva? (v %) | foto: CVVM SOÚ AV ČR
Na druhou otázku týkající se přijetí dokumentu lidé odpovídali obdobě. Konkrétně 69 procent dotázaných uvedlo, že neví či že na danou věc nemají názor. Pro přijetí Úmluvy Parlamentem ČR pak byla necelá pětina, tedy 18 procent lidí. Analýza dotazovaných také uvedla, že pro schválení jsou spíše lidé s vyšším vzděláním, dobrou životní úrovní, zajímající se o politiku a hlásící se k pravici.
„Opačný názor, že by Parlament ČR neměl úmluvu schválit, zastává o málo více než desetina, přesně 13 procent dotázaných,“ doplnila Hanzlová. CVVM uvedlo, že přijetí evropského dokumentu odmítají lidé se špatnou životní úrovní domácnosti, nezajímající se o politiku a z politického hlediska hlásící se k levici.
Měl, nebo neměl by Parlament ČR schválit Istanbulskou úmluvu? (v %) | foto: CVVM SOÚ AV ČR
Istanbulská úmluvaÚmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí neboli Istanbulská úmluva, je mezinárodní smlouva Rady Evropy, která posuzuje především všechny druhy násilí vůči ženám jako formu historicky a kulturně podmíněné diskriminace. Jinými slovy to znamená, že násilí vůči ženám bude jasně bráno jako porušení lidských práv a forma diskriminace. Zavázané státy se budou muset zodpovídat, pokud na takové násilí nebudou adekvátně reagovat. Nově definuje některé trestné činy, například vynucený sňatek, stalking či vynucený potrat. Zaměřuje se hlavně na prevenci, ochranu obětí a stíhání pachatelů násilí páchaném na druhém pohlaví. Týká se to hlavně žen, které chrání před obřízkou či před sterilizací. |
