Výsledky společného průzkumu českého Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a sociologických ústavů akademií věd obou zemí zveřejnili v úterý. Revoluce v roce 1989 podle nich patří při posuzování různých historických událostí k těm nejlépe hodnoceným v Česku a k pozitivně vnímaným na Slovensku.
Češi se dívají na polistopadové změny kladněji než Slováci, zároveň jsou kritičtější k předchozímu režimu. Tehdejší systém vnímá negativně 55 procent oslovených v Česku, na Slovensku 33 procent.
Tam k němu chovají větší náklonnost, což podle jednoho z autorů výzkumu Roberta Klobuckého může vyplynout z modernizace Slovenska během druhé poloviny 20. století.
Pohled na ekonomický systém v někdejším Československu kopíruje odpovědi na předchozí otázky, Češi ho hodnotí negativněji než Slováci. Naopak lépe hodnotí Češi stávající režim.
Na dotaz, zda změna režimu v roce 1989 stála za to, odpovídají Češi pozitivněji než obyvatelé Slovenska (73 procent k 59 procentům).
Více než třetině Čechů nad 40 let se podle průzkumu žilo za socialismu lépe |
„V obou zemích jsou oceňovány zejména nově nabyté svobody jako možnost svobodného pohybu, vyjádření názoru a přístupu k informacím. Jak v České republice, tak na Slovensku jsou pak kriticky vnímány zejména sociální jistoty a bezpečnost občanů, když podstatný podíl obyvatel mluví o zhoršení oproti situaci před listopadem,“ hodnotí CVVM současnou situaci.
Největší rozdíly mezi oběma státy panují v hodnocení zdravotní péče a životní úrovně, Češi vidí spíše zlepšení, Slováci spíš opak.
Do budoucnosti jsou však Slováci větší optimisté než Češi, a to i v pohledu na vývoj ekonomiky, shrnula na tiské konferenci v Praze další výsledky socioložka Pavlína Tabery.
Z krveprolití jsme strach měli, vzpomíná na revoluci v Rozstřelu Šimon Pánek:
21. října 2019 |