Společné šetření provedla společnost STEM a bratislavský Inštitút pre verejné otázky koncem loňského roku. V České republice bylo dotázáno 1681 obyvatel, na Slovensku 1277. Projekt navazuje na stejný srovnávací výzkum, který se uskutečnil přesně před 10 lety.
"Řadoví občané na Slovensku se dnes celkově cítí být lepšími znalci domácího politického dění než obyvatelé České republiky. V prvních letech po rozdělení federace byla přitom situace opačná," uvádí průzkum.
"Varující je zjištění, že nesrozumitelnost domácího politického dění pro občany ČR v průběhu času poměrně výrazně narůstá - za posledních deset let se podíl těch, kteří domácí politice nerozumí, zvýšil o 13 %" řekl iDNES ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Pro obě země je společné, že za odborníky na domácí politiku se častěji považují muži. Více zběhlí jsou v ní také občané středního věku a lidé s vyšším vzdělání. Nejvíc nesrozumitelnou zůstává politika pro občany mladší 30 let.
Zatímco na Slovensku jsou vysokoškoláci jedinou kategorií, u které v porovnání s rokem 1994 počet orientujících se stoupá, v Česku ztrácejí přehled o domácí politice i oni.
Největší znalci jsou pravičáci
Roli hraje také politická orientace. O nesrozumitelnosti domácí politiky hovoří nejčastěji jedinci s nevyhraněnými politickými stanovisky. V obou zemích se za největší znalce prohlašují osoby s vyhraněně pravicovým zaměřením.
Podrobnější analýza dat výzkumů podle sociologů ukazuje, že výsledek je často výrazem celkového rozladění a bezradnosti z jednání a rozhodování politiků.
"Dojem, že domácí politika je pro běžného občana nepochopitelná, těsně souvisí s takovými pocity, jako je například přesvědčení o nezájmu 'těch nahoře' o problémy obyčejných lidí," uvádí autoři šetření.
