Vychází to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR. „S jedinou výjimkou u všech zkoumaných představitelů nedůvěra více či méně výrazně, avšak vždy statisticky významně převážila nad podílem vyjadřované důvěry,“ uvedl ústav. Nejmenší, v poměru dvou procentních bodů, byl rozdíl mezi důvěrou a nedůvěrou u Václava Klause mladšího.
Předběhl tak premiéra Andreje Babiše, kterému důvěřuje 38 procent dotázaných. Nedůvěru mu naopak vyjádřilo 56 procent lidí, což znamená čtyřprocentní pokles od posledního průzkumu.
Podíl dotázaných, kteří danému politikovi nedůvěřují, klesl také u předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, a to o pět procent. O stejné číslo stoupl také počet dotázaných, kteří mu důvěřují, na 29. Stále je však se šedesáti procenty nedůvěry nejméně důvěryhodným politikem.
Druhým nejhůře hodnoceným politikem co do procent nedůvěry je předseda KSČM Vojtěch Filip. Nedůvěřuje mu 57 procent dotázaných, důvěru vyjádřilo pouze 23 procent.
Největší nárůst nedůvěry se projevil u šéfa ČSSD Jana Hamáčka. Oproti minulému průzkumu narostl počet těch, kteří mu nedůvěřují, o osm procentních bodů. Nyní tedy dosahuje hodnoty 55 procent, dalších 25 procent dotázaných mu věří.
Podobně je na tom i šéf Pirátů Ivan Bartoš. Nedůvěřuje mu o šest procent dotázaných více než minule, kdy dosáhl 48 procent. Podíl těch, kteří mu věří, se však nezměnil a stále se drží na 29 procentech.
Data pochází ze záříjového průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Zapojilo se do něj 1 046 dotázaných starších patnácti let. Do výzkumu byli zařazení předsedové a první místopředsedové všech politických stran zastoupených v poslanecké sněmovně.
Václav Klaus ml. představil politický program hnutí Trikolóra (4. září):
4. září 2019 |
