Průzkum a skutečnost

Poctivé průzkumy veřejného mínění jistě existují. Kromě nich existují průzkumy nepoctivé a manipulující. V těchto případech lze užití jejich výsledků považovat například za klam, jemuž se říká argumentum ad populum neboli oslovení lidu. Tento klam místo logického zdůvodnění, kritického přijetí nebo zamítnutí myšlenky osloví předsudky a skupinové emoce, jako jsou zášť, strach, nadšení, nechuť, obliba - obvykle tedy (inteligentní) skupinovou hloupost. Jevy mají být pravdivé nebo nepravdivé, existovat nebo neexistovat, být dobré nebo špatné proto, že si v současné chvíli většina lidí myslí, že takové jsou. Anebo my si přejeme, aby takové byly, a musíme to těm lidem vysvětlit. Co budí podezření, že jde o průzkum veřejného mínění, který má vlastnosti argumentum ad populum? Lidem, jimž se výsledky sdělují, není známo, kdo si průzkum objednal. Neznají přesné znění položených otázek. Lidé, oznamující výsledky průzkumu, například televizní hlasatelé, položenou otázku obvykle nějakým způsobem interpretují. Přitom nemusí, nicméně může jít o zavádějící interpretaci. Také velikost dotázaného populačního vzorku je známa jen někdy. Zato nebývá známo jeho složení - například věk, pohlaví, sociální vrstva a stupeň vzdělání. Není známa statistická chyba, s níž průzkum pracuje, která je tím větší, čím je velikost vzorku menší. Klíčové je, že není známo, kolik lidí na položenou otázku neodpovědělo. Tato skutečnost se označuje za "malé špinavé tajemství" profese. Z amerických pramenů je známo, že před deseti lety na položenou otázku neodpovědělo kolem 50 procent lidí, v současnosti v některých průzkumech neodpovědělo až 80 procent lidí. Jestliže oznamujete výsledky průzkumu, v němž na položené otázky 50-80 procent dotázaných neodpoví, mají podobný význam jako volby, k nimž nepřijde polovina voličů. Jestliže dáte lidem cokoli rozhodnout na pětistupňové stupnici, například své místo v politickém spektru nebo vztah k pornografii, většina z nich se umístí kolem středu. A dále? O způsobu, jakým byl průzkum prováděn, je ticho. Isoučasné, objektivně působící postupy sběru dat, například telefonický průzkum na základě náhodné volby dotázaných, jsou zatíženy výběrovými jevy. Příkladem je denní doba, v níž se průzkum provádí. Provádí-li se telefonickým oslovením v době, kdy většina lidí pracuje, jsou doma důchodci, lidé invalidní, nemocní, matky s malými dětmi, což bývá velmi nereprezentativní vzorek. Provádí-li se v pracovní době na pracovišti, velký podíl lidí v případě, že skutečně pracují, buď položí sluchátko, nebo odseknou cokoli, aby měli tázajícího co nejrychleji z krku. Ještě něco? V případě soukromé agentury, která průzkum provádí, nebývají známi majitelé agentury. Také uveřejňování výsledků v hromadných sdělovacích prostředcích probíhá podle pravidel, která jsou základními pilíři propagandy: 1. výsledky jsou jednoduché (ve skutečnosti nejsou výsledky kvalitního průzkumu veřejného mínění nikdy jednoduché), 2. oslovují emoce, 3. oslovují představivost, 4. systematicky, v krátkých intervalech, opakují jednu informaci, která se má do veřejnosti natlouci, aniž by přinášela cokoli nového. Cílem přece je, aby tuto informaci divák, posluchač, čtenář přijal za svou, neuvažoval o ní, a hromadně, poslušně ji opakoval v čtenářských dopisech redakcím. Což je konečný důkaz toho, jak vysoce relevantní může být irelevance.