"Zatím máme vody dostatek. Kdyby však do průmyslové zóny měl přijít nový investor s větším požadavkem na spotřebu vody, tak by to nestačilo," tvrdí manažer Toray Rostislav Tesař.
Už rok se úředníci města zabývají asi čtyřmi variantami řešení. Nyní k nim přibyly návrhy, jež připravil státní podnik Povodí Moravy v Brně ve spolupráci se senátorem za Prostějovsko Robertem Kolářem (Čtyřkoalice). Přestože žádný z nich není pro prostějovské úředníky novinkou, jejich výhodou je to, že Povodí Moravy se nabízí jako investor celé akce.
Povodí Moravy navrhuje využít kapacity Plumlovské přehrady. "Tato varianta v první fázi umožní především firmě Toray čerpat více spodní vody ze studní, ve druhé fázi by se tyto zdroje mohly využívat i pro celou průmyslovou zónu," řekl senátor Robert Kolář, podle něhož by celý projekt mohl začít už v březnu 2002 rekonstrukcí hráze Plumlovské přehrady.
"Tato varianta je však zároveň omezena kapacitou přehrady, zachováním průtoků a stavů hladiny vody v Plumlově v letním období," podotkl generální ředitel Povodí Moravy Ivan Pospíšil.
Jako druhou variantu Povodí nabízí vybudování 25 kilometrů přivaděče užitkové vody z řeky Moravy s napojením v Dubu na Moravě. "Momentálně mapujeme, jak by bylo technicky náročné vykoupit pozemky," vysvětlil Pospíšil. Mezi dalšími variantami, kterými se město zabývá, je například prodloužení vodovodu Pomoraví nebo doprava vody z tovačovských jezer u Přerova.
Povodí Moravy však nabízí, že na svoje náklady připraví projektovou dokumentaci a je ochotno stát se i investorem celé akce. Náklady odhaduje na 200 milionů korun. "Jsme připraveni jít i do investování projektu. Samozřejmě k sobě sháníme někoho, kdo by s námi nelehkou investorskou záležitost podstoupil," uvedl generální ředitel Ivan Pospíšil.
To, které variantě dá nakonec přednost, město hned tak nerozhodne. "Chceme prokázat, která varianta bude nejlepší a nejvýhodnější pro město. Momentálně ověřujeme všechny možné vazby. Všechno jsou to zatím věci, které se rýsují," uvedla vedoucí odboru koncepce a rozvoje města Karin Kuklová.
V prostějovské průmyslové zóně, kde už působí japonský Toray a německá společnost Kendrion Binder magnety, město vlastní 15 hektarů pozemků a další stále vykupuje. Na městských pozemcích však zatím žádná továrna nestojí. Karin Kuklová to částečně přičítá i problémům s vodou.
"Teď tu máme asi tři zájemce, kteří vodu nepotřebují. Řešení otázky zásobování vodou je ale velmi důležitá záležitost. Od té doby, co se bavíme o průmyslové zóně, tak se to snažíme vyřešit," podotkla Kuklová.
Naopak podle ředitelky Úřadu práce v Prostějově Zdeňky Šrámkové špatné zásobení průmyslové zóny vodou investory neodrazuje. "Nemám dojem, že bychom se potýkali s tím, že by někdo kvůli vodě od nás odešel, nebo k nám nepřišel. U nás se investoři naopak usazují daleko více než v jiných lokalitách. Je to ovlivněno zejména výhodným komunikačním napojením Prostějova. Třeba Kroměříž, Zlín nebo Přerov mají v tomto směru mnohem větší handicap," míní Šrámková.
