Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Průlom pro Kosovo: nezávislost na Srbsku posvětil haagský soud

  16:16aktualizováno  19:40
Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku v únoru 2008 nebylo porušením mezinárodního práva. Rozhodl o tom Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Rozsudek může způsobit, že Kosovo uzná více států a Priština se přiblíží vstupu do OSN.

Obyvatelé Kosova slaví rozhodnutí ICJ v prištinské hospodě (22. července 2010) | foto: AP

Předseda Mezinárodního soudního dvoru (ICJ) Hisaši Owada při čtení verdiktu prohlásil, že mezinárodní právo žádné zákazy pro vyhlášení nezávislosti neobsahuje. Jeho názor podpořilo dalších deset soudců, čtyři byli proti.

Mezinárodní tribunál řešil žalobu Srbska, které si stěžovalo, že jednostranné vyhlášení kosovské nezávislosti 17. února 2008 narušilo jeho územní celistvost (více o vyhlášení nezávislosti Kosova čtěte zde).

Předseda ICJ Hisaši Owada (uprostřed) a místopředsedové soudního dvora během čtení rozsudku o kosovské nezávislosti (22. července 2010)

Předseda ICJ Hisaši Owada (uprostřed) a místopředsedové soudního dvora během čtení rozsudku o kosovské nezávislosti (22. července 2010)

Dnešní verdikt sice není právně nezávazný, mohl by ale přimět další země, aby uznaly nezávislost někdejší jihosrbské provincie. V současnosti nezávislost Kosova uznává 69 ze 192 států v OSN včetně Česka, Německa či USA. Právě Spojené státy spolu s Evropskou unií Prištinu ve sporu s Bělehradem výrazně podporovaly.

Na straně srbské vlády stojí už tradičně Rusko, nezávislost Kosova do dnešního dne například neuznalo ani Slovensko.

Srbsko: Kosovskou nezávislost nikdy neuznáme

Nyní je řada na Bělehradu, aby se svojí bývalou provincií jednal jako se samostatným státem, zněla první reakce Prištiny po oznámení rozsudku. "Očekávám, že Srbsko otočí a přijde za námi jednat o řadě problémů a o oboustranných zájmech," nechal se slyšet kosovský ministr zahraničí Skender Hyseni a dodal: "Jenže takovéto hovory se mohou uskutečnit pouze mezi suverénními státy."

Srbská reakce na sebe nenechala dlouho čekat a z Bělehradu zaznělo, že ani po verdiktu ICJ nehodlá změnit svou politiku vůči Kosovu. "Nikdy neuznáme kosovskou nezávislost," prohlásil šéf srbské diplomacie Vuk Jeremić, který strávil poslední dva roky cestováním po světě a přesvědčováním zemí, aby Kosovo neuznávaly. Srbský prezident Boris Tadič později dodal, že Bělehrad nyní zváží další kroky.

Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremič v Haagu (22. července 2010)

Srbský ministr zahraničí Vuk Jeremič v Haagu (22. července 2010)

Kosovský ministr zahraničí Skender Hyseni v Haagu (22. července 2010)

Kosovský ministr zahraničí Skender Hyseni v Haagu (22. července 2010)

Z ostatních zemí reagovaly asi nejrychleji na rozsudek Spojené státy a podle očekávání ho uvítaly. "Nyní nastal pro Evropu čas, aby se sjednotila za společnou budoucnost," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí P. J. Crowley v krátkém prohlášení.

Americký viceprezident Joe Biden už před začátkem soudního slyšení telefonoval se srbským prezidentem Borisem Tadičem a řekl mu, že Washington plně podporuje demokratické a multietnické Kosovo.

Slovensko názor nemění ani po verdiktu

Kosovo (ilustrační foto)Ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že rozhodnutí soudu podle něj neznamená právní základ pro kosovskou nezávislost.

Podle Leonida Kalašnikova ze zahraničního výboru ruské Dumy je výrok soudu "typickým příkladem dvojích standardů". Kalašnikov připomněl, že dva roky po kavkazské válce mezi Ruskem a Gruzií mezinárodní společenství stále neuznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie, které vyhlásily za ruské podpory nezávislost na Tbilisi.

Slovensko oznámilo, že nezávislé Kosovo neuzná ani po dnešním verdiktu ICJ. Naopak kladné komentáře přišly z Berlína. Německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle prohlásil, že vyjádření ICJ potvrdilo německý právní postoj ke kosovské nezávislosti. "Budoucnost Srbska a Kosova spočívá v EU."

Podle komentátorů může rozsudek způsobit starosti vládám zemí, které se na svém území potýkají s hrozbou separatismu.

Kosovská cesta k nezávislosti

Vyhlášením samostatnosti Kosova v únoru 2008 vyvrcholilo několik století trvající a nezřídka konfliktní soužití Albánců a Srbů na tomto území. Kořeny současných událostí přitom sahají do osmdesátých let minulého století, kdy bylo Kosovo autonomní oblastí socialistické Jugoslávie. Po vlně stávek a demonstrací však byla v roce 1989 jeho poměrně široká autonomie omezena a posléze zrušena.

Kosovští Albánci na to zareagovali v roce 1991 vyhlášením Kosovské republiky, kterou ale Srbsko odmítlo uznat. Marná snaha zástupců Prištiny přimět světové politiky k řešení otázky statusu Kosova vedla k postupné radikalizaci nálad v zemi. V polovině devadesátých let pak na scénu vstoupila ozbrojená Kosovská osvobozenecká armáda, která provedla řadu útoků na srbské cíle v oblasti.

Napjatá situace v Kosovu přerostla na podzim 1997 v otevřený střet mezi příslušníky UÇK a srbskými silami. I přes opakovanou snahu mezinárodního společenství o mírové řešení sporu pokračovaly oboustranně bezskrupulózní boje s různou intenzitou až do 10. června 1999. Tehdy se po bezmála 80 dnech bombardování letouny NATO začaly srbské jednotky stahovat z Kosova.

Po skončení bojů sice Kosovo formálně zůstalo součástí Srbska, ale fakticky se stalo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu. Následný pokus zmocněnce generálního tajemníka OSN Marttiho Ahtisaariho o diplomatické řešení statusu Kosova skončil ve slepé uličce.

V únoru 2008 pak vzali kosovští politici řešení do vlastních rukou a vyhlásili samostatnost. Nezávislost někdejší srbské provincie dosud uznalo 69 států. Vedle USA, Francie či Německa k nim patří i Česká republika.

V Kosovu nyní žijí asi dva miliony Albánců a na 120 tisíc Srbů, ti obývají převážně severní část země.

Kosovo

Autoři: , ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Jednání nebudou, pokračujeme v jaderném programu, zní ze Severní Koreje

Severokorejský vůdce Kim Čong-un sleduje manévry severokorejských speciálních...

Severokorejský vyslanec při OSN Han Te-song v pátek vyloučil možnost zahájení rozhovorů mezi KLDR a USA, dokud budou...

Zemřel mafián Salvatore Riina. Vrah přezdívaný Bestie zabil přes sto lidí

Mafiánský boss Salvatore "Toto" Riina na fotce z roku 2016.

V 86 letech zemřel někdejší boss sicilské mafie Salvatore „Toto“ Riina. Zemřel ve vězení, kde si odpykával...

Devítileté manželky? V Iráku projednají zákon, který to má zlegalizovat

(Ilustrační snímek)

V Iráku připravují návrh zákona, který by umožnil muslimským duchovním rozhodovat o uzavírání manželství. To by mimo...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.