Archeologové podrobně zkoumali místo i za pomoci dronu a objevili nové části letadla, motoru i munice, které představili ve středu na tiskové konferenci. „Byl to záchranný výzkum, protože v posledních deseti letech je místo cílem hledačů pokladů,“ řekl Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu.
Vědcům se podařilo najít například poničené střelivo do palubních zbraní, plechy z potahu letounu i válec hvězdicového motoru amerického Wright Cyclone R-1820, který je největším nálezem.
„Byl to hvězdicový, vzduchem chlazený devítiválcový motor. Je částečně poškozen tím, jak dopadl na zem. Zkonstruován byl již ve 30. letech, zajímavostí je, že byl jako licence prodán do Sovětského svazu,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Čech. Sověti motor upravili pro své letectvo, do 50. let byly vyrobeny desetitisíce kusů. „Je to motor, který stál u porážky nacistického Německa na obou stranách fronty,“ doplnil Čech.
Podle ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka spadlo ve druhé světové válce na území bývalého Československa zhruba sto ruských a 120 britských a amerických letounů.
Archeologové zjistili, že místo dopadu letounu narušili hledači, kteří zde necitlivě a nelegálně s bagrem prováděli výkopy. Jiní ale s vědci spolupracovali, a tak se celé místo lépe identifikovalo. Letoun B-17G pojmenovaný podle matky kapitána letadla Warrena Willsona je podle Řídkého nejzajímavější tím, že historici znají celý jeho příběh.
Část posádky skončila v koncentráku, kulomet ve vesnici
Letoun patřil k 15. letecké armádě pátého bombardovacího křídla. V den, kdy spadl, odstartoval ráno z italské základny Cellone u Foggie a spolu s dalšími 26 letadly měl bombardovat Berlín. Kvůli navigační chybě se ale dostal nad mosteckou rafinerii v severních Čechách, kterou chránilo protiletadlové dělostřelectvo. Krátce před polednem 24. března 1945 ho střelou zasáhlo do motoru, proto se posádka rozhodla vrátit na základnu.
Poté, co vysadil i další motor, otočil kapitán směr na východní frontu. Tehdy existovala dohoda mezi USA a Sovětským svazem, že si budou posádky předávat, poznamenal Řídký. Letoun však explodoval u Černíkovic u Rychnova nad Kněžnou, všech deset amerických členů posádky se předtím evakuovalo. Němci je zajali a část skončila v koncentračním táboře.
Na letadlo se podle Řídkého po válce zapomnělo, až kolem roku 1960 ho začal zkoumat soukromý badatel Libor Pařízek. Podařilo se mu dohledat původ letounu a v 90. letech se spojil i s americkou armádou. Našel také letce, kteří tehdy letadlo řídili, uvedl Řídký. „Je to snad jediný letoun, o kterém víme opravdu všechno, dokonce i zbraně měly číslo,“ dodal.
Přesto některé části letounu mají podle vědců doma někteří místní obyvatelé. „Víme o kulometu, který ve vesnici ‚běhá‘, víme o klapkách křídel, krytu nouzového výlezu kapitána letadla, což jsou samozřejmě artefakty, o které bychom velmi stáli, a jsme přesvědčeni, že by měli skončit ve Vojenském historickém ústavu,“ dodal Čech. Právě sem nalezené věci archeologové předali.
