Prožil třináct hrůzných let v gulagu, miliony obětí teď připomíná Rusům

  10:54aktualizováno  10:54
Už téměř nevidí a sluch mu také slouží jen bídně. Jeho drobná postava jako by se v kancelářském křesle za psacím stolem ztrácela. A přesto - když vcházím do místnosti, gentlemansky vstává a natahuje ke mně zchřadlou ruku. Anton Vladimirovič Antonov-Ovsejenko, devadesátiletý ruský historik a také zakladatel a ředitel moskevského Státního muzea dějin Gulagu.

Anton Antonov-Ovsejenko, pamětník hrůz gulagu. | foto: Adéla Dražanová, MF DNES

"Tak vy jste z Prahy. Krásné město. Pamatuji si ho z dvacátých let," říká. "Otec byl diplomat. Žili jsme ve vile Tereza a jezdili rolls-roycem. Nejen po Praze, ale po celém Česku a také Slovensku. Šťastné dětství," vzpomíná.

Šťastné dětství, po němž se však nedostavilo podobně šťastné mládí. Ba naopak. Antonův otec se stal obětí stalinského teroru, zastřelili ho na sklonku třicátých let. Matka ještě předtím spáchala sebevraždu - rovněž ve vězení. A sám Anton Vladimirovič? NKVD si pro něj přišla v roce 1940 a brány "souostroví Gulag" opustil až o třináct let později.

Nepřítel sovětského lidu

Ale popořadě. Otec se jmenoval Vladimir Alexandrovič Antonov Ovsejenko a v učebnicích byste se o něm dočetli zhruba toto: prominentní bolševický vůdce, revolucionář, politik a diplomat.

Za revoluční činnost v roce 1905 dostal trest smrti, který mu však zmírnili na dvacet let vězení. Z něj - za pomoci menševiků - unikl a v roce 1910 utekl do Francie. Vrátil se s falešným pasem v roce 1917, dal se k bolševikům a za revoluce byl při útoku na Zimní palác i při zatýkání členů prozatímní vlády...

Poté odjel coby velitel Rudé armády na Ukrajinu, kde v roce 1921 spolu s Michailem Tuchačevským brutálně potlačil protibolševické povstání. "V té době už otec kritizoval Stalina a podporoval Trockého, což mu později samozřejmě velice přitížilo," říká Anton Vladimirovič.

Následovala léta v diplomacii. Československo, Litva, Polsko a nakonec Barcelona.

"Byl tam generálním konzulem a byl velice populární," vypráví syn. A učebnice by ještě mohla dodat: Vydatně pomáhal republikánům coby vojenský poradce. Španělsko však mělo být poslední "štací" Antonova-Ovsejenka staršího. Stalin ho v roce 1937 povolal zpátky do SSSR, v následujícím roce nechal zatknout a nakonec zastřelit. Ze syna se tak stal nepřítel sovětského lidu.

Což znamenalo jediné: lágr. "V kolika táborech jsem byl? V šesti. Od Ašchabadu až po Vorkutu," zamýšlí se Anton Vladimirovič. Trpěl stejně jako miliony jiných. Přetěžkou prací, zoufalým hladem, nesnesitelnými transporty, neustálou hrozbou smrti. "Dostávali jsme třeba jen dvacet deka chleba na den," říká.

Definitivně propuštěn byl, jak bylo řečeno, až po Stalinově smrti. "Poté jsem studoval, učil, hodně psal, taky jsem pracoval v petrohradské Ermitáži," vypočítává.

První kniha, Ve jménu revoluce, mu vyšla v roce 1965. Věnoval ji památce svého otce. Následovaly další - Portrét tyrana, poprvé vydaný v roce 1980 v New Yorku a přeložený do několika jazyků. Stalin bez masky, Lavrentij Berija, Divadlo Josifa Stalina, Vrahové národa... A tak dále.

Anton Vladimirovič je má všechny seřazené v knihovně vedle psacího stolu. Zatím poslední kniha mu vyšla v roce 2003 a zanedlouho, přesně 18. března 2004, otevřeli v Moskvě zmíněné Státní muzeum dějin Gulagu.

Sídlí v samém centru města - na Petrovce, módní ulici plné drahých obchodů a restaurací. Není nijak velké, vlastně čítá jen pár místností. Chtělo by se říct: na to, jak obrovskou ránu Gulag v dějinách Sovětského svazu představuje, je muzeum až nepřiměřeně miniaturní. Ale strávit se v něm dají hodiny.

V muzeu Gulagu

Centrem expozice je veliká mapa bývalého SSSR posetá červenými tečkami a modrými trojúhelníky. Ty první značí velké lágry, ty druhé menší tábory a jiná místa, kde se odehrávaly represe.

Prostě celý systém, který vznikl už v roce 1919, ale jehož opravdovým "otcem" byl právě až Stalin. Největší příliv vězňů lágry zaznamenaly ve třech hlavních vlnách: v letech 1929 až 1932 v období kolektivizace, poté ve druhé polovině třicátých let, kdy byl stalinský teror na vrcholu, a nakonec bezprostředně po skončení druhé světové války.

Encyklopedie uvádějí, že v roce 1936 pobývalo v táborech na pět milionů lidí, a toto číslo se zvyšovalo s každým dalším rokem Stalinovy hrůzovlády. Skutečná čísla však nezná nikdo, stejně jako přesný počet těch, kteří už se z Gulagu nevrátili. I těch byly miliony.

Anton Vladimirovič Antonov-Ovsejenko tak představuje jen jeden z mnoha a mnoha pohnutých lidských příběhů. "Jsem takový žijící muzejní exponát," usmívá se.

Měla bych ještě spoustu otázek, ale Anton Vladimirovič už je viditelně unavený. Když však odcházím, znovu uctivě vstane ze židle a potřese mi rukou.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Tenhle objev se vymyká všemu, říká o úspěchu českých egyptologů jejich šéf

Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

Čeští egyptologové opět potvrdili, jak jsou mimořádně úspěšní na své koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry. Oznámili další...

Zeman opět v živém vysílání mluvil vulgárně. O ekonomických „zm*dech“

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v živém vysílání veřejnoprávního Českého rozhlasu opět mluvil vulgárně. Nejprve se ujistil, že...



Kvůli Zemanovým vulgaritám jsem chtěl vysílání ukončit, řekl moderátor ČRo

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v pondělním živém vysílání Českého rozhlasu označil solární barony za ekonomické zm*dy. A opět...

Mladík zavraždil na Krymu dvě desítky studentů, zřejmě ze zhrzené lásky

Ve škole na Krymu se střílelo. Policie čin vyšetřuje jako masovou vraždu. (17....

Ozbrojený mladík, který se údajně mstil za neopětovanou lásku, zabil ve škole v Kerči na anektovaném Krymu 19 lidí. Po...

Babiš: Příští rok mohu jít do penze, politika mi nic dobrého nepřinesla

Premiér v demisi Andrej Babiš při návštěvě Hradeckého kraje. (9. dubna 2018)

Český premiér si před studenty v rakouském Innsbrucku postěžoval, že mu politika nic dobrého nepřinesla. „Byla to...



Další z rubriky

USA vypoví smlouvu o odzbrojení s Ruskem. Trump tvrdí, že ji nedodržuje

Trump požádal Turecko o nahrávku k případu Chášakdží. Zatím ji nedostal

Donald Trump v sobotu oznámil, že USA vypoví smlouvu o odzbrojení, která se týká likvidace raket středního a krátkého...

Kosovo chce mít vlastní armádu. Budeme chránit své zájmy, hrozí Srbové

Kosovo slaví deset let od vyhlášení nezávislosti na Srbsku (17. února 2018)

Kosovská vláda plánuje, že by bezpečnost země mohlo v budoucnu chránit až osm tisíc vojáků. Novou armádu právě...

Volební místnosti v Afghánistánu čelí útokům. Výbuchy zabily desítky lidí

Volby v Afgánistánu (20. 10. 2018).

Parlamentní volby v Afghánistánu v sobotu na mnoha místech provázel chaos a násilí. Jen při útocích v hlavním městě...



Najdete na iDNES.cz