Voliči rozhodují o složení rad ve čtrnácti z osmnácti provincií. O 440 křesel bojuje skoro 14 a půl tisíce kandidátů, včetně asi čtyř tisíc žen.
Na hlasovacích lístcích jsou i adepti ze strany premiéra Núrího Málikího. Ten v posledních měsících v očích irácké veřejnosti trochu posílil - mimo jiné proto, že dosáhl bezpečnostní dohody s Američany, která zaručuje jejich stažení nejpozději do roku 2011.
Nicméně v provinciích je Málikího moc pořád omezená, což chce premiér v těchto volbách změnit. "Bratři a sestry, jen hodiny nás dělí od nezapomenutelného dne, volebního dne," řekl na shromáždění svých stoupenců ve městě Amara na jihu země.
"Přípravy nám dělají radost. Jsou políčkem do tváře všech těch, kdo by se vsadili, že Iráčané nepůjdou hlasovat, protože ztrácejí naději," prohlásil. Jeho projev přenášela televize.
Test křehké demokracie
Uspořádání úspěšných voleb je důležitým testem křehké irácké demokracie a hlavně schopnosti tamních ozbrojených složek zajistit bezpečnost.
V zemi je pořád na 140 tisíc amerických vojáků, které chce však nový prezident Barack Obama co nejdřív stáhnout a vložit tak zodpovědnost definitivně do rukou samotných Iráčanů.
Obama odchod z Iráku sliboval už v předvolební kampani a záhy po nástupu do Bílého domu pověřil vojenské odborníky, aby ho pečlivě naplánovali. Jak brzy bude možné se stáhnout, naznačí i volby. Vytvarují politickou krajinu v zemi na následující léta.
Iráčané se s vervou zhostili předvolební kampaně. Zdi a sloupy ve městech pokryly plakáty, strany rozesílají agitační zprávy na mobilní telefony.
Obavy, že kampaň a pak i samotné hlasování bude doprovázet mohutná vlna násilí, se zatím nepotvrdily. Nejméně dva kandidáti byli zavražděni. Výbuchy bomb dnes zranily několik civilistů, jedna zabila policistu. Ale jinak zůstává úroveň sektářského násilí na nejnižší úrovni od začátku války.
Do místnosti se může jen beze zbraně
Dnes může volit přes 600 tisíc vojáků, policistů, vězňů, nemocničních pacientů a také lékařů. Asi šestnáct stovek volebních místností se otevřelo v osm hodin ráno našeho času. Otevřeno je do šesti odpoledne. Před mnohými místnostmi se tvořily dlouhé fronty, příchozí policisté a vojáci museli před vstupem odevzdat zbraň.
Generálmajor Abdul Mohammed, vojenský velitel z Kirkúku, zvedl prst obarvený na fialovo - na znamení, že už hlasoval. "Je to den vítězství pro všechny Iráčany," prohlásil.
Právě fialový ukazováček se stal symbolem irácké demokracie při historických volbách roku 2005. Ale projevy demokracie zastínilo právě sektářské násilí, jež zemí zmítalo a jehož úroveň začala klesat až po vyslání amerických posil v roce 2007.
