Obdobnou předlohu připravil před čtyřmi lety tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Vláda ji ale odmítla. Kritici tehdy poukazovali na to, že oběti se mohly kvůli odškodnému obrátit na soud a mělo by také stačit, že se jim stát už omluvil a pravidla zákroku změnil.
„Odškodnění protiprávních sterilizací cestou přijetí zákona je jedinou možností, jak v současné době zajistit možnost nápravy obětem, neboť standardními cestami ochrany to již není možné,“ uvedli předkladatelé z řad poslanců v důvodové zprávě. Případná soudní cesta naráží na promlčecí lhůtu.
Předloha vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. Odškodné by mohlo připadnout ženám, které sterilizaci podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Pro sterilizaci se nerozhodly svobodně, ale po přesvědčování, hrozbě odebrání dětí nebo dávek. Motivací mohla být také peněžitá nebo věcná odměna v zájmu „zdravé populace“. Tento postup upravovaly tehdejší předpisy. Žádost by oběti podávaly podle návrhu do tří let od účinnosti zákona, která se předpokládá v lednu 2021.
Oběti sterilizace se odškodnění patrně nedočkají, vláda je proti |
S podezřením na nucené sterilizace v Česku, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily veřejnému ochránci práv, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006.
V roce 2009 se za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil. Za to, že stát porušoval práva lidí a dosud je neodškodnil, Česko kritizují mezinárodní organizace. Předkladatelé poukazují na to, že v případě schválení zákona by kritika ustala a Česko by se také vyhnulo případným individuálním žalobám k Evropskému soudu pro lidská práva.
Na odškodnění by podle odhadů mohlo mít nárok nejvýše čtyři sta obětí protiprávní sterilizace. Celková vyplacená částka by tedy činila do 120 milionů korun. Poslaneckou předlohu nejprve posoudí vláda. Rozhodne o ní Parlament.
